Článek
Na počátku 20. století bylo radium považováno za zázračný prvek. Lidé věřili, že má léčivé účinky, a proto se přidávalo do různých produktů – od kosmetiky až po léky. Továrny ho využívaly i k výrobě svítící barvy, která se používala k malování číselníků hodinek a přístrojových panelů. Nikdo netušil, že se tento objev stane smrtící pastí pro stovky žen, které s radiem pracovaly.
Prestižní a dobře placená práce
Na počátku 20. století měly ženy jen omezené pracovní možnosti. Když se proto objevila nabídka zaměstnání v továrnách na výrobu svítících ciferníků, mnoho mladých žen neváhalo a o počet uchazeček vysoce převyšoval počet pracovních míst. Práce malířek číselníků byla dobře placená a považovala se za prestižní. Ve srovnání s jinými pracovními pozicemi pro ženy nabízela nejen vyšší mzdu, ale i čisté a bezpečně působící prostředí.
Továrny v USA zaměstnávaly stovky žen, které ručně malovaly číslice na hodinkách a přístrojových panelech pomocí speciální barvy obsahující radium. Celkem bylo vyrobeno více než čtyři miliony svítících hodinek a hodin, které byly hitem, protože umožňovaly zjistit, kolik je hodin, i v úplné tmě.
Ženy pracovaly s barvou různými metodami: nanášely ji štětcem, perem, mechanickým lisem nebo poprašováním. Nejčastější technikou však bylo ruční malování, při němž musely dosáhnout maximální přesnosti.
Aby byly číslice co nejdokonalejší, učily se techniku „lip-pointing“ – tedy úpravu štětce rty. Po každém namočení do barvy si špičku štětce vložily do úst a jazykem ji upravily do jemného hrotu. Pracovnice byly ujišťovány, že radium je neškodné, ba dokonce zdraví prospěšné. Někteří instruktoři dokonce předvedli bezpečnost barvy tím, že ji sami spolkli.
Nikdo tehdy netušil, že radium se v těle chová podobně jako vápník – ukládá se do kostí a pomalu, ale jistě ničí tělesné tkáně.
Tajemné nemoci
Po několika letech začaly ženy pociťovat nevysvětlitelné zdravotní problémy. Zpočátku šlo o drobné bolesti zubů, krvácení z dásní a únavu. Postupně se však příznaky zhoršovaly. Jednou z prvních obětí byla Mollie Maggia, která pracovala v továrně v New Jersey.
V roce 1922 ji začaly sužovat strašlivé bolesti v ústech. Lékaři jí vytrhli několik zubů, ale rány se nehojily – místo toho se objevila infekce a čelist se jí doslova rozpadala na prach. Nakonec došlo ke zhroucení celé dolní části obličeje. Mollie zemřela v září 1922 ve věku 24 let.
Brzy se ukázalo, že není jediná. Stovky žen začaly trpět podobnými problémy – čelily vážné anémii, nehojícím se ranám, křehkým kostem a rakovinovým nádorům. Tento stav dostal název „Radium Jaw“ – radium doslova rozleptávalo kosti obětí.
Přestože se nemoc začala objevovat u čím dál většího počtu dělnic, továrny popíraly jakoukoli souvislost mezi prací s radiem a jejich zdravotními problémy. Tvrdily, že ženy trpí syfilidou, čímž se snažily zničit jejich důvěryhodnost.
První soudní boj za spravedlnost
Navzdory obrovskému tlaku se několik žen rozhodlo bojovat. Jednou z nich byla Grace Fryer, bývalá malířka ciferníků, která se domáhala spravedlnosti. Dva roky hledala právníka, který by byl ochoten postavit se proti mocné radiační společnosti.
V roce 1927 společně s dalšími čtyřmi dělnicemi podala žalobu proti United States Radium Corporation. Soudní proces se táhl několik let. Ženy byly natolik slabé, že se k soudu dostavily na nosítkách. Nakonec však vyhrály a továrny musely vyplatit odškodnění.
Další důležitou postavou byla Catherine Donohue, která pracovala v továrně v Illinois. I když trpěla vážnými zdravotními problémy, neustala v boji proti Radium Dial Company. Nakonec její rodina získala odškodnění, ale Catherine zemřela v červenci 1938 ve věku 35 let. Její případ přispěl k přijetí přísnějších zákonů na ochranu zaměstnanců.
Radium Girls: Jak ovlivnily svět?
Příběh Radium Girls měl zásadní dopad na pracovní právo. Jejich utrpení vedlo k přijetí přísnějších bezpečnostních předpisů a ke vzniku organizací, jako je OSHA (Occupational Safety and Health Administration), která dnes dohlíží na pracovní podmínky.
V důsledku skandálu Radium Dial Company ukončila svou činnost a odvětví radioluminiscence bylo přísně regulováno.
Dnes můžeme vidět radioluminiscenční hodinky z roku 1927 v ORAU Museum of Radiation and Radioactivity, kde slouží jako připomínka jedné z největších pracovních tragédií v historii.
Příběh Radium Girls nám připomíná, jak důležité je bojovat za bezpečnost na pracovišti. Jejich odvaha pomohla změnit svět a zachránit životy budoucích generací.
