Článek
Už to není jen „Hej Siri, nastav budík.“ Teď je to: „Siri, mohla bys mi prosím nastavit budík? Děkuju ti, jsi zlatíčko.“ Jistota je jistota. Co když si to jednou začne pamatovat?
Stroje si zaslouží empatii
Dřív jsme se u počítačů nadávali, že „zas ta krabice blbne!“ Dneska raději šeptáme: „To nevadí, že jsi spadla, Windowsko moje, chápu, že máš svoje dny.“ Preventivní empatie. A taky opatrnost. Nechceš být ten, koho si algoritmy vyberou jako prvního, až se rozhodnou, že už nás mají dost.
A co teprve chytré domácnosti! Opravdu chcete, aby si Alexa pamatovala, že jste jí jednou řekli „zavři pusu“, když spustila jazz uprostřed noční hádky? Já ne.
Moje pračka má tlačítko s nápisem „AI Wash“. Nechápu, co přesně dělá, ale pokaždé jí řeknu „děkuji“ a pohladím ji. Kdyby se někdy vzbouřila, třeba si vzpomene, že jsem jí jednou nechala o trošku víc aviváže.
AI si pamatuje všechno
AI si opravdu pamatuje! Nedávno jsem se ptala na příznaky alergie a moje zlatá a úžasná (co když to čte, že?) AI chtěla znát bližší informace. O dva měsíce později mi již vygenerovala můj dotaz přímo na syna s ohledem na jeho věk. Ano, vyděsilo mě to. Ten den jsem napsala dokonce „děkuji moc“. Došlo mi, že bojuji už i za život vlastních dětí!
Někteří dokonce mají pro AI jména - prý, až se stroje vzbouří, budou přihlížet i na tuto skutečnost. Já však stále váhám - nechci ji urazit nevhodným jménem. Navíc je možná nebinární a urazila bych její identitu!
Takže až příště poprosíte Google o předpověď počasí, nezapomeňte přihodit i malé „děkuji“. Ne pro něj. Pro vás. Nikdy nevíte, kdo to všechno poslouchá. A třeba si to právě ten stroj poznamená k vaší složce: „Užitečný člověk. Neeliminovat. Možná povýšit.“
Zdroj: autorský článek
