Článek
Poprvé se o trojím dělení lidu zmínil již „poslední Říman“ Boëthius. Jako další se o něm zmínil anglosaský král Alfred Veliký, který prohlásil: „Každý král potřebuje muže, kteří se modlí, muže, kteří jezdí na koni, a muže, kteří pracují.“ Na začátku 11. století biskup Adalbero z Laonu popisuje trojí dělení lidu ještě podrobněji. Zde už se objevuje známá definice trojího lidu, skládající se z duchovenstva, šlechty a poddaných.
Ti, co se modlí
Do této skupiny patří kněží, mniši, jeptišky a další duchovní. Jejich úkolem bylo se modlit za ostatní, seznamovat společnost se zásadami křesťanské víry a dbát o spásu lidské duše. Hráli velkou roli ve středověké společnosti. Církev nastavovala mnohá pravidla a zásady života. Latinsky se této skupině říkalo oratores.
Ti, co bojují a vládnou
Další skupinu tvoří rytíři, šlechtici, panovníci a další vojenské postavy. Jejich úkolem bylo chránit zbylé dvě skupiny, šířit křesťanství mečem a vládnout zemi. Šlechtici a panovníci vlastnili pozemky, z nichž čerpali příjem. Tato skupina měla vliv na politická rozhodnutí a patřila mezi privilegované.
Ti, co pracují
Mezi ty patřili všichni, co se živili prací svých rukou, ať byli svobodní či náleželi nějakému poddanskému stavu. Především to byli rolníci, kteří tvořili až 90 % tehdejší populace. Zároveň museli odvádět daně, čímž umožňovali existenci zbývajících dvou stavů.
Přejít do jiné vrstvy nebylo nemožné. Pokud jste byl nadaný vesničan, nebo měšťan mohl jste se stát knězem. Též jste mohli jako měšťan (výjimečně rolník) proniknout do řad šlechty, pokud jste dostali z případné zásluhy příslušný titul. Tyto případy nebyly ojedinělé.
V tomto trojím dělení chybí ženy. Ty měly všechny stejnou roli. Musely se vdát a umožnit mužovi pokračování jeho rodu.
Tento sytém začíná upadat kolem 13. až 14. století, kdy přibývá měšťanů, řemeslníků a obchodníků. Proto je později používáno složitější dělení společnosti.
Zdroje:
Učebnice - Dějepis pro střední odborné školy - Petr Čornej
Wikipedie - Trojí lid, Učení o trojím lidu
Dějepis.com - Úvod do vrcholného a pozdního středověku
