Článek
(Recenze od někoho, kdo by raději létal na gauči a psal o mimozemských byrokraciích)
Hledáte něco? Máte takový neurčitý pocit, že vám v životě něco chybí a dohromady nevíte co by to mohlo být? A má vůbec smysl hledat nějaký smysl? Pokud se chcete rozptýlit a pokusit se najít odpověď na otázku Života, Vesmíru a Všeho optikou čtenáře Stopařova průvodce, pak je Kniha o duši od Thomase Mooreho právě to co hledáte.
Připravte si ručník. Bude to jízda.
PROBLÉM: VÝKON A CHYBĚJÍCÍ DÍRA
Moore se nezdržuje definováním pojmu duše. Je to součást lidského myšlení; nepochybně to sídlí v lidské hlavě, hned vedle archetypu a je to tam přítomné od pradávna. Pokud té entitě nedopřejete sluchu, nedojdete životního štěstí.
Vesmír, jak víme, je velký. Opravdu velký. A přesto v něm, na jedné malé modré kouli, žijí bytosti z masa a kostí, které se neustále honí za něčím, čemu říkají štěstí. Mají pocit, že k němu dojdou, když správně vyplní 17 kolonek v Excelu a koupí si novou, racionálně odůvodněnou sadu spotřebičů.
Pak se ale probudí ve 3 ráno s pocitem, že jim uprostřed hrudníku chybí velká, chlupatá, metafyzická díra. A přesně pro tyhle zoufalce (a upřímně, pro nás všechny, co jsme si s sebou zapomněli vzít průvodce) napsal Thomas Moore knihu.
V originále je to Care of the Soul: A Guide for Cultivating Depth and Sacredness in Everyday Life (nebudu to překládat, použijte Bábelinu rybku). Název zní strašně upřímně, ale v podstatě je to Stopařův průvodce pro ty, kteří zjistili, že Život není jen o racionální optimalizaci spotřeby energie.
KDO JE TEN CHLAP A PROČ HO POSLOUCHÁME?
Thomas Moore je psychoterapeut, který sice nenavštívil Hlubinu myšlení, ale ponořil se do hlubin vlastní duše: na dvanáct let se stal mnichem v katolickém řádu servitů. Když se vynořil a vrátil se do reality (všem katolickým řádům se omlouvám) nepřinesl si tak univerzální a přímočarou odpověď jako je ta slavná čtyřicet dvojka, ale spíše návod, jak z toho všeho nezešílet.
Duše (ta, co nemá ráda rovnice) je definována poeticky:
„Péči o duši si můžeme představit jako vnímavost pro poezii každodenního života.“ - Thomas Moore
VELKORYSÝ PRŮVODCE ANEB KDE SE VZALA SPIRITUALITA PRO ATEISTY
Kniha je doslova ideální pro obyvatelstvo České kotliny, kde se málo lidí hlásí k nějakému náboženství, přesto cítí, že jim nějaké projevy spirituality nejsou nepříjemné a pomalými krůčky si prošlapávají cestičku k duchovnu.
A Moore je neuvěřitelně velkorysý průvodce, který:
- Vás provede od antické mytologie (třeba u příběhu Narcise nebo Demeter) až ke Karlu Gustavu Jungovi.
- Se nezalekne prolomit lékařské tajemství a dávat k dobru příběhy svých pacientů, abyste věděli, že v tom nejste sami.
- Zabývá se výkladem snů, přikládá jim zvláštní význam, obzvláště pokud přichází opakovaně.
- Nekritizuje apriori moderní způsob života, připouští například, že člověk může dojít naplnění skrze práci, či lépe řečeno povolání.
ZÁVĚR: ČEKÁNÍ NA ZASCHLÉ SLZY
Dobré recenze mívají zvyk neprozrazovat nic z pointy. Já však tuto zvyklost poruším a ocituji ze závěru Knihy o duši. Přece jenom každý Stopař cestující po Galaxii by měl dopředu znát cíl svého pachtění.
„Zkušenost světa nám poskytuje množství obrazů, které se mohou stát oltářem naší spirituality a poodhalí roušku tajemství.“ - Thomas Moore
K tomuto krásnému citátu Moore dospěje, když už zbývají asi tak 2 stránky do konce. Cestu jak tomu poznání dojít (a jak k němu došel sám Moore) najdete na předchozích tři sta stranách a to je to pravé objevitelské vzrůšo. A vyplatí se nespěchat.
„V moderním světě, kde žijeme především přítomným okamžikem, je snadné přehlédnout zálibu duše ve velkém časovém rozpětí.“ píše také Thomas Moore, smysl pro krásu je nesporně projevem duše, dodává. Konec konců i věci mohou mít duši. Nežijeme ve vzduchoprázdnu, i věci mohou mít své příběhy, místa mají svůj genius loci.
A závěrem snad jen ještě dodám. Tato kniha není určena materialistům; ti si dál mohou ťukat na čelo. Podle zkušeností autora však málokomu vydrží tento postoj na celý život. Osud tomu snad chce, aby všichni alespoň jednou zažili situaci, která…
.. až jednou dozraje čas, mohou tuto skvělou knihu otevřít, stejně jako bránu ke své duši. Kniha Thomase Moora na ně počká a přivítá je s otevřenou náručí.
