Článek
Představu o tom, kam až se automatizace dostala, nabízí nový areál společnosti TCL v Kantonu. V jeho třech takzvaných lights-out továrnách mohou některé části výroby běžet prakticky bez lidí. Na jedné lince sjede podle agentury Xinhua každých sedm sekund hotová klimatizace. První etapa závodu má projektovanou kapacitu osm milionů kusů ročně, přičemž letos má vyrobit asi čtyři miliony.
Do první fáze komplexu firma investovala téměř dvě miliardy jüanů, tedy zhruba 6,2 miliardy korun. Nejde přitom jen o nahrazení člověka robotickým ramenem. Provoz sleduje 32 tisíc senzorů a výpočetní centrum současně obsluhuje přes dva tisíce takzvaných AI agentů. Umělá inteligence například vyhodnocuje kontrolu výrobků, infračervené senzory hledají úniky chladiva a kamery kontrolují drobné vady.
Výhoda podobného provozu je jednoduchá. Robot nepotřebuje přestávku, střídání směn ani osvětlení haly. Výroba se tak může přiblížit nepřetržitému režimu a zároveň omezit náklady na práci. TCL navíc uvádí, že model z Kantonu chce využít také v nových závodech v Thajsku a Pákistánu.
Dva miliony robotů v továrnách
TCL není ojedinělý případ. BBC při cestě po čínských průmyslových podnicích popisuje zemi, ve které už pracují více než dva miliony průmyslových robotů. Jejich úkoly nejsou efektní jako u humanoidních strojů na výstavách. Svařují, lakují, přenášejí díly, montují a kontrolují výrobky.
V továrně CRP Technology v Čcheng-tu je přechod dobře vidět. Zhruba třicet pracovníků tam ještě montuje robotická ramena, zatímco čtyři mladí inženýři vyvíjejí stroj, který by měl časem pomáhat vyrábět další roboty. Jedno rameno lze podle firmy naprogramovat na více než 90 procent opakujících se továrních úkonů.
Tempo má i demografický důvod. Čínská populace klesá a pracovní síla stárne. Vývojář Pang Kai z CRP proto BBC řekl, že za deset let už Čína nemusí mít dost pracovníků. Jeho tým zatím testuje prototyp, který zvládá například načíst QR kód. Cílem je ale stroj schopný rozhodovat se samostatně a postupně převzít další činnosti.
Evropa vede v hustotě, Čína v měřítku
Pohled na čísla ukazuje, že Evropa automatizaci nezaspala úplně. Podle dubnových údajů Mezinárodní federace robotiky připadalo v roce 2024 v západní Evropě 267 průmyslových robotů na deset tisíc zaměstnanců ve výrobě. V Severní Americe to bylo 204 a v celé Asii 131.
Čínská síla však leží v absolutním objemu a rychlosti, s jakou nové stroje nasazuje. Země má přibližně dva miliony průmyslových robotů v provozu a v roce 2024 na ni připadlo 54 procent všech nových instalací na světě. To představovalo asi 295 tisíc nově nasazených strojů za jediný rok. Jen samotných 295 tisíc instalací odpovídá v průměru více než 800 novým robotům za den, pokud se číslo rozpočítá na celý rok. Tempo zavádění přitom dál zrychluje.
Čína navíc nechce zůstat jen největším uživatelem. BBC uvádí, že více než polovina průmyslových robotů se už vyrábí právě tam a jejich export za první polovinu letošního roku vzrostl o 19 procent. Výhoda je i v dodavatelském řetězci. Výrobce v Šen-čenu může některé díly sehnat během hodiny, zatímco v Evropě může stejný proces trvat déle než týden.
