Článek
Každý majitel psa to zná. Někdy máte pocit, že váš čtyřnohý přítel rozumí každému vašemu slovu, jindy zase kouká do prázdna a tváří se, že jste pro něj neviditelní. Ať už jde o přivolání v parku, nebo učení nových triků, schopnost psa soustředit se a spolupracovat se značně liší. Jak ale ovlivňuje psí nepozornost výcvik? A je lepší být při učení důsledný, nebo naopak volnější?
Zdá se, že učení psů je mnohem individuálnější, než jsme si mysleli – a že nepozorný pes nemusí být nutně špatně vychovaný. Jen potřebuje jiný přístup.
Když má pes hlavu v oblacích
Každý pes je jiný. Někteří jsou od přírody pozorní a rádi spolupracují, jiní mají sklony k roztržitosti a snadno je rozptýlí jakýkoliv podnět – ať už je to letící motýl, sousedův pes, nebo kousek klacku na zemi.
Vědci se rozhodli zjistit, jak taková nepozornost ovlivňuje schopnost učení, a to nejen ve spojitosti s povahami samotných psů, ale i s různými výcvikovými metodami. Zapojili do studie skupinu psů, kteří prošli dvěma typy tréninku: jeden byl důsledný a kontrolovaný, druhý volnější a permisivní. Po tréninku následoval test, spánek a pak znovu test, aby bylo možné zjistit, jak si psi zapamatovali naučené povely.
A výsledek? Nepozorní psi si vedli lépe ve výcviku, který byl strukturovaný, opakující se a měl jasná pravidla. Zdá se tedy, že pokud má pes sklony k roztržitosti, pomáhá mu, když je výcvik pevně daný a bez velkých výkyvů. Naopak volnější přístup, kde je pes méně opravován a ponechán, aby si chyboval sám, jeho učení zhoršoval.
Impulzivní psi se učí rychleji – ale proč?
Dalším zajímavým poznatkem bylo, že psi, kteří jsou impulzivnější, se nové povely učili o něco rychleji. Proč? Pravděpodobně proto, že se jednoduše méně rozmýšleli a více jednali. Pokud jim něco nevyšlo, okamžitě zkoušeli jiný přístup. Tato „chytrá drzost“ jim paradoxně mohla pomoci rychleji pochopit, co po nich trenér chce.
Je ale potřeba dodat, že ve studii nebyli žádní extrémně impulzivní psi. Ti by naopak mohli být při učení problémovější, protože jejich neklid by jim bránil se vůbec soustředit. Zdá se tedy, že mírná impulzivita může být v tréninku spíše výhodou.
Jaký vliv má majitel?
Co ale dělá největší rozdíl? Samotný pes, nebo přístup jeho majitele?
Studie ukázala, že psi, jejichž majitelé byli přísnější a důslednější, si naučené povely lépe pamatovali. To naznačuje, že pevná pravidla a konzistence v každodenním výcviku mohou pomoci psovi lépe zvládat nové úkoly.
Na druhou stranu se ukázalo, že úroveň předchozího výcviku nehrála velkou roli. Ať už měl pes základní poslušnost, nebo prošel pokročilým výcvikem, jeho výsledky v testech závisely především na jeho individuálních vlastnostech a na tom, jak byl výcvik veden. Což může být pozitivní zpráva pro majitele, kteří podcenili výcvik v období štěněte - nikdy není pozdě!
Co si z toho odnést?
Pokud máte doma psa, který při tréninku snadno ztrácí pozornost, zkuste se řídit těmito tipy:
✔ Opakování pomáhá – Nepozorní psi si lépe zapamatují nové povely, když jsou jim často opakovány a jsou spojeny s jasnými pravidly.
✔ Buďte důslední – Psi s roztržitou povahou potřebují vědět, co se od nich očekává. Mějte pevně daná pravidla a držte se jich.
✔ Striktnost neznamená tvrdost – Studie ukázala, že jemné, ale důsledné napomínání (například klidné „ne“ při chybě) pomáhá psům lépe si věci osvojit.
✔ U impulzivních psů využijte jejich nadšení – Když pes rychle reaguje, zkuste mu dát rychlou a jasnou zpětnou vazbu. Čím méně se bude muset rozmýšlet, tím lépe se bude učit.
Každý pes je jiný a neexistuje jeden univerzální přístup, který by fungoval pro všechny. Ale pokud víte, jaký je váš pes typ, můžete jeho učení výrazně usnadnit – a tím i celý váš společný život.
