Článek
Jakmile žena zůstane doma na rodičovské, tak nějak automaticky se počítá s tím, že přebere kompletní péči o domácnost. Jsi doma, tak přeci můžeš vyluxovat, nakoupit, vyprat… No co bys také, milá ženo, doma dělala jiného, že? Samozřejmě toto neplatí v každé domácnosti, ale nebude troufalé napsat, že ve většině ano.
Manžel přijde večer domů a očekává, že děti budou obstarané, jídlo uvařené a domácnost uklizená. Ale ono nejde jen o ty úkony, ale i o to, kdo na ně musí myslet.
Mentální zátěž
Ráno vstanete, připravíte snídani, svačinu, odvedete děti do školy, pak jdete do práce a cestou z práce už myslíte na to, co vše je třeba zařídit - vyzvednout děti, došlo pečivo, vyprat, udělat úkoly, uvařit večeři, učit se s dětmi…
Přijdete unavená domů a vyletíte na manžela, jestli by laskavě umyl nádobí. A on vám odpoví, že přeci stačilo říct. A zde právě mluvíme o mentální zátěži - už jste na to mytí nádobí musela myslet a někoho úkolovat.
Bylo by přeci mnohem lepší, kdyby to nádobí umyl automaticky a vy jste mohla počítat s tím, že tuto aktivitu můžete z hlavy vypustit.
Proč tomu tak není?
Protože pokud váš manžel neměl možnost si vyzkoušet sám chod domácnosti se vším všudy, nemá vůbec představu, co všechno to obnáší. Má mlhavou představu, že je třeba vyluxovat, umýt nádobí, vyprat…
Ale teprve, když to musí sám vložit do rozvrhu dětí v kombinaci s prací, tak mu dojde, že ono to tak jednoduché není. Zatímco se pere prádlo, je třeba myslet na vařící se vodu na sporáku a udělat s dětmi úkoly. A tak sice zrovna sedíte, ale celou dobu na to musíte myslet.
A jakmile někdo nemusí danou činnost dělat, přestane na to myslet, protože automaticky počítá s tím, že to udělá ten druhý. Proto vašemu manželovi nedojde, že má vynést odpadky, dokud mu to neřeknete.
Co s tím?
Ideálním řešením je stará dobrá dělba práce. Stanovit úkony, které bude partner doma dělat - jen on a nikdo jiný. Odpadkový koš, tříděný odpad a úklid nádobí bude jeho činností a vy na to po nějaké době přestanete myslet a odpadne vám část mentální zátěže.
Zní to skvěle a jednoduše, ale je třeba se připravit na konfrontace a obrnit se trpělivostí. Konfrontace nebude jednoduchá, ale nedejte se.
Poté buďte trpělivá, protože to nebude hned a nebude to tak dokonalé, jako kdybyste si to udělala sama. Partner tím možná bude i zkoušet, zda vás to nedonutí vzít váš nápad zpět.
A prostě to bude dělat zrovna tehdy, když se to jemu bude hodit a ne když to zrovna vy budete potřebovat. Ale když vydržíte, zaběhne se to a vy pocítíte tu úlevu. Stojí to za to!
Zdroj: Heroine
