Článek
Všichni víme, že starý světový řád se zhroutil, ale ze zvyku a strachu stále dáváme do výlohy ceduli, že všechno funguje.
Když se řekne Mark Carney, většina ekonomů si vybaví chladného centrálního bankéře. V Davosu ale vystoupil státník, který přestal používat diplomatický jazyk. Místo ekonomických grafů vytáhl esej Moc bezmocných z roku 1978 a použil ji k nemilosrdné diagnóze roku 2026.
Globální zelinář a lži ve výloze
Carneyho aplikace Havla byla mrazivě přesná. Připomněl slavný příběh zelináře, který do výlohy umístí heslo „Proletáři všech zemí, spojte se!“. Nedělá to proto, že by heslu věřil. Dělá to, aby měl klid. Aby zapadl do systému. „Dnes jsme tím zelinářem my, západní demokracie,“ řekl Carney.
Tento moment v sále zarezonoval možná více než jakákoliv ekonomická predikce. Carney totiž pojmenoval to, co všichni tuší: žijeme v „životě ve lži“. Předstíráme, že instituce jako OSN nebo WTO fungují stejně jako v 90. letech, zatímco svět se dávno změnil v dravou soutěž velmocí.
Pokud nejste u stolu, jste na menu
Carneyho projev nebyl jen filozofickým cvičením, byl to budíček pro středně velké země, jako je Kanada, nebo Česko. Jeho varování bylo brutálně přímočaré:
„Mocnosti střední velikosti musí jednat společně. Protože pokud nejsme u stolu, jsme na jídelním lístku.“
V době, kdy se svět drolí na bloky a velmoci využívají obchod jako zbraň, už nestačí jen spoléhat na staré aliance. Carney vyzval k „sundání cedulí z výloh“. To znamená přestat si lhát, že nás ochrání stará pravidla, a začít budovat reálnou strategickou autonomii a nové koalice.
Tři cedule, které musíme sundat my v ČR
Proč je tento projev tak zásadní právě pro nás? Protože Česko je učebnicovým příkladem země, která si ráda dává do výlohy uklidňující hesla, zatímco venku zuří bouře. Pokud si vezmeme Carneyho slova k srdci, musíme okamžitě strhnout tyto tři iluze:
1. Cedule: Německo to zařídí
Roky jsme žili v ekonomické symbióze s naším západním sousedem. Carney ale mluví o nutnosti diverzifikace. Pokud Německo kýchne, my dostaneme zápal plic. V novém světě pevností musíme hledat partnery i jinde, například v Pobaltí, ve Skandinávii, v zámoří. Strategická autonomie znamená, že naše prosperita nestojí na jedné kartě.
2. Cedule: Jsme příliš malí, abychom něco změnili
Carney vyvrací český komplex malosti. Říká, že střední mocnosti mohou tvořit „koalice ochotných“ a řešit konkrétní problémy. Vzpomeňme si na českou muniční iniciativu pro Ukrajinu. To byl přesně ten moment, kdy jsme „sundali ceduli“, přestali čekat na konsenzus všech a začali jednat. Potřebujeme takových momentů víc, především v energetice, v kyberbezpečnosti či v technologiích.
3. Cedule: Bezpečnost je samozřejmost
Kanadský premiér mluví o „realismu založeném na hodnotách“. To znamená vědět, že svět je nebezpečné místo, a podle toho zbrojit a investovat, ne jen doufat, že nás článek 5 NATO ochrání bez našeho přičinění. Žít v pravdě znamená přiznat si, že mír není zadarmo.
Havel jako manuál pro rok 2026
Je fascinující sledovat, jak myšlenky českého disidenta ožívají v ústech lídra G7 o půl století později. Carneyho závěr, že nostalgie není strategie, by se měl vytesat do kamene.
Vystoupení Marka Carneyho v Davosu ukázalo, že Havlův odkaz není jen o lidských právech v totalitě. Je to univerzální nástroj na rozeznání pravdy od pohodlné lži. Ať už jde o komunismus v roce 1978, nebo o současný rozpad globalizace.
