Článek
Kdysi dávno se mezi lidmi zrodila jedna zdánlivě jednoduchá otázka, proč jsou lidé ve svých životech tak často nespokojení a kritičtí k ostatním. Na takovou věc však nešlo odpovědět pouhou jednou stručnou větou, protože některé pravdy člověk plně pochopí až ve chvíli, kdy je uvidí na vlastní oči.
Dva moudří poutníci se proto vydali na cestu mezi obyčejné lidi, aby tiše a bez velkých slov pozorovali okolní svět. Brzy na prašné cestě potkali starší manželský pár, který doprovázel svého osla. Starý muž seděl pohodlně nahoře v sedle a jeho unavená žena šla vedle něj pěšky, přičemž všichni postupovali pomalým a klidným tempem.
Jenže jakmile tato trojice dorazila do první větší vesnice, začali si místní obyvatelé na ulici okamžitě pohoršeně šeptat. Lidé kroutili hlavami nad tím, co je to za neomaleného chlapa, který si sám pohodlně jede a svou vlastní ženu nechá cupitat v prachu po svých. Muž tato ostrá slova dobře slyšel a bylo mu to lidsky velmi nepříjemné.
Okamžitě tedy z osla sesedl, další kus cesty pokračoval pěšky a do sedla usadil svou manželku. Když však dorazili do sousední vesnice, dočkali se od kolemjdoucích úplně opačné reakce. Místní se jim posmívali, že je dnes svět opravdu vzhůru nohama, když statný chlap šlape blátem a žena se nad ním panovačně veze.
Manželé se znovu upřímně snažili udělat věc tak, aby to bylo v očích společnosti správně, a pro další cestu se proto usadili na hřbet zvířete oba dva. Tentokrát se však ze strany kolemjdoucích ozvalo ještě hlasitější pobouření. Lidé na ně křičeli, zda nemají v těle kousek soucitu a proč takhle strašně trápí chudáka zvíře.
Před další vesnicí proto nešťastný pár raději sesedl úplně dolů a vedli osla poslušně na provazu vedle sebe. Ani tehdy ale nenašli vytoužený klid, protože se jim všichni začali nahlas smát, jací jsou to nepraktičtí hlupáci, když mají k dispozici zdravého osla, a přitom se unavují pěší chůzí.
V tu chvíli unaveným manželům i pozorujícím poutníkům konečně došlo něco nesmírně důležitého. Nezáleželo na tom, co konkrétně udělají, protože lidé si v každé situaci najdou důvod k vnitřní nespokojenosti a kritice.





