Článek
O hodinu světlejší zimní večer zní jako výhra. Po práci by zbylo víc denního světla na procházku, hřiště nebo cestu domů. Jenže hodiny žádné světlo nevyrobí. Přesunou ho do jiné části našeho rozvrhu.
Pro člověka, který může ráno začínat později, to může být příjemný obchod. Dítě se začátkem vyučování v osm takovou volnost nemá. Nová americká studie se proto pustila do počítání cest do školy před východem slunce.
Miliardy cest nejsou miliardy dětí
Práce zveřejněná 29. října 2026 v časopise Current Biology spojila polohu škol, skutečné začátky vyučování a údaje o žácích ve čtrnácti amerických státech. Výzkumníci porovnávali různé režimy času s místním východem slunce.
Podle publikovaného abstraktu by celoroční letní čas v těchto státech přidal přibližně 356 milionů ranních školních cest před východem slunce oproti dnešnímu střídání. Celostátní odhad pro USA přesáhl dvě miliardy takových cest za rok.
Jedno dítě se do tohoto čísla započítává opakovaně, za jednotlivé školní dny. Jde o model, který vychází ze stávajících školních rozvrhů. Dává konkrétní měřítko problému, který se jinak snadno odbude větou, že v zimě je přece tma tak jako tak.
Co říkají statistiky nehod
Autoři také analyzovali deset let amerických záznamů smrtelných dopravních nehod. U ranních nehod za tmy zjistili vyšší šanci, že mezi účastníky bude chodec, než u nehod po východu slunce. Pro chodce ve věku pět až osmnáct let vyšel poměr šancí 2,22.
Tento údaj popisuje složení zaznamenaných smrtelných nehod. Pro odhad rizika jedné cesty by bylo potřeba znát také počet cest, které děti podnikly za tmy a za světla, včetně těch bez nehody.
Pro českou předpověď by navíc bylo potřeba zohlednit zdejší dopravu, školní rozvrhy a místní podmínky. Americká studie ukazuje, jak velkou změnu může posun hodin udělat při stejném začátku vyučování.
Jak do toho zapadá český výzkum
Vědci z českých akademických pracovišť už v roce 2020 publikovali vlastní výzkum spánkového načasování. Vycházel mimo jiné z šetření v domácnostech s celkem 8 760 respondenty.
Podle rozložení chronotypů, tedy individuálního načasování spánku a bdělosti, vyhodnotili pro střední Evropu jako vhodnější celoroční standardní čas. K závěru dospěli z pozorovaných spánkových vzorců a souvisejících údajů.
Sociologický ústav AV ČR při vysvětlování výsledků upozorňuje na děti a rodiče, kteří musí brzy vstávat. Ranní světlo pomáhá seřizovat biologické hodiny. Pozdější svítání se tak může dotknout i lidí, kteří jedou do školy autobusem a pěšky ujdou jen pár kroků.
Představte si zimní ráno, kdy slunce vychází v osm. Při celoročním letním čase by stejný východ připadl na devátou. Pokud škola dál začíná v osm, děti stráví první hodinu vyučování ještě před východem slunce.
Který čas by po zrušení střídání zůstal?
V debatě se míchají dvě rozhodnutí. První je, zda přestat dvakrát ročně posouvat hodiny. Druhé je, který čas případně zachovat. Celoroční standardní čas, běžně nazývaný zimní, by střídání odstranil také a v zimních měsících zachoval dřívější svítání podle hodin.
Evropská komise dál uvádí pravidlo přechodů na poslední březnovou a říjnovou neděli. Návrh na zrušení střídání počítá s tím, že si státy zvolí svůj standardní čas.
Světlejší odpoledne má skutečnou hodnotu. Pro rodiče, který chce po práci vzít děti ven, může hodina světla rozhodovat. Pro stejnou rodinu ale může být důležitá i hodina ráno.
Před výběrem celoročního času proto stojí za to podívat se na obě chvíle. Kdy chceme mít světlo po práci? A kolik bude na hodinách, až si dítě ráno vezme aktovku?
