Chtěla jsem si koupit jahody. Z té ceny jsem málem zkolabovala na místě

Pamatujete si doby, kdy byly jahody běžným ovocem? Ty časy jsou dávno pryč. Dneska stojí kilo jahod ze Španělska 249,90 korun a prodávají to jako „novinku“. Spíš by měli napsat „luxusní zboží“ nebo „pouze pro vyvolené“. Do supermarketu jsem šla s představou, že si udělám radost. Jahody v zimě, proč ne? Jenže když jsem uviděla cenovku, málem jsem se složila přímo mezi regály. Skoro 250 korun za kilo! To už není ovoce, to je investice.

A víte, co je na tom nejhorší? Že se to prodává jako nějaká skvělá novinka. Červený nápis „přímo křičí na zákazníky“. Co je na tom nového? Že nám je zase zdražili? Že si někdo myslí, že jsme tak bohatí, že vysolíme majlant za kilo jahod? Jasně, jsou ze Španělska. Musely cestovat. Ale ruku na srdce - kolik může stát doprava jahod? Vždyť kamiony jezdí tak jako tak. A ve Španělsku určitě neprodávají jahody za cenu zlata. Tohle je prostě jen další způsob, jak vytáhnout peníze z kapes zákazníků.

To mi připomíná, jak babička vždycky říkala, že jahody jsou lidové ovoce. Že si je může dovolit každý. No, to bylo tehdy. Dneska jsou jahody něco jako kaviár - luxusní zboží pro ty, kteří mají peněz na rozhazování. A kvalita? O té radši nemluvit. Španělské jahody v lednu, to je jako letní dovolená v prosinci. Vypadá to hezky na papíře, ale realita je někde úplně jinde. Většinou jsou ty jahody uvnitř bílé, bez chuti a vůně. Prostě jen hezká červená slupka za nekřesťanské peníze.

Přitom před pár lety stály zimní jahody polovinu. I to mi přišlo drahé, ale aspoň to bylo v nějakých rozumných mezích. Teď? Teď už je to prostě výsměch. Za 250 korun bych měla týdenní zásobu běžného ovoce, ale tady to nestačí ani na jednu porci jahod se šlehačkou. Nejhorší je, že tohle není jen problém jahod. Všechno ovoce a zelenina letí nahoru jako splašené. Banány, pomeranče, rajčata - všechno stojí majlant. A prodejci se tváří, že je to normální. Že je přece inflace, že jsou vyšší náklady, že musíme počítat s tím, že kvalita něco stojí.

Ale tohle už není o kvalitě. Je to o tom, kolik jsou lidé ochotni zaplatit. A dokud budou zákazníci kupovat jahody za 250 korun, budou je za tolik prodávat. Možná i dráž. Příští rok už budou stát třeba tři stovky a zase to bude „novinka“. Nakonec jsem ty jahody nekoupila. Ne proto, že bych si je nemohla dovolit, ale proto, že tohle už je přes čáru. Není to protest, který by něco změnil, ale aspoň mám čisté svědomí, že nepodporuji tenhle šílený cenový výsměch.

Místo toho jsem koupila jablka. Česká, za rozumnou cenu. Možná nejsou tak fotogenická jako španělské jahody, ale aspoň vím, že neplatím zlatem za něco, co by mělo být běžně dostupné ovoce. A až přijde léto? Počkám si na české jahody ze zahrádky, nebo na samosběr na plantáži. Budou možná taky drahé, ale aspoň budou mít chuť. A hlavně - nebudou se tvářit jako nějaká „novinka“ za cenu, při které se normálnímu člověku protáčí panenky.