Místo nazývané „Sitenský kálek“

Na rozlehlém lánu, který je v mapách nazván „U Háječku“, se na nejvyšším bodě nalézá úřední značka nadmořské výšky, v mapách uváděná s 325 metry. Pozemek je tak pojmenován zřejmě po zde přírodou předpřipravené a našimi předky dotvořené prohlubni, která byla po okrajích osazena javory. Pro místní obyvatele blízké vesnice Sitné se však vžil název tohoto místa „Kálek“. Pravděpodobně toto vybudované, možná jen lidmi dotvořené místo mělo sloužit pro zachytávání povrchové dešťové vody, která se zde měla uchovat pro potřeby místních nebo k napájení lesní zvěře, neboť v této oblasti není žádný jiný volně dostupný zdroj vody. Takovéto odůvodnění tohoto místa je předáváno napříč generacemi.
Celková rozloha kálku včetně přilehlé plochy na jeho západní straně, dnes rovněž tak zarostlého a neobdělávaného pozemku, činí celkem cca 3 000 metrů čtverečních.

V 70. letech při odpolední cestě autobusem ze zaměstnání a pohledu na místo mezi poli na západ od obce si někdo povšiml, že tento kálek, který zde léta utvářel pohledová panoramata, je pokácený. U místních nastalo zděšení a proběhlá skutečnost obyvatele zamrzela.
Nikdo z nich neměl ani potuchy, že je taková hanebnost někým připravována. Vždyť to bylo místo, kde se v jeho blízkosti po léta pálily „čarodějnice“ a každý toto místo bral jako součást historie obce. Každý ale věděl, že co zde proběhlo, se již nedá navrátit. Historické přírodní místo patřící ke koloritu vesnice Sitné bylo zničeno. Jeho obvod dotvářely stromy mohutných javorů, které se staly středem zájmu nějakého papaláše. Tak se o tom jen mezi lidmi hovořilo; nikdo se zřejmě o to více nestaral, nedošlo ani k nějakému novému osazení, které by tak za léta opět navrátilo jeho podobu.
Pro neznalce, kteří by chtěli toto místo navštívit, zde uvádím polohu z dostupných zdrojů dnešní doby a možného znázornění.

V nové době po „Sametové revoluci“ jsem toto místo navštívil a pořídil několik snímků, které dokládají neudržovaný stav této přírodní památky, jež byla po léta součástí historie vesnice. Domníval jsem se, že se snad v nové době a při probíhajících změnách vlastníků, někdo provede nějaký zásah pro obnovení jeho krásy. Bohužel nestalo se tak, i když máme instituce, v jejichž náplni je starat se o přírodní památky.

A nejsem si vědom, že by se na tomto místě někdy něco konalo k obnově tohoto historického přírodního místa, které zničila lidská hamižnost a lhostejnost lidí, kteří zde do historických stromů zařízli své motorové pily.

V dnešní době, v říjnu roku 2026, a při mém možném návratu do známých míst této oblasti jsem si opět na památku pořídil několik snímků, abych mohl s tímto místem seznámit i ostatní veřejnost. Třeba si tento článek přečte někdo z Agentury ochrany přírody a krajiny - CHKO Kokořínsko - Máchův kraj, dozví se tak o tomto zapomenutém kálku a udělá kroky, aby zde nevznikla zarostlá džungle, ale dohlédl na jeho novodobý vzhled a péči, které si toto místo zaslouží.

Po léta od jeho pokácení tomuto místu nikdo nevěnoval žádnou péči, ale přesvědčil jsem se o tom, jak si zde příroda pomohla sama. Z mnohých pařezů po pokácených stromech projevily tyto stromy svoji šanci k životu a vyrazily své odnože. Bohužel bez dohledu lidí zde rovněž vyrostlo mnoho křovin, které ke kráse místa nepřispívají.

Je až s podivem, jak si příroda sama pomohla a dílo předků k uchovávání povrchové dešťové vody v oblasti, kde není žádný přírodní tekoucí vodní zdroj, nezaniklo. A hlavně v dnešní době, když se všude na vyšších místech mluví o potřebě obnově vodních zásobáren vody v přírodě. Tak by se to snad mohlo projevit i zde.
Od doby, kdy byl tento kálek vykácen a znetvořen, uplynulo zhruba 60 let a na vzdálený pohled nám opět připomíná jeho původní podobu.

Ale ty bývalé majestátné javory, které zde po léta rostly, a jejich zkázu vytvořenou lidmi nic nenahradí. Jen by mě zajímalo, jestli se dá někde dopátrat, kdo podpořil a měl zájem o kvalitní dřevo z těchto stromů.