Článek
Někdo se soudí kvůli dědictví, jiný řeší rozvod a další čeká na odvolání v závažné trestní kauze. Jejich spisy putují různými soudy. Právě to, kolik takových institucí Česko potřebuje a jak mezi nimi rozdělit práci, se znovu stalo předmětem sporu. Tentokrát už nejde jen o akademickou debatu.
Dva vrchní soudy mohou z mapy zmizet
Česká justice má čtyři články. Dole jsou okresní soudy, nad nimi krajské, pak dva vrchní v Praze a Olomouci. Soustavu obecných soudů završuje Nejvyšší soud. Neznamená to, že každá žaloba musí postupně projít všemi patry. V běžné občanské věci člověk začíná u okresního soudu a odvolává se ke krajskému. Vrchní soud řeší odvolání v případech, které na prvním stupni rozhodoval kraj.
Právě tuto část uspořádání někteří právníci zpochybňují. Ústavní soudkyně Veronika Křesťanová na říjnové odborné konferenci otevřela otázku, zda raději nepřejít ze čtyřčlánkové soustavy na tříčlánkovou. Jednou z cest by bylo zrušit oba vrchní soudy a jejich práci přesunout jinam.
Vrchní soud v Praze.
Nestačilo by ovšem přesunout cedule a spisy. Kdo by rozhodoval o odvoláních v těžkých trestních kauzách nebo obchodních sporech? Kam by přešli soudci a co by se stalo s již rozběhnutými řízeními? Zrušení vrchních soudů by navíc vyžadovalo změnu Ústavy, která je výslovně uvádí.
Ministr chce začít od okresů
U některého okresního soudu pracuje osm soudců, u jiného osmdesát. Menší pracoviště má problém se specializací i zastupováním při nemoci. Ministr hovoří o ideálu alespoň 25 soudců, přiznává však, že při striktním dodržování této hranice by musel sloučit téměř všechny soudy.
Tejc v srpnu načrtl i model, v němž by časem stačilo o 200 soudců méně. Při odhadovaných nákladech tři miliony korun ročně na jedno soudcovské místo by šlo o 600 milionů. Nejde však o peníze, které stát ušetří hned v roce 2028.
První etapa má začít v lednu 2028, další o rok později. Zákon chce ministr předložit poslancům na přelomu let 2026 a 2027. Výsledek ještě není schválený. Očekávané úspory se podle něj mohou dostavit až za pět až patnáct let.
Cesta k soudu může být delší
Pro obyvatele menšího města má změna konkrétní podobu. Dnes dojdou k soudu pěšky, po reorganizaci by mohli jezdit autobusem jinam. To je problém třeba pro staršího svědka nebo rodiče, který řeší péči o dítě. Ministerstvo proto připouští zachování místních poboček s vybranými agendami.
„Ne každý má auto, ne do každé vesnice jezdí čtyřikrát denně autobus,“ upozornil bývalý ústavní soudce David Uhlíř. Podle něj může přestavba spolknout velké peníze ještě předtím, než něco ušetří. Lze uvést kupříkladu přesun spisů, změny počítačových systémů a nové rozdělování práce.
Z tohoto hlediska je potřeba podotknout, že konec obou vrchních soudů je odbornou variantou, ne součástí ministrova návrhu. Při této příležitosti je nutné, aby zaznělo, že ani slučování okresů není hotové. O jeho podobě budou teprve rozhodovat zákonodárci.
V tomto ohledu je možné zmínit výběrové řízení na předsedu Vrchního soudu v Praze. Současnému šéfovi končí mandát v lednu 2027, kandidáti se mohou hlásit do 19. listopadu. Soud se nyní připravuje na nové vedení, nikoli na okamžité zavření.
