Hlavní obsah
Rodina a děti

Babička se po svatbě změnila k nepoznání. Její nový manžel ji ničí před očima

Foto: Freepik

Ilustrační foto

Nedovolím zničit život člověku, kterého nadevše miluji.

Článek

Nikdy by mě nenapadlo, že budu muset napsat tenhle příběh. Že budu psát o člověku, kterému jsme otevřeli dveře do naší rodiny, a on se ukázal jako vlk v rouše beránčím. Tonda vstoupil do babiččina života jako anděl strážný.

Bylo to před dvěma lety, když potkala toho šarmantního pána v parku. Nosil jí tašky z obchodu, vozil ji na kontroly k doktorovi, sedával s ní na lavičce a povídal si s ní o životě. Všichni jsme si mysleli, jaké má babička štěstí, že po smrti dědečka potkala někoho tak pozorného

Babička po dědově smrti byla sama a Tonda se zdál jako dar z nebes. Gentleman, vdovec, bývalý podnikatel. Všichni jsme byli rádi, že má babička společnost. Dokonce jsme podporovali jejich svatbu před rokem. Jak naivní jsme byli.

Změny přicházely postupně, tak nenápadně, že jsme si jich dlouho nevšímali. Nejdřív to byly maličkosti. Babička přestala chodit na své oblíbené čtvrtky s kamarádkami do cukrárny. „Toník říká, že je to vyhazování peněz,“ vysvětlovala. Pak přestala jezdit na víkendy k nám. „Tonda nerad zůstává sám.“

Pak začaly mizet věci. Nejdřív drobnosti – šperky po dědečkovi, staré fotografie, rodinné památky. „Tonda říká, že je potřeba udělat pořádek,“ odpovídala babička na naše dotazy. Její hlas zněl nejistě, ale pořád jsme to brali jako normální úklid.

Zlom přišel minulý měsíc. Babička mi zavolala v slzách. Tonda ji přesvědčil, aby prodala chalupu, kterou máme v rodině už tři generace. „Říká, že potřebujeme peníze na opravu bytu,“ vzlykala do telefonu. Ta chalupa byla naše rodinné útočiště, místo plné vzpomínek. A on ji chce prodat.

Začala jsem si všímat dalších varovných signálů. Babička zhubla, vypadá unaveně. Když přijdu na návštěvu, Tonda je vždycky přítomný, nenechá nás o samotě ani na minutu. Kontroluje její telefon, čte její zprávy. „To je z lásky,“ říká babička, ale v jejích očích vidím strach.

Minulý týden jsem zjistila, že babička změnila závěť. Veškerý majetek má připadnout Toníkovi. Třípokojový byt v centru, úspory, všechno. My, její vlastní rodina, jsme byli vyškrtnuti. „Toník říká, že je to tak správné. Že se o mě stará,“ opakuje babička jako mantru.

Nejvíc mě děsí změny v babiččině chování. Ona, kdysi energická a samostatná žena, je teď jako loutka. Před každým rozhodnutím se ptá Tondy na souhlas. Třese se, když mluví. A ty prášky, které jí dává. Prý na spaní, ale babička je pak celý den malátná.

Zkoušela jsem mluvit s právníkem. Prý dokud babička není zbavená svéprávnosti, nemůžeme nic dělat. A dokázat psychickou manipulaci? Téměř nemožné. Tonda je příliš chytrý, příliš opatrný.

Ostatní členové rodiny jsou také zděšení, ale každý má jiný názor na řešení. Máma chce jít na policii, strýc navrhuje konfrontaci s Tondou, teta říká, že bychom měli respektovat babiččino rozhodnutí. Mezitím Tonda postupně přebírá kontrolu nad vším.

Včera jsem našla v babiččině kabelce prázdné obaly od léků, které nikdy předtím nebrala. Když jsem se zeptala, co to je, rychle kabelku zavřela a řekla, že o tom nesmí mluvit. Tonda stál ve dveřích a usmíval se tím svým chladným úsměvem.

Začínám se bát nejen o babiččin majetek, ale hlavně o její život. Co když ty léky nejsou na spaní? Co když ji Tonda pomalu otravuje? Zní to jako z filmu, ale když vidím, jak babička chřadne před očima, nemůžu se ubránit nejhorším myšlenkám.

Nejhorší je ten pocit bezmoci. Dívat se, jak milovaný člověk mizí před očima, jak se mění v někoho, koho nepoznáváme. A nemůžeme nic dělat, protože dokud babička sama neřekne, že potřebuje pomoc, jsou nám všechny instituce k ničemu.

Proč píšu tento příběh? Jako varování pro ostatní. Všímejte si změn v chování svých blízkých. Reagujte na první náznaky manipulace. Nenechte své milované padnout do pasti předstírané lásky a péče.

A hlavně – mluvte o tom. O manipulaci, o zneužívání seniorů, o tom, jak těžké je tomu zabránit. Protože čím víc lidí o tom bude vědět, tím těžší bude pro manipulátory najít další oběti.

Zítra jdu znovu za právníkem. Tentokrát s důkazy o těch lécích. Asi to nebude stačit, ale musím to zkusit. Protože když nebudu bojovat za babičku já, kdo jiný to udělá?

A Tondovi vzkazuji: Vím, co děláš. A nedovolím ti zničit život člověku, kterého nadevše miluji.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz