Článek
Jankto, Kamenovič a Gomez, tři hráči, kterým angažmá ve Spartě vyloženě nesedlo. Do stejné kategorie můžeme počítat i Mabila, který se ale vykoupil dvěma proměněnými penaltami v závěru předloňské sezóny proti Liberci. Více si toho ve Spartě slibovali i od Mejdra a pokud zabrousíme ještě hlouběji do historie, tak i od Bulhara Mincheva. Právě k bulharskému princi, jak Mincheva sparťanští fanoušci přezdívají, je přirovnáváno i angažmá 23letého Tuciho.
Dá mu nový trenérský tým ještě čas? Nebo sledujeme poslední půl rok Tuciho v rudém dresu?
191 cm vysoký útočník přestoupil do Sparty před půl rokem, během kterého si připsal 14 startů v rudém dresu ve všech soutěžích, s bilancí jednoho gólu a jedné asistence. Tyto 2 kanadské body měly cenu zlata, když jako uragán vlétl na hřiště jako střídající hráč v utkání proti Galatasaray a velkou měrou pomohl k postupu do další fáze.
Předtím ani potom nic moc. A sparťanská obec se začíná obávat, zda má albánský útočník v kádru Sparty budoucnost, možná by byli raději, kdyby neměl.
Špatná pozice? Možná ano, ale je jinde místo?
Pokud Tuci doufal, že po odchodu trenéra Priskeho se něco změní, tak doufal marně. I nový hlavní trenér Lars Friis se ho pokouší hrát na pozici pravé desítky a stejně jako pod Priskem to nefunguje.
Velkou roli hraje fakt, že Tuci je vysoký a na tuhle pozici se hodí spíše menší a obratnější hráči. Stejně vysoký Tomáš Čvančara si z této pozice vysloužil přestup do Německa, ale zdá se, že jeho skill set byl zcela unikátní a aplikovat stejný postup na každého útočníka, pro kterého není v kádru místo, prostě není cesta.
Zdá se, že v týmové hierarchii je před Tucim na hrotové pozici jak Jan Kuchta, tak i Victor Olatunji, a byť ani první rok pro nigerijského útočníka nebyl ideální, stále se herně jeví o poznání lépe než Tuci.
Na Letnou přišel z chorvatského Lokomotivu Záhřeb s pověstí velmi aktivního zakončovatele, který se umí dostávat do šancí. Už při jeho příchodu se vědělo, že jeho silnou stránkou, i přes jeho výšku, nejsou hlavičky. Pokud by zvládal hrát podobně jako třeba Kuchta, nebyl by to až takový problém. Jenže Tuci i v zápase o Ligu mistrů, proti Shamrocku Rovers ukázal, že míč mu vyloženě překáží a je vlastně poměrně obtížné najít výraznou silnou stránku, díky které by ho trenéři Sparty mohli chtít vidět v základní sestavě.
Cesta do sestavy bude složitá, pokud bude Sparta v plné síle
Sezóna je stále na úplném začátku. Kádr se stále sehrává, hráči se vracejí z dovolených a Friis po prvním zápase proti Pardubicím poměrně výrazně rotoval. Tuci do prvního zápasu nenaskočil a v tom druhém odehrál 66 minut.
Jeho primárním cílem by měla být již zmíněná hrotová pozice a tím pádem trnitá cesta do sestavy přes Kuchtu a Olatunjiho. V úvahu připadá i pravé křídlo, o kterém bylo také řečeno hodně, jenže ani přes pravé křídlo nebude cesta do sestavy jednoduchá.
Birmančevič je jasný, ale v kádru jsou navíc Krasniqi a Daněk, oba hráči proti Pardubicím předvedli, že mají, co nabídnout, a že se na pozici křídla/desítky hodí o poznání více než Tuci.
Nechat, prodat, poslat na hostování?
Do Sparty přišel za 25 milionů korun, že dostal půl roku na adaptaci, vzhledem k nabitému programu ho zřejmě ještě v sestavě uvidíme, ale co když jeho hra nebude mít ani postupnou vzrůstající tendenci.
Je možné, že budeme svědky podobného odklizení hráče, jako třeba v případě Gomeze. Ten dostal půlrok, podal několik tristních výkonů a po roce putoval o dům dále.
Pro Spartu je důležité rozvíjet a posouvat mladé hráče, ale pokud by měla držet v kádru někoho, kdo se za rok neposunul a nesedí mu ani jedna pozice, tak nemá cenu Tuciho v kádru držet a raději se zaměřit na hledání nových hráčů, jako Birmančevič, Haraslín nebo Kuchta.