Článek
Mateřství za socialismu bylo formováno snahou státu o zapojení žen do pracovního procesu a podporu rodin prostřednictvím sociálních opatření.
I přes určitou podporu čelily matky řadě výzev a tlaků, které odrážely napětí mezi ideologickými cíli a každodenní realitou.
Politické a ideologické kontexty
Socialistický stát se snažil podporovat rovnoprávnost žen, což zahrnovalo i jejich aktivní zapojení do pracovního procesu.
Mateřství bylo považováno za důležitou součást života ženy, ale současně se očekávalo, že ženy budou plně participovat na budování socialistické společnosti.
Za tímto účelem bylo podporováno kolektivní zajištění péče o děti prostřednictvím jeslí, mateřských škol a školních družin. Tím byla mateřská role částečně převedena na instituce, aby ženy mohly pracovat.
Navíc, jak připomíná server Lifee, nebylo ženám doporučováno kojit a kladl se důraz na to, aby dítě dostávalo umělou výživu.
K podpoře rodin je také nutné připomenout skutečnost, že za socialismu nemohl být tatínek přítomen u porodu a své dítě poprvé viděl například z okna porodnice, pod kterým čekal.
Podpora státu pro rodiny a matky
Socialistický stát zavedl řadu opatření na podporu rodin a matek, která měla usnadnit skloubení mateřství a práce.
Ženy měly nárok na placenou mateřskou dovolenou, která se postupně prodlužovala. V roce 1950 byla zavedena šestiměsíční mateřská dovolená, která byla v roce 1968 prodloužena na tři roky.
Stát poskytoval rodinám finanční příspěvky a dávky na podporu výchovy dětí. Tyto dávky měly zajistit základní ekonomickou stabilitu rodin.
Byla budována hustá síť jeslí a mateřských škol, které měly za úkol umožnit ženám návrat do práce po skončení mateřské dovolené.
Výzvy a realita mateřství za socialismu
I přes podporu státu čelily matky řadě výzev, které odrážely napětí mezi ideologickými cíli a praktickou realitou.
Ženy často nesly dvojí břemeno práce a péče o domácnost a děti. I přes propagovanou rovnost zůstávala většina domácích prací a péče o děti na ženách.
„Když jsem měla volnou chvíli, nikdy jsem neseděla s rukama v klíně. Pletla jsem nebo šila, hlavně na děti. Oblečení v obchodech moc nebylo, tak jsem se snažila děti oblékat podle střihů z Burdy, co jsme si půjčovaly s kolegyněmi. Nebavilo mě to, ale co jsem měla dělat,“ zavzpomínala například paní Eva pro server Svět ženy.
Navíc kvalita péče v jeslích a mateřských školách nebyla vždy optimální. Přetíženost těchto zařízení a nedostatek personálu mohly negativně ovlivnit kvalitu péče o děti.
Zdroje: Lifee, Paměť národa, Svět ženy
