Článek
Jana žila se svojí matkou v Praze a před víkendem se na ni obrátila Jany kamarádka s prosbou. Chtěla, aby Janu pustila spolu s ní k rodičům na chatu. V případě, že na chatě měli být rodiče, dceru pustila. Obě děvčata se ale vydala v sobotu večer na diskotéku do Jesenice. Dívky se vracely spolu pěšky do chaty až nad ránem v neděli 31. července. Dorazila jen jedna z nich.
Na popisu samotného únosu je celá řada otazníků. Mohlo to vůbec být tak, jak popsala druhá z dívek?
Když odbočily na cestu k chatám, předjelo je veliké auto s kulatými zadními světly. Zastavilo a zacouvalo zpět k nim. Řidič jim přes stažené okénko nabízel svezení. Obě odmítaly. Byl prý opálený, silnější a asi mezi 35 až 40 lety. Měl delší vlnité vlasy na ramena a na sobě barevnou košili. Po chvíli přemlouvání z auta vystoupil a obě dvě se snažil stáhnout do auta. Svědkyni se podařilo vysmeknout, ale Janu do vozu vtáhl. Svědkyně utekla do křoví a ještě slyšela, jak únosce Janě nadává, že ho kope. Auto s Janou odjelo. Svědkyně si zapamatovala jedno číslo z poznávací značky.
Mohlo se vše opravdu odehrát tak, jak bylo popsáno kamarádkou Jany?
K únosu došlo na cestě k chatám, zhruba v těchto místech: N 49°57.63952', E 14°31.77590'. Dívky tímto bodem procházely cestou k chatě, která byla v ulici V Koutech. Při pohledu na mapu je patrné, že cesta vede do chatové osady. Je ale možné pokračovat lesní cestou nebo polnicí. Proč by tam ale vjížděl neznámý řidič. Musel by to být někdo místní, nebo kdo místo velice dobře znal a byl zvyklý používat cestu přes les jako zkratku. Také v neděli brzy po ránu musel být provoz naprosto minimální, zvlášť když přihlédneme k faktu, že v roce 1994, byl provoz mnohem slabší než dnes. Zbloudilého řidiče nemohla na místo dovést ani navigace. V té době u nás prakticky neexistovala.
Nemaskovaný, velice výrazný únosce, který nechá prchnout korunní svědkyni?
Únosce byl popsán jako velmi výrazný typ, nápadně oblečený. Není zarážející, že nebyl maskovaný? Jen tak se pustil s dívkami do řeči. Nebál se prozrazení v případě, že nedokáže přemoci obě dívky, bude mu hrozit brzké dopadení podle popisu uprchlé svědkyně?
Žádný boj, žádný snaha zachránit kamarádku?
A proč vůbec ta dívka nebojovala a nesnažila se kamarádce pomoci? A proč únosce neřešil druhou uprchlou dívku, nechal ji běžet? Také zarážející.
Kamarádka je unesena, ale žádné hlášení na policii?
Pokud se stala druhá dívka svědkem takové šokující události, proč okamžitě spolu s rodiči neohlásila únos policii? Únos oznámila matka Jany, až když se její dcera nevrátila z víkendového pobytu na chatě domů.
Mohlo vůbec popisované auto existovat? A jak je možné, že si pamatuje jen jedno jediné číslo ze značky?
Podle některých také popisované auto s velkými kulatými zadními světly v té době prostě neexistovalo. Takový typ světel se na autech, která v těch letech brázdily naše silnice, nevyskytoval. Mohla se dívka splést? A proč si také zapamatovala jen jedno číslo? Značku viděla, málokdo si zapamatuje sestavu písmen a číslic celou, ale jen jedno číslo? Navíc tehdy poznávací značky vypadaly zcela jinak a první dvě písmena odpovídala okresu majitele vozidla. Třetí bylo postupně přidáváno, jak probíhal prodej. Tedy podle abecedy postupně.
Nesrovnalostí je více než dost.
Jakoby ten příběh byl celý vymyšlený, ale těžko by byl sestaven mladou a nezkušenou šestnáctiletou dívkou. Možná jí někdo radil co říkat, protože celá výpověď působí více, než nevěryhodně.
Na Stopě
Těsně před koncem promlčecí lhůty byl tento pořad vysílán v pořadu Na Stopě, uvedeném 12. června 2014. Podle kriminalistů, kteří se tehdy ve vysílání vyjádřili, bylo v úvaze více verzí. Jana byla unesena a mohla být zavražděna na území ČR. Byla unesena do zahraničí, kde byla držena násilím a nucena k prostituci, nebo mohla být využita jako kurýr nějaké zásilky. Třeba drog.
Nebyl kamerový systém, nebyly sociální sítě, nebyly mobilní telefony. Pátrání bylo velice obtížné a náročné.
Vyšetření na detektoru lži rodiče dívky odmítli.
Matka Jany chtěla, aby šla Jany kamarádka na detektor lži. Jenže nebyla plnoletá a rodiče nedali souhlas.
Doklady a klíče u kamarádky. Proč?
Podezřelou okolností je také to, že v době zmizení měla na sobě podle její sestry lacláče s kapsami, ale Jany doklady měla u sebe kamarádka. To bylo tehdy velice divné její starší sestře. Proč by dávala svoji občanku, další doklady a klíče kamarádce, když měla kapsy, do kterých je mohla dát?
Na druhou stranu mohla mít kamarádka třeba kabelku, se kterou se Janě nechtělo nosit, a klíče Janě mohly dělat boule na kapsách, tak volila toto řešení. Není ani zřejmé, jestli doklady s klíči nezůstaly na chatě, proč by vůbec na diskotéku nosila klíče od bytu, když se vracela na chatu. A občanku v té době, u sebe nepřetržitě, nosil málokdo.
Prostě je to celé divné a vypadá to až fantaskně. Jenže byly to divoké devadesátky a děly se věci, které si už ani neumíme představit. Dívek, které nedobrovolně končily v zahraničí jako prostitutky, bylo celkem dost. Podlehly falešným slibům a v touze dělat modelky nebo si pěkně přivydělat jiným běžným způsobem, končily v nevěstinci pod zámkem. Ale snad žádná jiná nebyla nacpána proti své vůli do auta, navíc únoscem bez maskování a před očima svědkyně.
Janu poznala jakási dívka, jako spolupracovnici z nevěstince. Vypovídat odmítla.
Podle starší sestry Jany, která také promluvila v pořadu Na Stopě, se jakási dívka ze vzdáleně známé rodiny při prohlížení fotografií pozastavila u fotografie Jany: „Tuhle já znám, ta tam byla se mnou.“ Řekla. Jany maminka ji moc prosila, aby promluvila. Svitla jí naděje, že třeba Janu konečně najde. Ale dotyčná promluvit odmítla. Sama tehdy uprchla z nevěstince pomocí zákazníka a bála se msty. Bála se přímo o svůj holý život.
Případ pod pokličkou.
Divné je také to, proč případ byl celou dobu ukryt jako pod pokličkou a nebyl medializován. Od policie nikdy nezazněla pochybnost o výpovědi svědkyně, nikdy ale nepadlo ani ujištění, že kamarádka se zmizením Jany nemá absolutně nic společného. V pořadu Na Stopě, který případ odvysílal jen jeden a půl měsíce před promlčecí lhůtou, zazněla slova o velmi náročném pátrání, díky technickým možnostem té doby. Jakoby zmizení mladé dívky nestálo ani za pozornost. Žádné titulky v novinách, žádné výzvy občanům. Ticho po pěšině. Kdo vlastně byli, či jsou rodiče Janiny kamarádky? A bylo to skutečně tak, jak je prezentováno? To se nejspíš už nikdo nedozví. Po Janě se už 11 let nepátrá, případ je promlčen. Kdokoliv může sdělit to, co ví a beztrestně. Třeba ulevit svému svědomí.
Zdroj:
https://pomniky.estranky.cz/clanky/1994-unos-jany-adamovicove–16-.html
https://www.ceskatelevize.cz/porady/1100492707-na-stope/414236100132021/cast/332428/
