Článek
Vyvolalo to bouřlivé reakce po celém světě. A není se čemu divit – H-1B program byl po desítky let bránou do Ameriky pro IT specialisty, inženýry a vědce, kteří se dostávali do Silicon Valley a budovali si svůj americký sen.
Co H-1B víza znamenají
Každoročně o něj žádá desetitisíce lidí, převážně z Asie (konkrétně z Indie a Číny). Pro mnohé je to jediná legální cesta, jak pracovat v USA v IT oborech, který potřebuje špičkové mozky.
Nadnárodní firmy díky H-1B vízům mohly získat odborníky na umělou inteligenci, kybernetickou bezpečnost nebo biotechnologie. A co je podstata problému? Kritici tvrdí, že H-1B tlačí dolů mzdy Američanů, zatímco zastánci říkají, že bez zahraničních specialistů by se mnohé projekty nerozjely vůbec.
Proč nový poplatek vyvolává takový rozruch?
100 000 dolarů je částka, která pro malé a střední podniky představuje prakticky nepřekonatelnou bariéru, kterou by byli schopni zaplatit za potenciální zaměstnance z Asie. V praxi to znamená, že možnost přivést si šikovného programátora z Indie nebo datového analytika z Evropy budou mít jen velké nadnárodní korporace.
Pro samotné žadatele o víza je to také šok. Mnozí si plánovali, že když budou studovat, tak si splní svůj ,,americký sen”. Sice očekávali vyšší administrativní poplatky, ale stotisícový „vstupní poplatek“ je pro většinu jednotlivců nereálný. Donald Trump tím vysílá jasný signál: pokud nejste bohatí nebo nepracujete pro velkou firmu, dveře se zavírají.
Argumenty pro - Výhody:
Z pohledu administrativy jde o krok, který má několik výhod:
- Ochrana domácích pracovníků – pokud se firmám prodraží najímání cizinců, budou více motivovány zaměstnávat Američany. A o to právě Donaldu Trumpovi jde.
- Zvýšení mezd – vyšší povinné mzdy (hlavně pro Američany) a bariéry mohou eliminovat „levnou pracovní sílu ze zahraničí“.
Argumenty proti - Rizika:
- Únik talentovaných pracovníků – Nadprůměrně inteligentní lidé, které dnes míří do USA, mohou zvolit Kanadu, Německo nebo Austrálii.
- Dopad na inovace – americký technologický náskok stojí právě na schopnosti přitáhnout zahraniční odborníky. Pokud se to změní, může se zpomalit tempo inovací.
- Právní nejistota – není jisté, zda má prezident pravomoc zavádět tak vysoké poplatky bez Kongresu. Lze očekávat soudní spory.
Krátkodobé vs. dlouhodobé dopady
Krátkodobě může opatření přinést politické body a snížit počet žádostí o H-1B. Firmy budou více váhat, zda žádat o víza, a možná se skutečně zvýší počet nabídek pro domácí pracovníky.
Dlouhodobě to ale může být pro USA drahá chyba. Ztráta špičkových talentů se projeví pomalu, v menším počtu start-upů, v menším počtu patentů a nakonec i v oslabení ekonomické síly.
Můj pohled
Tento krok může být reakcí Trumpa na čísla z amerického trhu práce, které nebyly zrovna ideální. Chce nejspíše donutit firmy nabírat více rodilých Američanů. Z pohledu obyvatele USA bych to viděl jako příležitost, jelikož dlouhodobě jsou rozdíly v úspěšnosti přijímání na univerzity a na lukrativní pozice mezi mladými Američany a Asijskými studenty, v jejich prospěch. Nevidím problém v zpomalení inovací, jelikož si myslím že by k němu nedošlo. Inovace v podstatě zavádějí už jen nadnárodní společnosti, kteří si budou moci dovolit za kvalitního zaměstnance připlatit ať už bude odkudkoliv.
Závěrečná otázka by měla znít takto: zůstanou Spojené státy jako jednička na poli technologických inovací, nebo chtějí riskovat že je předběhne například Čína, která by toho mohla využít?
