Článek
doba čtení : kafe - větší, zalévané :)
V této naší malé imaginární vesničce žije svorně a společně několik rodinek i řidičů. Některí finančně podporují obyvatele vedlejší vesničky Podní, jiní je z duše nenávidí.
Na začátku vesnice žije rodinka Vzorná. Paní Klára Vzorná je excelentní řidič. Ve svých 57 letech má úplně čistou kartu řidiče, nikdy v životě nedostala ani jen pokutu za špatné parkování, natož za překročení rychlosti.
Paní Klára si řidičák udělala v roce 1985 a a naposled seděla v autě při závěrečných zkouškách téhož samého roku.
Až donedávna. To totiž sedla do auta, na vedlejší si spletla brzdu s plynem, vedlejší s hlavní, STOPku vyhodnotila jako větrolam a způsobila dopravní nehodu s naštěstí mírnými následky. Při vynášení trestu se bude zcela určitě brát do úvahy její dosavadní řidičská bezúhonnost, kterou zjistí z karty řidiče. Bohužel, z karty řidiče už se nevyčte, že paní Klára do doby spáchání nehody najezdila přesně nula kilometrů – z pohledu zákona je vzorový řidič.
Taky její vnuk Kryšpín Vzorný je výtečný řidič. Má sice jenom 25 let, ale nikdy v životě nepřekročil maximální povolenou rychlost, neparkoval na trávě ani v zákazu. Vlastní autopřepravu – jezdí dodávkou po Německu a vozí pendlery. Měsíčně najezdí cez 20 000 kilometrů – ale pokuty nemá žádné. Je to totiž vzorný řidič i skrze toho, že častokrát je za volantem i 14 hodin. Je to borec.
Zato děda pana vnuka Kryšpína, Čestmír Vzorný – to je hodavo. Před 10 lety mu uřízli obě nohy i ruce – ale stále jezdí jak prase. Občas si přivydělává u vnuka v dopravě, a je to taky řidič, který páchá nejvíce drobných přestupků – každé jedno překročení rychlosti, každé jedno špatné parkování má na svědomí právě děda. Jedinou jeho cností je, že se každému svému pochybení hrdě hlásí a pokutu obratem zaplatí. Vnuk Kryšpín občas brigádně zaměstnává i Vasyla – ale skutečně jen občas. Vasyl je totiž extrémista a párkrát jel i 200 kilometrovou rychlostí na okresce a cvaknul ho radar. Kryšpín má veliké štěstí, že i Vasyl je lojální a zodpovědný a k přestupkům se doznává. Třese se pak doma na Ukrajině v obavách z trestu, ale bydlí daleko, a tak mu zatím nikdy nic nepřišlo.
Tahle rodinka Vzorných bydlí v naší vesničce hned vedle rodinky Pyrátů. Táta Pyrát má na svém kontě 7 zápisů v kartě řidiče – stál na chodníku, nezastavil na stopce, předjížděl cez plnou, a 4× jel rychle jako svině. Jednou 81 na 70, podruhé 56 na 50, potřetí 36 na 30 a nejhorší 99 na 80 na dálnici, jelikož prý dočasné omezení upravující rychlost povalil vítr. „"Známe takové výmluvy.“" Táta Pyrát má na bodovém kontě poslední bodíček a proto nemůže být ani mentorem svému synovi, který právě získal řidičák. A - role mentora se nemůže zhostit ani maminka Pyrátová – před dvěma lety špatně vyhodnotila dopravní značku – myslela si, že omezení rychlosti skončilo křižovatkou – a jela o 12 kilomentrů rychleji než jí přikazovala přenosná dopravní značka. Dva roky bojovala za svou pravdu – a prohrála. Teď má dva body minus a mentorkou být nesmí. Sice bojuje dál, odvolala se – a asi i vyhraje a prokáže svou nevinu, to už ale synovi bude 19 a mentora potřebovat nebude. Naštěstí mají babičku – ta si řidičák dělala ještě s panem císařem Jozefem – a ta se role mentorky zhostila velice ráda. Má malinko problém s pamětí, který úspěšně disimuluje – a i proto má stále platné řidičské oprávnění. Cestou k doktoru si zdřímně, vnouček ji zaveze a spokojenost na obou stranách. Na opátku zase bábi jede s vnoučkem v noci za zábavou – je jí úplně jedno jestli spí na vozíku, nebo v odparkovaném autě, kde čeká do rána na vnoučka ☹
Fakt štěstí, že mají babičku – pana vnuka naučí řádně a zodpovědně jezdit.
Vrátím se ale k tatínkovi. Před půl rokem se pohádal s jiným řidičem – došlo i k fyzickému kontaktu. Kde je pravda neví kromě těch dvou vůbec nikdo. Tatínek Pyrát se pohádal s Jozsyfem. Jozsyf je pendler, který žije v Polsku a pracuje v Německu. Cez českou republiku jezdí opravdu jenom kousek a to jedinou, pro něj známou trasou.
Pan soudce je soudí. Na stole už má papíry Pyráta se 7 záznamy a s 15 let starým nezahlazeným trestem za ublížení na zdraví, i lejstra pana Jozsyfa – ten je vzorný řidič. Pan Jozsyf totiž nemá záznam žádný. Tedy – ale psssst. Ten Jozsýfek prý není žádné neviňátko. V místě přechodného bydliště, u manželky na slovensku, v Tatrách se prý při DN ožralý převrátil s autem a zabil spolujezdce. Dokonce za to dostal i podmínku, ta už je ale po 5 letech úspěšně zahlazená :) Jo, a taky v německu má Jozsýfek pár záznamů – dvakrát mu už zadrželi řidičák za rychlou jízdu, taky má několik pokut za telefon a překročení rychlosti do 30. Jednou taky Jozsýfek v německu taky nadýchal…jo a ještě taky pan Jozýfek ve fabrice vyhrožoval krajanovi, že z něj vykope prachy co mu dluží, padla tam i nějaká ta facka – nu ale vraťme se k panu soudci.
V rukách má pan soudce papíry pana Pyráta a pana Jozsýfka. Soudce je spravedlivý a v rámci objektivity si vyžádal i výpis z trestního rejstříku pana Jozsyfa. Po polsky Rejestr karny danej osoby :) protože Jozsef je Polák – a o jiném pobytu pana Jozsyfa soud netuší a Jozsef to nepřizná. Soudce před sebou vidí z papírů pana Pyráta a zcela bezúhonného občana Jozsefa - to bude lehké rozhodování.
Soudce bohužel nevidí ani jen to, že pan táta Pyrát má skutečně jen těch 7 zápisů za posledních 10 let. Nevidí ani to, že pan Pyrát najezdí 150 000 kilometrů ročně jako firemní řidič i v rámci svého volna a to nejenom v ČR, ale taky Slovensko, Německo a Rakousku. Tam nemá záznam žádný - ale to nikdo nepotřebuje zjišťovat. Soud vidí jenom 7 zápisů – nic víc. Z těch zápisů nevidí ani to, že to nedovolené předjíždění cez plnou vyvolal předjížděný řidič, který neumožnil předjíždění, a nebylo už se zařadit kam. Nevidí ani to, že to nezastavení na STOPce tak úplně nezastavením nebylo – jen zastavil metr za čárou, ve dvě ráno ze soboty na neděli, kde kromě cajtů číhajících za kamerou na služebně nebylo vůbec nikoho v okruhu 500 metrů na které je tam rozhled. Nevidí nic – jen zápis v kartě. Navíc - ke srovnání ma v ten den ještě jiné stání - s paní Vzornou. Ta je s nepoškvrněnou kartou řidiče oproti panu Pyrátovi andílek.
V této vesnici řidičů žije tak pan Perník. Je z nižší sociální vrstvy, nepracuje, ofiko nic nevlastní. Žádný z vraků na kterých jezdí na něj není napsanej - a ani uhlíkovou analýzou by se již nedal zjistit poslední skutečný majitel. Všechny pokuty končí na poslední známé adrese posledního zapsaného majitele na úřadu v Dolní Eblé, nebo v ústavu na výkon trestu aktuálně odsouzeného posledního skutečného majitele - a ani úřady samotné nemají snahu je vymáhat. Už desátá pokuta s RZ PERNIK 666 jde rovnou do šuplíku a vybavené. Pan Perník kdysi vlastnil ŘP - ale ani on sám už neví, do kdy má ještě pravomocný zákaz - a tak jezdí jako by ho ani neměl. Ten zákaz. I ten řidičák. Jezdí si ožralý, sfetovaný a ta občasná kontrola mu jenom prodlouží zákaz o dalších symbolických 5 let. Nic víc - je prakticky nepostižitelný.
Kousek dál, napravo cez ulici máme rodinku Krátkých. Rodinka Krátkých je taky vzorná. Rodinka Krátkých jezdí opravdu jenom krátké trasy - do kostela a dvakrát do měsíce na větší nákup - jinak nic. Kromě tedy vrcholní rodinné dovolené v Bibione - na to se připravuje celá rodina už dva měsíce předem. Tatínek studuje znova a znova trasu, kterou jel již 10× předtím. Srovnává ceny PHM, uvažuje jestli známku koupit na pumpě v sobotu v 00:18 ráno, když překročí hranice a vyjedou poprvé na dálnici - nebo jet sice o 6 hodin déle - ale po okreskách. Vyhrajou okresky. Sice to zase bude hádek, že táta jel zase 34 v zóně 30 a došlo několik pokut jako každý rok - ale bez toho by ta dovolená neměla ty správné dozvuky, že jo ? :) Taky pošťačka přinese - jako každý rok - i pozdravy z itálie - jelikož pan Krátký zase při parkování škrábnul nějaké vozidlo a nabourali do něj zepředu - ale to k tomu taky patří. Pan Krátký je absolutní a vzorný řidič, který v ČR na známé trase nikdy nic nezpůsobil. Ani v Praze ! - protože tam, jak sám tvrdí, tam je to o hubu a rodinka na výlety do Práglu raději jezdí vlakem. Pan i paní Krátká jezdí předpisově, pro jistotu malinko pod limit - 39 městem, 70 okresky 110 dálnice. - když je sucho a světlo samozřejmně.
Vedle rodinky Krátkých žije Pepa Šíp s rodinkou. Pracuje u PaChů, ví - kde jsou radary i kolegové. Mimo radarů si lítá jak se jemu zlíbí - a je jedno, jestli ve služebním, nebo ve svém autě. Nemá problém se pochlubit i jízdou 100 km v hodině po okresce a zvěřejnit to klidně i v rámci důkazního řízení proti manželce pana Pyráta. Jeho absolutně čistou kartu řidiče taky nešpiní záznam ze Srbska, kde v náladičce poškodil jiný vůz, ani několik pokutek z radarů počas dovolené v Tatrách. Do Srbska nejezdí - jelikož tam má zákaz řidit ješte 3 roky. Sám je ale ďas na ty, které v rámci výkonu povolání a v rámci pomáhání a chránění hlídá, a neodpustí ani metr. Ani vlastnímu sousedovi ! I ten metr, ze který má pan Pyrát šráfek, nooo. Pepa je i hrdina, má zranění, které získal při výkonu služby, při zásahu. Zasahoval proti pyrátům a záznam z tého dne říká, že při výkonu dozoru nad začerněno, dotyčný začerněno padl z garáže rodinného domu na ulici začerněno, kde po dopadu na zem na něj dopadl i radar začerněno a způsobil mu zranění v délce dní............
A tak si žijí dál, až...............
Tenhle článek jsem původně začal psát jako něco úplně jiného - ale tak nějako samo z toho vyplynula tato povídka - která bohužel k realitě má až šíleně blízko, a mnohé z postav jsou skutečně reálné.
Hlavně, že je na cestách bezpečno, o co se starají převážně stacionární radary a občasné záchvaty PaChů, když vyhlašují speemaratony.
Škoda, že nikdo nechce vidět, kdo a co po cestách skutečně jezdí.
Rád bych přispěl ke změně .
