Článek
Anketa
Odmala čtu. Skutečně odmala a knížky jak ve slovenštine, tak v češtině. Četl jsem Tarzany, není mi neznámý Mauglí nebo Alfonz Vrtinôžka. Verneovek jsem jako dítě přečetl desítky – a spoustě z nich taky věřil. Ne marně je taky Verne označován za spisovatele, který s trochou nadsázky viděl do budoucnosti.
S věkem přicházela „odbornější“ 😊 literatura, třeba Klára Jarunková, ale i skvělá Stýblová, K. May, M. Puzzo, King nebo Frýbort – jako dítě, a později adolescent, jsem tyhle příběhy doslova hltal. S nástupem na střední a s povinnou četbou mi mimořádně v hlavě utkvěl Dostojevský a jeho Zločin a trest. Názoru, že dílo není smyšlené, ale je jistou formou autorova doznání se ke dvojnásobné loupežné vraždě věřím. Mám za to, že tak podrobně popsat věci dokáže jen ten, kdo je přežil.
To vše ve mně vypěstovalo určitý vztah k literatuře, později i ke zpravodajství a zprávám obecně. Ještě ve dvaceti jsem si kupoval i bulvár a tam se poprvé objevila jistá nevole. Tehdy jsem jí nedokázal definovat – vadily mi v něm třeba občasné hrubky, nebo nesmyslný slovosled. Kolem 25 jsem bulvár přestal číst definitivně, a vrátil jsem se k němu až s odstěhováním se ze Slovenska do Čech. Z jediného důvodu – zvykne jako první informovat o každém zašumění. Z bulváru jsem se dozvěděl o několika tragédiích mých známých, o tom, jak kamarádovi utekl vězeň z nemocnice s dírou v krku, dokonce i o smrti mámy a sestry – to je ale jiný příběh.
Dnes bych rád otevřel téma smyšlených článků. Ty mi vysloveně vadí. Vysloveně mi vadí Bogatis a všechny podobné a podobní, kteří píšou smyšlené příběhy a vydávají je za skutečnost. Vadí mi to všude, nejenom na Médiu.
Půl slova bych neřekl být takový článek třeba v sekci „romány a pohádky“. Pak by každý by věděl, o co jde. Bylo by to snad i ke prospěchu autora samotného – protože byste si možná jiné jeho články, v jiné rubrice rádi přečetli. Nemám iluze, že pár lidí by tomu tak jako tak uvěřilo, a vím, že jsou jedinci, kteří s plnou vážností hltají i divokého kačera. Hmm, co už.
Vadí mi taky bulvární i novinářské titulky, které musí šokovat. Třeba: ŠOK! Úmrtí v rodině známé celebrity – nikdo o ní nikdy neslyšel. V polovině článku se čtenář dozví, že to úmrtí znamená, že její tetě umřela korytnačka.
Vím, o co jde. O klikání, sdílení a pouze o prachy.
Ale i tak. Jsem jediný, komu to vadí? Nebo je takových jako já poměrně dost? Opravdu mně zajímá názor ostatních, neznámých lidí, protože názor známých, ten znám.
Závěrem.
Pohrávám se s myšlenkou, dát titulek BOGATIS ODHALEN! 😊
Hezkou den přeju
snip
