Článek
Rozpaky kuchaře Svatopluka je seriál Československé televize, jehož základ vznikl v roce 1984. V tomto roce byly natočeny všechny scény příběhu. V roce 1985 se pak vysílal seriál v televizi, avšak doplněný o scény ze studia, ve kterých se mohlo hlasovat. A hlasovalo se o pokračování seriálu. V určitých momentech totiž diváci ve studiu a u televizních obrazovek mohli rozhodovat, jak se hlavní postava seriálu v dané chvíli zachová.
To je první podvod na diváky. Rozhodovat sice mohli, pro obě možnosti byly totiž natočeny alternativní scény, ale příběh seriálu se po pár větách, ve kterých se scény lišily, vrátil do stejných kolejí. Rozhodnutí diváků tak na vývoji příběhu nemohlo prakticky nic změnit. Seriál se však snažil na diváky působit tak, že kdyby za hlavní postavu kuchaře Svatopluka Kuřátka rozhodli jinak, celý seriál by dopadl diametrálně odlišně. Nebylo tomu tak.
Druhý podvod na diváky byl v samotném hlasování. Diváci ve studiu hlasovali pomocí hlasovacích zařízení, ale možnost hlasovat dostali i diváci u televizních obrazovek, což bylo do té doby něco nevídaného. Hlasovat mohli navíc zcela netradičním způsobem. Žádné telefonické hlasy to nebyly. Hlasovalo se vypínači světel v domácnostech. Jejich rozsvícení a zhasnutí mohlo ovlivnit příběh jejich oblíbeného hrdiny.
Mělo to fungovat na principu snížení a zvýšení spotřeby elektrické energie u každé z možností, jakou se může příběh ubírat. Tím by diváci jasně dali najevo, kterou z nabízených preferují. Skoro celý národ tak pravidelně rozsvěcoval a zhasínal, aby Svatopluk Kuřátko věděl jak dál. Byl to však další podvod. Technici, ani energetický dispečink, nebyli schopni identifikovat takto krátkodobé odchylky způsobené diváckým hlasováním. Problém byl na světě.
Československá televize tento problém vyřešila tak, že na jedno z pražských sídlišť instalovala kamery, které jí umožňovaly sledovat, jak se v oknech domácností při hlasování rozsvěcuje a zhasíná. To pak spojili s diváckým hlasováním ve studiu a bylo rozhodnuto. O výsledku hlasování tak nakonec rozhodoval jen velmi malý vzorek populace, přestože celý národ vehementně mačkal své vypínače světel.
I když měla Československá televize se seriálem u nic netušících diváků ohromný úspěch, nikdy takový počin nezopakovalo. Důvody totiž byly zjevné. Na podvody se zakrátko přišlo a takový seriál už by pak nikdo nesledoval.
V každém případě je třeba uznat, že nápad to byl dobrý. V tehdejší době nebylo možné, aby se diváci z domovů do příběhu zapojovali, a tohle byla jedinečná příležitost, jak je zaujmout a zvednout ze židlí. Dnes to může působit možná trochu komicky. Jen si představte, co by vám asi řekli vaše děti či kamarádi, kdybyste místo posílání SMS a internetového hlasování doma mačkali vypínače světel.
