Článek
V rámci praxe jsem sice na úřadě byla, ale když přišel na řadu OSPOD, tak jsem řekla, že toto oddělení vynechám, protože zde já pracovat nikdy nebudu.
Jenže pak jsem se jednou nepohodla se svým tehdejším zaměstnavatelem a po týdnech nepříjemného chování vůči mně jsem řekla „a dost“ a rozhodla jsem se, že kariéra v cestovní kanceláři není pro mě a že je na čase jít pracovat do oboru, který jsem vystudovala.
Zakázka zněla jasně - blízko domova, hlavně ne OSPOD. To první inzerát splňoval, to druhé nikoliv. Ale v daný moment jsem byla tak zoufalá, že jsem si řekla, že to nějakou dobu vydržím, budu hodná sociální pracovnice (ne jako ty druhé tam) a najdu si něco jiného.
Co jsem si přesně představovala? Kanceláře plné vyhořelých a starších žen, které za sebemenší přestupek perzekuují rodiny, kterým prolézají byt a hledají záminky.
První den v práci mě přivítaly kanceláře pracovnic mého věku. To samotné už pro mě byl velký šok. Další pak přicházely postupně s dalšími dny v práci. A mně došlo, že jsem se nemohla mýlit více. A také mi došlo, že by tohle měli vidět všichni, kdo na OSPOD nadávají.
Vím, že se jedná o házení hrachu na zeď, ale nedá mi to a zkusím vyvrátit pár mýtů o této pekelné instituci, která by se dle mnoha lidí měla zrušit.
OSPOD bere děti
Ano, OSPOD bere děti, to není novinka. Ale má k tomu vždy důvody. Opravdu to nefunguje tak, že rodiče nejsou pracovnici sympatičtí, a tak jim vezme dítě. Protože takové případy se na internetu opravdu dají najít - jsme slušná rodina, nic jsme nikdy neudělali, své děti milujeme, a OSPOD nám stejně vzal děti.
Jakmile takové řádky čtete, můžete si být jistí jen jednou věcí - nejedná se o slušnou rodinu a většinou své děti sice milují, ale drogy nebo alkohol více. Když OSPOD odebírá děti z rodiny, vždy musí mít dostatek důkazů o tom, že je k tomu důvod. A tyto důkazy nesbírá OSPOD, ale ostatní instituce.
Rodinu nahlásí většinou škola, školka nebo třeba lékař. Následně se začne s rodinou pracovat a dávají se dohromady další zprávy. A i když tyto zprávy nejsou dobré, tak OSPOD s rodinou nejdříve pracuje. Jenže jak již bylo uvedeno - někdy rodiče sice děti milují, ale drogy jsou důležitější. V takovém případě je třeba děti ochránit.
Jak ochránit dítě, o kterém OSPOD neví?
A když OSPOD nekoná, tak naopak pod článkem najdete výkřiky typu - a kde byl slavný OSPOD? Buď tedy pracujeme moc nebo zase málo. Ale kde tedy byl OSPOD? Ti sousedé od vedle na ty děti křičí od rána do večera, očividně se jedná o toxickou domácnost, otec mlátí všechny, matka alkoholička - všichni v baráku to ví, tak jakto že ne OSPOD? Protože o tom ví všichni, ale nikdo to nenapsal na ten OSPOD, víte?
Pracovníci opravdu nechodí byt od bytu a neptají se, zda je u nich vše v pořádku. Dokud nám někdo nezavolá, tak se nedozvíme, že se v rodině něco děje. Takže až se příště budete pod nějakým článkem ptát, proč s rodinou nepracoval OSPOD a nad vámi bude pán opět mlátit manželku a uslyšíte plakat jejich děti, tak se zamyslete nad tím, zda je chyba na straně OSPOD nebo na té vaší.
OSPOD nadržuje matkám/otcům
Rozvod. To je kapitola sama pro sebe. Rodiče bojující o děti a majetek. Zhrzená manželka, kterou podváděl manžel má jasný cíl - manžela zničit, děti mu už nikdy nedat. Otec, který se o děti nikdy moc nezajímal, tak reaguje na odchod naštvané manželky tím, že se z něj stává otec roku, který chce děti do své péče. On jí to teď rozhodně ukáže!
Rozvod není o ničem jiném než o léčbě bolístek. Manželé si během hádání o děti vyřizují křivdy, které nestihli zpracovat v rámci svého manželství. Kolizního opatrovníka z OSPOD chtějí na své straně - házejí na sebe špínu, popisují toho druhého jako nejhoršího člověka na světě. Pohlavní zneužívání, domácí násilí, drogy, alkohol… Rozvádějící se manželé se občas nebojí použít nic, jen aby toho druhého zničili.
Pro sociální pracovnici je velmi těžké vyznat se v takové situaci. A tak udělá to jediné, co dává smysl - zeptá se dítěte. Děti většinou řeknou, jak to vnímají a co chtějí. A občas jsou zmanipulované, ale dobrá sociální pracovnice to pozná. A když si není jistá, požádá o rozhovor dítěte s psychologem a ten to pozná stoprocentně.
Jenže v takovém případě naštve rodiče, kteří přeci chtěli něco úplně jiného. Jenže OSPOD, jak název napovídá, je zde pro děti a ne pro rodiče. Takže se rodičům za všechny sociální pracovnice omlouvám, ale nám je opravdu jedno, že vás manžel opustil kvůli milence. Ano, z lidského hlediska nám je to líto, je to všivák, ale to neznamená, že kvůli tomu musí posílat na váš účet celou svou výplatu a že už nikdy neuvidí děti. (A rovnou píšu, že komentáře k tomuto článku nebudu číst, protože nenávisti mám ve své práci více než dost a toto je přesně ten článek, pod kterým se možná spustí debata typu "OSPOD mě u soudu pěkně potopil a uvěřil manželovi…").
Kostlivce si každý schová doma
Mohla bych takto popsat desítky dalších modelových příkladů a vysvětlovat zde, proč se OSPOD zachoval tak, jak se zachoval. Nebudu popírat, že občas neselže lidský faktor - všude se najde zkažené jablko. A je mi líto, pokud zrovna vaše rodina měla smůlu na toho špatného sociálního pracovníka.
Je však důležité si uvědomit, že vám nikdo nepřizná, jaké jsou v jeho rodině problémy. Nikdo z vašich přátel vám nepřizná, že doma flákl manželku, a proto se o něj OSPOD zajímá. Žádná vaše kamarádka nepřizná, že ji policie zastavila v noci úplně namol s dítětem. Kostlivci zůstávají ve skříni, ale vztek na OSPOD, který „by se měl raději zajímat o rodiny s opravdovými problémy“ ten je všudypřítomný.
Možná by to tedy chtělo trochu selského rozumu. Možná ta instituce nebude zralá na zrušení, protože je k ničemu. Možná jen nevíte, co ta práce obnáší. A něco, o čem nevíme, se lehce kritizuje.
Zdroj: autorský článek
