Článek
Moje mladší kamarádka zůstala s dětmi sama. Manžel těžce onemocněl a před půl rokem zemřel. Prošli si všichni těžkým obdobím. Dětem tak slíbila, že jim ukáže moře. Moře na poslední chvíli, že chytí nějaký zlevněný last minute, je jedno kam. Magda auto neřídí, tak chtěla vzít děti letecky. Měly by o zážitek víc. Adam letadla miluje a Kačenka se také už moc těšila. Třeba Řecko, Bulharsko nebo Egypt? Bylo jí to jedno. Její sen byl letecky k moři spolu s dětmi. Ty se už těšily. Když jsem přišla na návštěvu, Adámek mi ukazoval obrázky letadel, které sám namaloval a Kačenka snila o tom, že až poletí letadlem, třeba potkají tatínka, jak si tak pluje v nebíčku na obláčku. Jenže události posledních dní Magdu znejistily. Co když bude s dětmi uvězněná celé hodiny na letišti? Bez vody, bez jídla? Nebo jejich letadlo odletí bez kufrů? Co ona sama v cizině s malými dětmi a bez zavazadel? Jak si poradí? Magdy dovolená se blíží a ona neví, jak se rozhodnout. Riskovat cestu, nebo dětem odepřít slíbené moře? Co má dělat? Kdo jí pomůže v nesnázích? Vždyť si toho už všichni prožili dost, proč ještě zažívat horor na letišti? Jenže dětem to slíbila a nyní neví, jak se zachovat.
Když jsem k nim přišla, Adámek běžel schovat svoje slzy do pokojíčku. Kačenka se ke mně přitočila: „Teto, řekni mamce, že budeme na letišti moc hodný. Budeme čekat. Nebudeme zlobit. A kufr nepotřebujeme. Nám stačí tričko, kraťasy a plavky.“ Potom Kačenka sklopí oči: „Já teda musím mít ještě rukávky, ale Adam už umí plavat!“
Magda je u kuchyňské linky. Oči má plné slz. „Já fakt nevím, co mám dělat. Mám něco koupit? Nebo ne? Děti se tak těší!“ Usedá ke stolu a pláče. „Já jim to slíbila a teď nevím, co mám dělat!“ „Pojď, koukneme na to spolu.“ A už vyhlížíme nějaký pěkný pobyt u moře. Tohle je ono. Na pláž, co by kamenem dohodil, centrum letoviska je blízko, cena je úžasná. Z dětského pokoje se ozývá tklivý pláč Adámka. Je mu to všechno líto. Tak se k tomu moři těšil. Kačenka jen lehce nakukuje ve dveřích. „Kup to, děti se těší. Pomůžu ti zabalit.“ Odlet je hned zítra. Není možné otálet. Magda kupuje přes internet a hned balíme. Příruční zavazadlo musí pojmout hlavně plavky, pantofle na pláž a nejnutnější oblečení. Opalováky na palubu nesmí. Ty jdou do kufru. Jejich osud je nejistý. Je třeba vzít platební kartu a potřebné věci v případě nouze nakoupit na místě.
Kačenka běží Adámkovi zvěstovat tu krásnou zprávu. Poletí. „Maminko, maminečko. My budeme fakt hodný. Budeme čekat na letišti na naše věci a nebudeme zlobit. Vůbec. Fakt. Slibujeme!“
Magda dostává spoustu krásných pusinek. Otírá si slzy. Je šťastná spolu s dětmi. Užijí si to, ať je už situace na letišti, jaká chce. Vydrží to. Vydrželi i horší věci.
