Článek
V první řadě se přiznám, že také miluju akce a slevy. Většinou dokonce jedeme s nákupem, který se skládá z nějakých 80-90 % z akčních či zlevněných výrobků. Ten menší podíl jsou výrobky, které opravdu velmi nutně a neodkladně potřebujeme, nebo třeba pečivo, které je potřeba, ale buď nás v akci nic nenadchlo, nebo to bylo vyprodané. V obchodě je rozdíl, jestli zákazník kupuje zboží v akci nebo ve slevě. Sleva je na zboží, kterému brzy vyprší záruční doba nebo doba minimální trvanlivosti. Zboží do akce určuje většinou řetězec a má ještě dlouhou dobu trvanlivosti. Ovšem nejsem si jistá s jeho kvalitou. Kolikrát mám pocit, že výrobky do akce jsou nějakým způsobem ošizené už z výroby. Nechme ovšem úvah o akcích a slevách v obchodech a pojďme se podívat na Slevomat, který je doslova prošpikován super výhodnými nabídkami.
Zde je možné koupit od dovolené přes různé zážitky, dárky, alkohol a masáže i poukazy do určitých restaurací. A právě těch jsem už několikrát využila. Pokud se taková hospůdka nachází v lokalitě, kterou chci během blízké doby navštívit, proč nevyužít lákavou nabídku Slevomatu. Takže koupím voucher, za nějakou dobu přijde na řadu výlet, je už na požadavcích konkrétní hospody, jestli je třeba krmi objednat dopředu, anebo prostě stačí přijít a debužírovat a až na konec během placení vytáhnout voucher. Mohla jsem si dopřát třeba jehněčí koleno pečené, křidýlka grilovaná, pečenou kachnu a další dobroty. Můžu říct, že nikdy jsem nebyla zklamaná a nikdy se mi nestalo, že by byla obsluha nějaká naštvaná. Je to trochu také o tom natáhnout do hospody, která se třeba jinak potýká s nedostatkem zákazníků, nové hosty a hlavně voucher platí na jídlo, ale počítá se s tím, že hosté budou také pít, a pití si pochopitelně už platí.
Poslední, co jsme si dopřáli na takový voucher, byla pečená kachna. Cena v jídelním lístku této hospody téměř třikrát převyšovala výši voucheru, o to více jsem byla zvědavá, co jsme si to vlastně za opulentní hostinu ze Slevomatu dopřáli. Hospůdka byla příjemná, hospodská též, dali jsme pivko a čekali. Opravdu jen chvilku, jídlo jsme měli totiž objednané na čas. A už nám to voní na stole a vypadá to nádherně. Kačenka je vypečená dokřupava, je přesně tak slaná, jak to mám ráda, dvojí zelíčko a dvoje knedlíky. Nandávali jsme si podle chuti a baštili. Pokud jste nabyli dojmu, že chci udělat nějakou reklamu Slevomatu, jste na omylu. Je zde přece jen několik mých poznatků, které tu fantastickou hodovačku uvedou trošinku na pravou míru. Začnu od zelí. Červené super, bílé, pro nás zvláštní chuti, což je ovšem individuální chuť, nemohu zevšeobecnit. Chuť zvláštní, ale špatné rozhodně nebylo. U obou druhů zelí bych vytkla, že ho bylo málo. Určitě málo pro avizovaný počet strávníků té kačeny, obzvlášť, kdyby jeden nebo snad dva byli přátelé zelí. Knedlíky houskové byly bez chyby, ovšem bramborové tvrdé jako podešev. Ale zde jako konzument váhám. Celý život připravuji bramborové knedlíky domácí a jsou opravdu kypré. Na druhou stranu v jídelně v práci či v hospodách jsem se většinou setkala s takto tvrdými a hutnými bramborovými knedlíky. Taktéž v obchodě, pokud jsem šáhla na balený bramborový knedlík, byl tvrdý jako kost. Tak nevím, jestli celý život dělám ty knedlíky blbě a všichni si libujeme v nějaké podivnosti a knedlík bramborový má být hodně tuhý, nebo jak má vlastně takový bramborový knedlík vypadat. Kačena sama o sobě připravená dobře, akorát opravdu malinká, možná káčátko. Zaplatit za ni tu původní cenu z jídelního lístku, tak by mi v hubě asi dost zhořkla. A poslední, co bylo pro mne opravdu nemilé, byl výpeček. On to totiž žádný výpeček nebyl. Bylo to jen jakési sádlo s vodou. Naprosto bílá tekutina dodaná v dózičce. Já, když peču kachnu, mám zlatavý a chutný výpek, který dodá jídlu ten správný šmrnc. Jenže tento omašťovací záliv je zřejmě důsledek pečení v konvektomatu a obsluha ho prostě neovlivní. Manžel slupnul na posezení půlku kačenky, já jen čtvrtku, druhou jsem si uhájila na doma.
A co z toho plyne? Máte jít do slev na jídlo ve Slevomatu nebo ne? Myslím si, že se není čeho až tak bát, ale je nutné stát nohama při zemi a v podstatě si být vědomi toho, že na talíř dostanete to, co jste si zaplatili. Prostě nečekat zázraky a lukulské hody. Na druhou stranu se cení také příjemná obsluha, to, že vám jídlo donesou, talíře odnesou, umyjou a po nás museli ještě tentokrát vyprat umaštěný ubrus.
