Článek
Mladá Filipínka Sherilyn opustila svou rodnou zem a vydala se za svým přítelem Patrikem, rodákem z Brna, se kterým se rozhodli pro společný život v Praze. Hned po příjezdu zažila kulturní šok. Od střídání ročních období až po používání toaletního papíru.
Sherilyn žije v Česku už rok a půl, své zážitky a zkušenosti sdílejí s manželem na kanále Život s Filipínkou.
Seznamuje se s místní kuchyní i tradicemi, ale vedle svíčkové a pomlázky hodnotí také to, s čím se setkává v každodenním životě – třeba že se bála pít kohoutkovou vodu a překvapilo jí, že se v Česku běžně nepoužívá bidet. Anebo že autobusy jezdí načas.
Sama pochází z filipínského města Bacolod, kde se všichni znají, zatímco v Praze je anonymní a nezná ani sousedy na patře, natož aby si od nich šla vypůjčit surovinu, která jí chybí při vaření.
Češi na ni obecně působí nepřístupně a není pro ni tak snadné navazovat kontakty. Přiznává, že někdy je ráda, že jim nerozumí – např. když se na ni obořila žena v metru, do které nedopatřením málem vrazila. Jinak se ale cítí bezpečně.
Pozitivně hodnotí kvalitu života. Vyzdvihuje hlavně dostupnou zdravotní péči a dopravu. Také poukazuje na work-life balance. V Česku si podle ní dokážou lidé vydělat pěkné peníze, aniž by museli pracovat na nočních směnách a v call centrech, jak je to běžné v její domovině.
I přestože na Filipínách mají různé pověry a tradice, to, s čím se u nás setkala během Velikonočního pondělí, ještě nezažila. Její první reakce na vyšlehání pomlázkou zněla: „Ubližuješ mi. Proč bijete ženy?“ Barvení kraslic ji ale nadchlo.
Co říká na tradiční mazanec a jak vůbec někdo, kdo byl zvyklý jíst rýži třikrát denně, hodnotí českou kuchyni, sledujte zdarma na Stream.cz.
