Článek
Ona je ta, která všechno zvládá s přehledem, vypadá skvěle i v teplákách, a i na rodinné oslavě se umí bavit o akciích. Já se většinou snažím nepřipálit koláč a nepolít si halenku vínem. Prostě jiný svět. Nakonec jsem ale souhlasila. Wellness víkend to znělo jako odpočinek, ticho a ideálně žádné rozhovory o fondech, burze ani biopotravinách. A tak jsme vyrazily. Dvě ženy, které se znají roky, ale možná se nikdy doopravdy neviděly.
První večer proběhl podle očekávání. Formální úsměvy, řeči o tom, jak si konečně odpočineme, lehké trapné ticho. Naštěstí jsme obě ocenily dobré jídlo a víno, takže večer nakonec utekl docela příjemně. I tak jsem šla spát s lehkou nervozitou, co nás čeká ráno. A právě to bylo chvílí, kdy se všechno změnilo.
Ranní šok
Probudila jsem se dřív, než zazvonil budík. A protože jsem slyšela hluk z vedlejšího pokoje, nahlédla jsem nenápadně škvírou do obývací části apartmánu. Manželova sestra klečela na zemi, oči zavřené, ruce složené v klíně. Chvíli jsem nevěděla, co se děje. Modlí se? Medituje? Spí v kleče? A pak jsem slyšela, co říká potichu, klidně, s jakousi něhou: „Dneska si dovolím být měkká. Nemusím nic dokazovat. Dneska budu jen dýchat a žít.“
Byla to afirmace. Celý rituál trval sotva deset minut, ale stála jsem tam v tichém úžasu, jako bych právě viděla někoho úplně jiného. Ne ženu s dokonalou manikúrou a seznamem investičních tipů, ale člověka, který se snaží přežít každý den s klidem. Stejně jako já. Možná i víc.
Víkend, který změnil víc než záda ve vířivce
Zbytek víkendu už nebyl o rivalitě. Mluvily jsme. O vztazích. O únavě. O tom, jak je těžké být „ta silná“, když uvnitř člověk kolabuje. Došlo mi, že jsme si nebyly vzdálené kvůli rozdílným zájmům, ale kvůli domněnkám, které jsme si roky nosily v hlavě.
Ten wellness víkend mě sice zbavil napětí v zádech, ale hlavně mě zbavil jednoho předsudku. A když jsme se loučily, manželova sestra mi řekla: „Musíme to zopakovat.“ A poprvé jsem to slyšela ráda.
