Článek
Zatímco my tady řešíme cenu másla, v Bruselu se potichu upekla směrnice, která zásadně změní životní úroveň milionů Čechů. Systém emisních povolenek, známý pod zkratkou ETS2, se od roku 2027 (s možným odkladem na 2028) rozšíří i na domácnosti. A to je moment, kdy sranda končí.
Ekologie, na kterou nemáme
Doposud platily za znečišťování ovzduší velké továrny, elektrárny a průmyslové giganty. To dávalo smysl. Jenže nová logika EU říká, že planetu zachráníme tím, že zpoplatníme komín každému z nás. V praxi to znamená, že pokud topíte plynem, uhlím nebo jezdíte autem na spalovací motor, zaplatíte „odpustek“.
Vláda nás sice uklidňuje, že dopad nebude drastický a že existuje Sociální klimatický fond, který má nejchudším pomoci. Ale ruku na srdce, kdy naposledy nějaká státní kompenzace skutečně pokryla reálné zdražení? Vzpomeňme si na energetickou krizi nedávno. Pomoc přišla pozdě a byla složitá.
Nůžky mezi bohatými a chudými se rozevírají
Největší problém tohoto nařízení je jeho sociální nespravedlnost. Představte si dva sousedy.
Vlevo bydlí manažer v novostavbě pasivního domu. Na střeše má soláry, v technické místnosti tepelné čerpadlo za půl milionu a v garáži elektromobil. Tenhle člověk nezaplatí na nových povolenkách ani korunu navíc. Je zelený a vzorný.
Vpravo bydlí rodina ve starším domku po rodičích. Dům není zateplený, protože na rekonstrukci za dva miliony prostě nemají. Topí starším plynovým kotlem, protože na tepelné čerpadlo jim banka nepůjčí. Do práce dojíždí patnáct let starou Octavií. Tato rodina bude bitá. Zaplatí víc za teplo, víc za cestu do práce a víc za potraviny, jejichž cena stoupne kvůli dražší dopravě.
Kolik přesně zaplatíte? Čísla, která se v Bruselu nebudou líbit
Přestaňme věštit z křišťálové koule a podívejme se na tvrdá data, která spočítala společnost innogy ve spolupráci s poradenskou firmou EGÚ. A ta čísla nevěstí nic dobrého. I když politici slibují zastropování ceny povolenky na 45 eurech (cca 1100 Kč), experti varují, že trh si může dělat, co chce.
Co to reálně udělá s vaší peněženkou, pokud se naplní i jen ten „optimistický“ scénář?
Benzín a nafta
- Konec levného dojíždění: Už při startovní ceně povolenky 45 eur zdraží litr benzínu o 2,50 Kč a litr nafty dokonce o 2,80 Kč. Zdá se vám to málo? Pokud měsíčně projedete dvě nádrže (cca 1200 km), jen na tomto „ekologickém poplatku“ odevzdáte státu ročně přes 2 000 Kč navíc. A pokud se cena povolenky utrhne ze řetězu k 200 eurům? Bavíme se o zdražení přes 11 korun na litr. To už není motivace, to je likvidace mobility.
Plyn
- Střední třída zapláče: Máte rodinný dům postavený kolem roku 2005 a topíte plynem? Podle výpočtů Innogy si při ceně 60 eur za povolenku připlatíte ročně zhruba 6 000 Kč. Místo necelých 40 tisíc zaplatíte téměř 46 tisíc. Pro bytové domy se pak nárůsty počítají v desetitisících.
Uhlí
- Sociální poprava venkova: Nejbrutálnější dopad čeká ty nejchudší. Kdo topí uhlím, ten se stane lovnou zvěří nového systému. Už při nejnižší sazbě (45 eur) zaplatí domácnost ročně o 6 560 Kč více. Pokud cena stoupne na 60 eur, je to skok o 8 747 Kč. A černý scénář? Při ceně 200 eur by si lidé topící uhlím připlatili šílených 29 000 Kč ročně.
Není to strašení, je to matematika podložená analýzami energetických gigantů. Podle článku na Seznam Zprávách, který tato data zveřejnil, vláda sice nechce systém zavádět, ale hrozba miliardových pokut z EU visí ve vzduchu jako Damoklův meč. Otázkou není jestli zaplatíme, ale kolik to bude.
Statistika: Kdo je skutečně v ohrožení?
Abychom pochopili rozsah problému, musíme se podívat na to, jak Češi skutečně topí. Čísla ukazují, že navrhované změny nedopadnou jen na úzkou skupinu lidí na vesnicích, ale zasáhnou masivní část populace, zejména tu, která v dobré víře přešla na plyn jako na „ekologičtější“ variantu.
Zatímco uhelné kotle z českých sklepů mizí (i díky kotlíkovým dotacím), plynová přípojka je stále standardem pro téměř 40 % českých domácností. Naproti tomu tepelné čerpadlo, které je prezentováno jako ideální řešení, je i přes boom v posledních dvou letech stále záležitostí menšiny.
Zemní plyn - cca 1,6 milionu
Nejrozšířenější zdroj. Týká se zhruba 38 % obydlených bytů a domů. Tato skupina bude systémem ETS2 zasažena nejplošněji.
Pevná paliva (vč. uhlí) cca 250 000 – 300 000
Počet čistě uhelných kotlů klesá, ale stále jde o významnou skupinu, často v chudších regionech, kde je přechod na jiné zdroje nejobtížnější.
Dálkové teplo - cca 1,7 milionu
Připojeno je zhruba 40 % domácností (hlavně sídliště). I zde se cena promítne, pokud teplárna jede na uhlí či plyn, ale systém povolenek (ETS1) se jich týká už nyní.
Tepelné čerpadlo - cca 250 000
Dynamicky rostoucí zdroj (ročně přibývá cca 50 tisíc instalací), stále však jde o minoritní řešení, na které většina starších domů není připravena.
Budeme v zimě mrznout pro dobro planety?
Zastánci směrnice tvrdí, že to lidi motivuje k přechodu na čistší zdroje. Ale motivace funguje jen tehdy, když máte na výběr. Pokud nemáte milion na účtu na zateplení a výměnu technologií, není to motivace, ale ekonomická šikana.
Hrozí nám scénář, který známe z chudších částí Velké Británie – tzv. energetická chudoba. Lidé budou vytápět jen jednu místnost, budou sedět doma ve svetrech a plíseň v rozích místností se stane běžným koloritem českých domácností.
Je smutné, že se z tepla, základní lidské potřeby, stává luxusní zboží. Až vám za pár let přijde vyúčtování za plyn, vzpomeňte si, že to není jen trh. To je cena za politická rozhodnutí, která se dělají stovky kilometrů daleko od vaší kotelny.
