Článek
Sparta diktovala tempo
Od začátku bylo jasně vidět, že Sparta chce hrát aktivně a tlačit se dopředu. Držení míče vyznělo jasně pro domácí (63 %), a i když to samo o sobě někdy nic neznamená, tady se to projevilo i ve zbytku statistik. Sparta vystřelila 13krát, z toho 7krát přímo na bránu, a podle xG měla skoro 1,9 očekávaného gólu. Bylo to znát – tlak, roh za rohem (celkem 11), neustálá snaha o zakončení. O první branku se zasadil John Mercado a vítěznou branku zkompletoval penaltovým kopem V. Birmančevič.
Plzeň se nevzdávala
Na druhou stranu, Plzeň se vůbec neztratila. Dokonce vedla chvíli i 1:0 díky Matějovi Vydrovi. I když Plzeň byla víc pod tlakem a držela míč jen 37 % času, dokázala se dostat k 12 střelám. Nebyly možná tak kvalitní, ale i tak si vytvořili jednu velkou šanci, po které mohlo být klidně vyrovnáno. Líbilo se mi, že i když byli hosté zataženější, pořád hrozili a dokázali Spartě párkrát zatopit.
Emoce nechyběly
K zápasu takového kalibru samozřejmě patří i emoce. Viděli jsme pět žlutých karet a jednu červenou, která nakonec putovala na plzeňskou stranu. To byla velká komplikace, protože právě v závěru, kdy se hosté snažili dotáhnout, jim vyloučení sebralo vítr z plachet. Sparta už si pak výhru pohlídala, i když to rozhodně nebylo bez nervů.
Fotbal, který bavil
Upřímně – přesně takové zápasy chci v české lize vídat častěji. Obě mužstva chtěla hrát ofenzivně, nikdo se neuchyloval jen k destrukci nebo kouskování hry. Bylo tam tempo, hodně střel, brankáři měli co dělat a tribuny se měly na co koukat.
Sparta zaslouženě bere tři body, ale i Plzeň může odcházet se vztyčenou hlavou. Je vidět, že když se potkají týmy z vrchu tabulky, umí to mít parametry opravdového šlágru.
Za mě super večer a ukázka toho, že česká liga rozhodně není nudná. Fanoušci na stadionu i u obrazovek dostali to, co si zasloužili – dramatický, útočný a po všech stránkách zábavný fotbal.
