Článek
Nejsem zastáncem žádné politické strany, ale se zdůvodněním, které zde pronesl pan předseda vlády Andrej Babiš, se musím ztotožnit a plně s ním souhlasit. O nesmyslnosti veřejnoprávních poplatků za (ne)poslouchání ČT a ČR jsem už psal v článku zveřejněném (Medium.cz dne 27. října). K humbuku, který vyvolala při prvním čtení opozice v parlamentu, se nedá říci nic jiného, než že jde o vzpouru ublížených. Zdůvodnění, které se předvádí jako ohrožení nestrannosti těchto institucí, považuji za účelové. Jejich příznivci tak svolávají dav před parlament vcelku zbytečně – vždyť šlo teprve o první čtení navrženého zákona, kde je ještě mnoho času k jeho dohodnutým úpravám a změnám. O pokusu o vyvolání nějakého vzbouření lidu s počátkem v hozené dlažební kostce a její zdůvodnění, toho bylo také popsáno dost. Přítomné davy zde přitom pamatuji při příjemnějších událostech, kde lidé prožívali nadšení z jednání poslanců v parlamentu. Například při zvolení prezidenta Václava Havla dne 26. ledna 1993. To ještě stál národ při sobě a nebyl rozeštváván nesmyslným zdůvodňováním ublížených. Ještě nevíme, jak vše dopadne, tak předčasně nevytvářejme nepokoje.
Naopak považuji prosazování zrušení těchto poplatků v době plánovaného vysokého schodku státního rozpočtu pro rok 2027 za položení hlavy na špalek.
A co se týče navrhované zákonné kontroly ze strany NKÚ nad těmito institucemi, nevidím na ní z logiky věci nic špatného a divím se, že je v dnešní době vůbec možné takové fungování do současnosti. Jestliže opozice v tomto případě při hlasování toto nepodpoří, použiji známý citát filozofa: „Zbabělost je vědět, co se má dělat, a nedělat to.“
