Článek
Poslouchala jsem varování o tom, jak si tam i obyčejná káva řekne o vaši výplatu, jak tam za obyčejnou bagetu necháte víc než za oběd v restauraci, a jak by bylo lepší rovnou prodat ledvinu, pokud tam plánuju zůstat déle než tři dny. Jenže já jsem to chtěla zkusit.
Každý jezdí do Chorvatska. Každý rok stejné fotky – pláže narvané k prasknutí, parkoviště plné českých aut, ceny, které každý rok rostou, ale my se stejně vracíme, protože „když ne k moři, tak kam jinam?“ A přitom když jsem naposledy viděla účet za obyčejnou večeři v chorvatské restauraci, napadlo mě, jestli bych za tohle nemohla být radši někde jinde. A tak jsem si sedla k internetu a začala zjišťovat. Může být dovolená ve Švýcarsku levnější než Chorvatsko? Všichni říkali, že ne. A já se rozhodla, že jim ukážu, že se pletou.
Když jsme přijeli, čekala jsem, že mě hned na začátku vyvede z omylu první zastávka v obchodě. A ano, bylo to drahé. Ne, nebyla jsem připravená na šest eur za plechovku Coca-Coly. Ani na to, že obyčejný croissant stál tolik, co celý oběd v české hospodě. Ale pak jsem se podívala líp. Ano, pokud člověk chodí do restaurací, tak se nedoplatí. Ale pokud jde o běžné potraviny v supermarketech, ceny jsou srovnatelné s těmi u nás. Možná o něco vyšší, ale nic katastrofálního. A co víc – kvalita byla nesrovnatelná.
V Chorvatsku jsem se každý rok přistihla, jak dávám peníze za drahé ryby v restauraci, které ani nebyly čerstvé. Tady? Stačilo zajít do běžného obchodu a mohla jsem si koupit perfektní sýr, čerstvý chléb, kvalitní šunku. A výsledek? Snídaně na terase s výhledem na hory, lepší než jakýkoliv předražený brunch. A pak přišla další věc. Ubytování. Když člověk slyší Švýcarsko, automaticky si představí luxusní hotely, apartmány, kde za noc necháte půlku platu. A ano, pokud chcete bydlet v centru Curychu, tak přesně to dostanete. Ale my jsme nechtěli být ve městě. My chtěli přírodu.
A tady přišlo první velké překvapení. Malé horské chaty, rodinné penziony, jednoduchá ubytování s výhledem na hory – a ceny? Úplně normální. Za krásný apartmán s balkonem, kuchyňkou a výhledem, jaký byste u moře nikdy neměli, jsme zaplatili míň než za podobný apartmán v Chorvatsku v sezóně. Bez šíleného vedra, bez davů lidí, bez toho, abych musela ve čtyři ráno vstávat, abych si zabrala lehátko. Pak přišla otázka, co tam dělat.
V Chorvatsku máte moře. Všechno se točí kolem něj. Ráno vstanete, jdete se koupat, dáte si oběd, jdete se koupat, večer procházka po promenádě a znova další den. Jasně, je to fajn, ale když tam jezdíte každý rok, začne to být trochu… stále stejné. Ve Švýcarsku? Každý den jiný. První den jsme si dali lehkou túru. Nic náročného, jen jsme se prošli k jezeru. A tam jsme pochopili, že tohle je jiný svět. Krystalicky čistá voda, výhledy na hory, ticho, klid. Žádní hluční turisté, žádné davy, žádné přelidněné pláže.
Druhý den jsme se rozhodli zkusit něco jiného – lanovky. A tady přišlo další překvapení. Ano, jsou drahé. Ale pokud si koupíte celodenní nebo vícedenní kartu, vyjde to levněji než výlety lodí v Chorvatsku. A zážitek? Nedá se srovnat. Představ si, že se ocitneš na vrcholku hory, kolem tebe sníh, ale ty jsi v tričku, protože dole je léto. Žádné betonové promenády, žádné přelidněné restaurace s pochybným jídlem, jen čistá příroda a vzduch, který voní jinak než kdekoliv jinde.
A pak to přišlo. Finální účet. Seděla jsem s telefonem v ruce a počítala. Kolik jsme utratili za jídlo, za dopravu, za ubytování. A když jsem se dostala k finální částce, nevěřila jsem vlastním očím. Celá tahle cesta mě vyšla méně než poslední dovolená v Chorvatsku. Méně! Žádné předražené večeře u moře, kde platíte jen za výhled. Žádné skryté poplatky za lehátka a parkování. Jen čistá příroda, hory, kvalitní jídlo a klid.
A v tu chvíli mi to došlo. Celé roky jsem si myslela, že Chorvatsko je nejlevnější varianta. A pak jsem zjistila, že to není pravda. Protože ve chvíli, kdy platíš za každou drobnost, kdy se tísníš mezi tisíci dalšími lidmi, kdy si musíš vybojovat místo na pláži, aby jsi si vůbec užil den – už to není levné. A hlavně, už to není dovolená.
Takže až se mě příští rok někdo zeptá, kam jedu, nebudu váhat. Švýcarsko. A víš co? Ať si ostatní dál platí za parkování u pláže a snídani v přeplněné kavárně. Já si radši dám čerstvý croissant na terase s výhledem, který nestojí nic. A ten pocit? K nezaplacení.
