Článek
Řekneme-li Henry Purcell, vyvoláváme představu staré anglické barokní hudby. Zvuk varhan v londýnské Královské kapli, hlasy zpívající zhudebněné žalmy, hudba k příběhům. Hudebního skladatele Henryho Purcella inspirovala Shakespearova díla i legendy o rytířích krále Artuše. Komponoval hudební doprovod k příběhům plným lidských a božských vášní - k příběhům, které se odehrávaly „kdysi“ a „tenkrát“, ale jsou nám velmi blízké, jsou nám známé, vidíme je kolem sebe, sami je žijeme: lásky a ztráty, rozhodnutí a okamžiky zásahů dobré či špatné Štěstěny. Takový je i příběh kartaginské královny a trójského prince v Purcellově mimořádně krásné opeře Dido a Aeneas na scéně Stavovského divadla v Praze. Nové nastudování má efektní výpravu, která se nechává unášet inspirací barokního divadla - nezklame diváky, kteří ocení, s jak hlubokou pozorností ke klasickému tématu byla do provedeného představení vkomponována nečekaná působivá a občerstvující hříčka.
Mezzosopranistka Markéta Cukrová, představitelka hlavní ženské role, kartaginské královny Dido, vyjadřuje svým stylem celistvé přijetí a procítění tragického příběhu antické hrdinky. Uplatňuje své bohaté zkušenosti s barokním partem a s prostředím barokního divadla. Často interpretuje starou hudbu na autentických místech i scénách a spolupracuje se soubory, které se na interpretaci staré hudby zaměřují, např. Collegium Marianum, Collegium Vocalle 1704 nebo Ensemble Inégal. V souvislosti s čtvrteční večerní premiérou ve Stavovském divadle musím připomenout nezapomenutelnou bohyni Juno, kterou Markéta Cukrová předvedla v Caldarově Sporu bohů na scéně českokrumlovského zámeckého divadla v roce 2007.
Pod vedením režisérky Alice Nellis se úlohy Aenea v novém nastudování zhostil vynikající basbarytonista Lukáš Bařák, jenž je sólistou Opery Národního divadla již šestou sezónu a můžeme jej spatřit v mnoha inscenacích, např. v úspěšném nastudování Mozartovy Kouzelné flétny v úloze Papagena. Vídeňské zámecké divadlo v Schönbrunnu jej zná jako skvělého Guglielma v Mozartově opeře Cosi fan tutte.
Premiérový titul je zážitkem připraveným pro všechny lidské smysly - výtvarnost scény a kostýmů spolu s hudbou, zpěv, herecké a taneční vyjádření všech protagonistů antického příběhu na scéně, sdílení zážitku ve vyprodaném hledišti. Orchestr Národního divadla a Collegium Vocale 1704 vedl při premiéře dirigent Michael Hofstetter. Druhá premiéra bude uvedena v sobotu 17. ledna, reprízy potom v průběhu ledna i února 2026 ve Stavovském divadle.
Zdroje:
Magazín Foyer, 1/2026, Národní divadlo v Praze
Webová stránka Národního divadla: Národní divadlo
