Článek
Jediné špatné rozhodnutí zničilo naši rodinu. Můj manžel se stal obětí podvodníků a já se stala slaměnou vdovou na dlouhá léta. Petr pracoval jako skladník, já jako prodavačka. Měli jsme hypotéku, dvě děti a sny o lepším životě. Pak přišla ta nabídka. Petrův kamarád ze střední školy, dnes úspěšný podnikatel, mu nabídl pozici jednatele v jedné ze svých firem.
„Je to jen formalita,“ říkal. „Budeš tam jen na papíře, nic nebudeš muset dělat. A dostaneš za to třicet tisíc měsíčně.“ Pro nás to znělo jako zázrak. Třicet tisíc navíc každý měsíc! Mohli bychom splatit dluhy, poslat děti na lepší školu, možná i konečně jet na dovolenou. Petr váhal. „Není to nějaký podvod?“ ptal se. „Proč by mi někdo platil za nic?“ Jeho kamarád se smál. „Protože potřebuji někoho důvěryhodného. Je to běžná praxe. Spousta firem to tak dělá.“
Plácli jsme si a podepsali smlouvu. Tedy Petr podepsal. Já jsem byla nadšená z vidiny lepšího života. Peníze chodily pravidelně. První tři měsíce. Pak přestaly. Když se Petr ptal proč, jeho kamarád se vymlouval. „Dočasné problémy s cash flow. Brzy to bude vyřešené.“ Pak přišel první dopis od finančního úřadu. Firma, ve které byl Petr jednatelem, dlužila na daních. Hodně. Petr volal kamarádovi. Ten ho uklidňoval. „To je nedorozumění, vyřeším to.“
Následovaly další dopisy. Od dodavatelů, od bank, od pojišťoven. Firma nakupovala zboží, které nikdy nezaplatila. Brala si úvěry, které nesplácela. A za všechno byl odpovědný Petr. Jako jednatel. Když konečně pochopil, co se děje, bylo už pozdě. Jeho „kamarád“ zmizel. Telefon nedostupný, adresa neexistující. A Petr zůstal jako tzv. „bílý kůň“ - osoba nastrčená k páchání trestné činnosti, aby zakryla skutečného pachatele.
Následovalo vyšetřování, obvinění, soud. Petr se hájil, že o ničem nevěděl. Že byl jen nastrčenou figurkou. Ale důkazy mluvily proti němu. Jeho podpis byl na všech dokumentech. On byl tím, kdo podle papírů řídil firmu, která způsobila škodu přes deset milionů korun. Dnes sedí ve vězení. Dostal pět let za daňové podvody a úvěrové podvody. A já? Já zůstala sama se dvěma dětmi a s dluhy, které nikdy nesplatíme.
Nejhorší je ten pocit bezmoci. Vím, že Petr nebyl podvodník. Byl jen naivní, důvěřivý. Věřil člověku, kterého považoval za dobrého přítele. A zaplatil za to vším. Když jsem začala pátrat, zjistila jsem, že nejsme sami. Existují stovky, možná tisíce lidí jako Petr. Lidí, kteří se nechali zlákat vidinou snadného výdělku kteří se stali obětí podvodníků. Bezdomovci, narkomani, důvěřiví důchodci, naivní nezaměstnaní. Všichni zneužiti skutečnými pachateli, kteří zůstávají v pozadí.
Pro všechny, kdo by mohli být v pokušení přijmout podobnou nabídku. Nikdo vám nedá peníze za nic. Nikdo vám nenabídne pozici jednatele jen tak. Za vším je skrytý úmysl. A ten úmysl je využít vás jako štít před zákonem. A co teď? Teď se snažím přežít. Pracuji na dvě směny, abych uživila děti. Splácím dluhy, které nikdy nesplatím. A čekám, až se Petr vrátí. Až budeme moci začít znovu. S vědomím, že některé chyby se nedají napravit. Že některá rozhodnutí nás budou pronásledovat do konce života.
Protože být naivním a neznalým není jen přestupek. Je to trestný čin, který může zničit život. Nejen váš, ale i životy všech, kteří vás milují. Takže pokud vám někdo nabídne, že budete formálně „jen na papíře“, rychle utečte. Utečte, jako by vám šlo o život. Protože vám o něj jde. O život, jaký znáte. O život, který milujete. O život, který můžete během minuty ztratit.
