Článek
Léto je pro podobné věci jako dělané.
Teplé večery, dovolené, sklenička vína někde na zahrádce, náhodné seznámení u moře nebo rande, které mělo skončit ve tři hodiny odpoledne, ale nějak se protáhlo až do půlnoci.
A pak přijde otázka, kterou si lidé pokládají snad odjakživa.
Je sex na prvním rande dobrý nápad?
A pokud se stane, pokazí tím člověk šanci na skutečný vztah?
Stará rada, kterou jsme zdědili
Ještě před pár desetiletími byla odpověď společnosti poměrně jasná.
Žena měla počkat.
Neměla být „příliš snadná“. Neměla dát najevo příliš velký zájem. Měla nechat muže trochu čekat, aby si jí vážil.
A muž?
Ten měl samozřejmě zájem mít.
Jen se od něj očekávalo, že ho bude umět nějakou dobu skrývat.
Poněkud zvláštní pravidlo.
A přesto se drží dodnes.
Dodnes existují lidé, kteří dokážou o ženě změnit názor jen proto, že s nimi měla sex příliš brzy.
A ještě zvláštnější je, že u mužů se stejná věc často hodnotí úplně jinak.
To už není pravidlo pro vztahy.
To je dvojí metr.
Jenže co když si prostě dva lidé padnou do oka?
Představme si obyčejné první rande.
Dva dospělí lidé.
Nikdo nikoho nenutí. Oba vědí, co dělají. Je mezi nimi přitažlivost, dobře se spolu baví a večer prostě skončí jinak, než původně plánovali.
Proč by to automaticky mělo znamenat, že jeden z nich není vhodný pro vztah?
Proč by několik hodin navíc mělo rozhodnout o tom, jestli z těch dvou bude za půl roku pár?
A především – proč bychom měli předpokládat, že člověk, který se rozhodne pro sex, nemůže zároveň chtít vztah?
To přece nedává příliš velký smysl.
Jenže úplně jedno to není
Tady je ale potřeba být fér.
Výzkumy rozhodně nedávají jednoduchou odpověď „je to úplně jedno“.
Jedna rozsáhlá studie sledující více než deset tisíc lidí v nesezdaných vztazích zjistila, že pozdější zahájení sexuální intimity bylo v průměru spojeno s některými pozitivnějšími ukazateli vztahu, například spokojeností, stabilitou a komunikací. Zároveň ale výsledky ovlivňovala délka vztahu a další okolnosti.
Takže ne.
Nemůžeme říct:
„Načasování sexu vůbec nic neznamená.“
Ale stejně tak nemůžeme říct:
„Když spolu spíte na prvním rande, vztah jste právě zničili.“
Tak jednoduché to není.
Možná není problém sex. Ale očekávání.
A tady podle mě začíná být celé téma opravdu zajímavé.
Protože dva lidé mohou udělat přesně stejnou věc a každý od ní očekávat něco úplně jiného.
Pro jednoho je to krásný konec povedeného večera.
Pro druhého začátek vztahu.
Pro třetího jen dobrodružství.
A problém nastane ve chvíli, kdy si každý z nich myslí něco jiného, ale nikdo to neřekne nahlas.
Žena si může říct:
„Bylo to nádherné. Určitě se ozve.“
Muž si může říct:
„Bylo to nádherné. Ale vztah jsem vlastně nehledal.“
A opačně to může být samozřejmě úplně stejně.
Pak ale není viníkem sex na prvním rande.
Viníkem je rozdílné očekávání.
A možná bychom měli přestat hodnotit ženy podle kalendáře
Je zvláštní, kolik pravidel stále existuje kolem ženské sexuality.
Ne příliš brzy.
Ne příliš pozdě.
Ne s příliš mnoha muži.
Ale zároveň se nemá tvářit příliš nezkušeně.
Má být žádoucí, ale ne příliš dostupná.
Má mít sebevědomí, ale ne moc.
Má vědět, co chce, ale zároveň musí dávat pozor, aby nepůsobila „lehce“.
Není toho nějak moc?
Možná bychom místo počítání schůzek měli začít počítat něco úplně jiného.
Souhlas. Důvěru. Přitažlivost. Respekt. A především to, jestli oba chtějí totéž.
První rande není přijímací řízení
Možná právě tady je celý problém.
Z prvního rande jsme udělali jakousi zkoušku.
Žena musí správně odpovídat.
Nemá se smát příliš hlasitě.
Nemá psát první.
Nemá být příliš dostupná.
Nemá odejít příliš pozdě.
A už vůbec by neměla udělat něco, co by mohlo v očích druhého člověka snížit její „hodnotu“.
Jenže vztah není přijímací řízení.
A člověk není zboží, jehož cena klesá s každou hodinou strávenou s někým, kdo se mu líbí.
Takže ano, nebo ne?
Sex na prvním rande může být skvělý začátek vztahu.
Může být začátkem krátkého románku.
Může být jednorázovou záležitostí.
A může být také rozhodnutím, kterého člověk později lituje.
Stejně jako sex na pátém rande.
Nebo na desátém.
Nebo po třech měsících.
Číslo na kalendáři samo o sobě nikomu nezaručí šťastný vztah.
Mnohem důležitější je, proč to oba chtějí, jestli se respektují a jestli dokážou být upřímní.
A možná bychom tedy mohli jednu starou radu konečně poslat do důchodu.
Ne:
„Na prvním rande nikdy.“
Ale:
„Nedělej nic jen proto, že se to od tebe očekává.“
Ani ano, ani ne.
Prostě proto, že první rande není smlouva s pravidly. Je to setkání dvou lidí.
A někdy po něm přijde druhé rande.
Někdy vztah.
Někdy jen hezká vzpomínka na letní večer.
A někdy… kdo ví.
Možná právě proto je seznamování pořád tak zajímavé.
