Článek
Do bytu naproti se právě nastěhoval mladý pár. První rána voněla kávou a novotou. Seděli u stolu, když žena koutkem oka zahlédla sousedku na balkoně.
„Podívej na to prádlo, celé zašedlé. Někteří lidi se fakt neumí postarat ani o základní věci,“ poznamenala mezi dvěma doušky.
Muž jen pokrčil rameny a mlčel.
Další dny se opakovaly stejně. Káva, snídaně, šňůra s prádlem a pokaždé stejný komentář. Až jednoho rána žena ztichla.
„Hele, dneska má to prádlo krásně čisté. Asi se to konečně naučila.“
Muž se pousmál. „Možná ne. Já jen dneska ráno umyl naše okna.“
Chvíli seděli beze slov. Venku se nic nezměnilo, jen výhled.
A někdy stačí vážně málo, aby svět vypadal jinak. Ne proto, že se změnili druzí, ale protože jsme si konečně setřeli vlastní šmouhy.
