Článek
Dnes už kultovní snímek zachycující slasti i strasti drog natočil v roce 1996 britský režisér Danny Boyle podle stejnojmenné knihy Irvina Welshe. Nominace na Oscara za Nejlepší adaptovaný scénář nebo výhra Českého lva v kategorii Nejlepší zahraniční film roku právoplatně poukazují na kvalitu a význam filmu. Ten si i přes své stáří zachovává až děsivou aktuálnost.
Ewan McGregor v roli asociálního pohublého mladíka Rentona má společně s partou edinburských přátel v životě jedinou starost. Jak a kde seženou další opojnou dávku? Každý člen party narkomanů na otázku odpoví po svém. Renton se oproti nim ze zamotaného kruhu snaží vymanit i za cenu zrady kamarádů.
Sledovat Trainspotting v divákovi vyvolává obdobné pocity jako v hlavních postavách bílý prášek na lžičce. Ze začátku vás nakopne, nadchne a ke konci už samým vyčerpáním nemůžete, ale přesto chcete pokračovat.
Trainspotting
Ačkoliv jsou ústředním tématem drogy, tvůrci se nesnaží moralizovat. Kromě omamných vrcholů ukazují i bolestivé pády. I přes tíhu tématu má významnou roli černý humor, který trefně balancuje atmosféru mezi sociálním dramatem a ironickými poznámkami na společnost.
Devadesátiminutová stopáž v kombinaci s mistrnou prací se střihem a geniálními scénami dělá z filmu koukatelnou a vysoce návykovou podívanou. Každý si zákonitě odnese trauma, na které nezapomene, ať už to bude hluboký ponor do záchodové mísy či batole lezoucí po stropě.
Mimo syrové zachycení světa ukrytého v injekční jehle film vyniká i na svou dobu revolučním pojetím. Od zmíněného střihu až po nápaditý vizuál a hravé triky v doprovodu znělého soundtracku a úderných dialogů.
Trainspotting
Může se zdát, že příběh je slepencem několika epizod ze života, ale pospolu tvoří kompaktní celek. V druhé půli už opakující motivy zevšední a nezasáhnou natolik, ale ke konci chytá film druhý dech.
Pro McGregora i jeho sekundanty znamená Trainspotting životní roli, kde takřka vše zaklaplo tak, jak má. Sledované postavy nejsou klaďasové ani sympaťáci do morků kostí, ale zaujmou svým jedinečným ikonickým ztvárněním. Zhlédnutí tohoto přesahového výjevu života na heroinu předá nakonec mnohem víc, než si myslíte.
Autorem článku je filmový kritik Lukáš Vaněček
