Článek
Volební sliby působí často jako přitažlivé řeči, ale řečmi se pravda nekupuje. Skutečná důvěryhodnost se ukáže teprve v činech – „po ovoci jejich poznáte je“. Proto je potřeba posuzovat vládní programy ne podle slibovaných vizí, ale podle reálných výsledků v kvalitě vzdělávání, podpoře výzkumu a efektivitě inovací.
Byly volební sliby koalice PIR-STAN-SPOLU jen cár papíru?
Volební programy současné vlády v oblasti školství, vědy a inovací obsahují řadu slibů o zvyšování financování, modernizaci a podpoře excelence. Tyto závazky však stojí především na líbivých formulacích. „Řečmi se pravda nekupuje“ – slovní deklarace sama o sobě nepřináší změnu. Skutečný dopad vládní politiky je možné posoudit jen podle konkrétních kroků: zda se zvýšila dostupnost kvalitního vzdělání, zda se posílila pozice výzkumných institucí a zda se inovace promítají do konkurenceschopnosti ekonomiky. Platí zde biblické „po ovoci jejich poznáte je“ – až výsledky ukážou, zda sliby byly myšleny vážně. Pokud programy nenaplní očekávání, hrozí prohlubování nedůvěry vůči politickým institucím i brzdění rozvoje znalostní ekonomiky. A jak to tedy je s volebními sliby současné vládní koalice v oblasti školství, vědy a inovací? Jak si vedli ministři z hnutí STAN, a že jich nebylo v tomto volebním období málo… se pokusím popsat na základě dostupných dat z MŠMT, ČSÚ, Eurostatu a OECD.
Řečmi se pravda nekupuje
Největší zklamání a podvod na učitele, kterým vláda ukázala dlouhý nos, představuje slib pro pedagogy, kterým koalice slibovala garantovat 130 % průměrné mzdy. Slib splnila pouze formálně konstrukcí zákona, materiálně ne. V roce 2024 byla průměrná hrubá mzda v ekonomice 46 165 Kč. Průměry u učitelů v regionálním školství byly cca 52,6 tis. na základních školách a 55,2 tis. na středních školách, což je 114 % resp. 120 % průměrné mzdy, tedy zdaleka ne zákonem zakotvených 130 % navíc vztažených k průměrné mzdě předchozího roku, nikoli k aktuální, což číslo opticky navyšuje.
Jen v menší míře a s velkými problémy včetně kritiky odborné veřejnosti jsou plněny sliby urychlit modernizaci obsahu vzdělávání. Kurikulární reforma rámcových vzdělávacích programů započala
a probíhá, potýká se však s nedostatkem financí, skluzem a kritikou odborné veřejnosti. Přesto MŠMT spustilo pilotní ověřování modelového RVP pro základní vzdělávání od září 2025 a realizace probíhá s vícestupňovým náběhem. S finální verzí počítají v září 2026. Povinně pak od školního roku 2027/28. Revize dalších RVP zatím není připravena. Splněno jen částečně a s velkými problémy – osud revize je nejasný…
Nesplněny zůstávají vládní sliby zvyšování kvality a snižování nerovností. Prohlubují se zejména socio-ekonomické rozdíly, což se u žáků projevuje v prohlubujících se rozdílech a vytváření propasti ve srovnání s průměrem OECD zejména v matematice.
Nesplněno zůstává slíbené posílení investic do vědy, výzkumu a konkurenceschopnosti na 3 % HDP, což je cíl z inovační strategie. Reálně naopak došlo k slabému poklesu a stále zaostáváme za průměrem EU, jenž je kolem 2,26 %. Celou situaci tak zachraňuje soukromý sektor, jenž tento druh investic táhne vzhůru víc než veřejný.
Další nesplněné sliby jsou v oblasti inovační výkonnosti (European Innovation Scoreboard), kde se cíleně počítalo zvednout inovační kapacitu, přenos poznatků a zefektivnit špičkový výzkum. Výkon sice roste, ale pozice je jen středně silná a slabinou stále zůstává patentová aktivita. Významnější průlom se i přes dílčí zlepšení nedaří v mezinárodních soutěžích o excelentní granty (Horizont/ERC).
Abychom nebyli jen kritičtí, pozitivním krokem je od září 2025 reforma příjmů doktorandů, kdy by jejich garantovaný příjem měl stoupnout na 1,2násobek minimální mzdy.
Po ovoci jejich poznáte je…
I když politické strany vládní koalice ODS, KDU-ČSL, TOP 09, STAN a také PIRÁTI (i když se nyní snaží distancovat se od svého neúspěšného vládního angažmá) se zaklínaly podporou vzdělávání realita a fakta dokazují pravý opak. Situaci rozhodně neprospělo ani časté střídání ministrů. Resort po volbách připadl politickému hnutí STAN a od 17. 12. 2021 doposud se vystřídali na postu ministra školství tři ministři. Po 159 ve funkci rezignoval 29. června 2022 v souvislosti s korupční kauzou v pražském dopravním podniku ministr školství a místopředseda hnutí STAN Petr Gazdík. Další ministr školství za hnutí STAN Vladimír Balaš byl od počátku jakousi náplastí, když sedm kandidátů, dle tvrzení tehdejšího prezidenta Miloše Zemana, post ministra odmítlo. Působení Vladimíra Balaše bylo odbornou veřejností hodnoceno velmi kriticky s tím, že se příliš neorientoval v problematice regionálního školství. Byl autorem celé řady velmi nešťastných výroků včetně toho, že ministerstvo chtělo některé předměty scelovat, a to dost nelogicky a nepromyšleně. Bohužel se nezastal ani vysokých škol, z nichž pocházel a nepodařilo se mu zlepšit jejich podfinancování. Post ministra Vladimír Balaš opustil po 309 dnech ve funkci. Na jeho místo přišel 4. května 2023 Mikuláš Bek.
Celkově lze působení ministrů školství za hnutí STAN v rezortu, i přes občasné světlé chvíle, hodnotit jako velkou blamáž. Personální vyprázdněnost, falešné sliby a vážné rozkolísání financování škol nesmyslným přílepkem k novele školského zákona o změně financování nepedagogických pracovníků. Přes proklamace o tom, jak je školství a vzdělávání pro koalici SPOLU a STAN významné zůstává jen pachuť a zklamání z nenaplněných slibů a očekávání. Jak příznačné pro celé vládnutí koalice PIR-STAN-SPOLU.
