Hlavní obsah

Lamma: Dobrá sumerská bohyně, která vede člověka za ruku

Foto: Sirenie/Suscitator

O sumerské ochranné bohyni, přímluvkyni lidí a božské služebnici bohyně Bau.

Článek

Na mezopotamských pečetních válečcích se opakuje pozoruhodný výjev. Bohyně s rohatou korunou, znamením božství, jednou rukou vede člověka, druhou pozvedá v přímluvném gestu. Přivádí jej před toho, ke komu by sám neměl přímý přístup. Takové výjevy patří k nejvýmluvnějším obrazům mezopotamské náboženské představivosti.

Lamma byla v sumerské tradici ochrannou bohyní a prostřednicí mezi člověkem a vyššími božstvy. Její jméno označovalo také širší kategorii ženských ochranných božských bytostí. Přívlastek sa₆-ga, „dobrá“ či „blahodárná“, vyjadřoval její příznivou povahu.

Lamma sa₆-ga, známá rovněž jako Lammašaga, je doložena již ve starověkých textech z oblasti Lagaše. V místní náboženské tradici byla úzce spojena s bohyní Bau, významnou bohyní uctívanou v Girsu.

Ve starobabylonském hymnu, který asyriologové označují jako Bau A, vystupuje Lamma sa₆-ga jako sukkal-maḫ, vysoká božská hodnostářka matky Bau. Sumerský titul sukkal označoval posla, prostředníka či vezíra, který vykonával vůli svého božského pána. Lamma naslouchala prosebníkům a zprostředkovávala přízeň bohyně. Hymnus jí připisuje také přinášení nebeské tabulky života, péči o králův život a blahodárné působení na zemi. Nejde tedy pouze o ochranu před neštěstím. Její působnost zasahovala do života lidí, jejich proseb a vztahu k božskému světu.

Ne každou ochrannou bohyni zobrazenou na pečetích však lze bezpečně ztotožnit právě s Lamma sa₆-ga.

V sumerské představě nebyl člověk před božstvy ponechán výhradně sám sobě. Mohl mít ochránkyni, která znala cestu k jejich trůnům a dokázala za něj promluvit. A na tisíce let starých pečetích se tato představa dochovala v jednoduchém lidském gestu: bohyně drží člověka za ruku a vede ho dál.

Ruka dobré Lammy

Sumerská legenda inspirovaná ochrannou bohyní Lamma sa₆-ga

V Girsu žila žena jménem Géme-Bau. Měla malou dceru a syna, kterého na jaře odnesla horečka. Po chlapci zůstala hliněná miska s uraženým okrajem, pár sandálků a rákosová píšťalka. Tu si sám vyrobil u kanálu, kde se pásly kozy. Uměl na ni zahrát sotva tři tóny. Poslední byl vždycky falešný a on se tomu smál. Géme-Bau schovala píšťalku do truhlice. Misku nechala na polici vedle nádoby s vodou. Od synovy smrti ji dcera často prosila, aby jí vyprávěla o bratrovi. Chtěla vědět, jestli se také bál tmy a zda ho matka někdy nosila na zádech, když byl unavený. Géme-Bau jí zprvu odpovídala. Později už jen říkala, ať ji nechá pracovat. Jednou večer si děvčátko přineslo rohož k matčinu lůžku.

„Můžu dneska spát u tebe?“

„Běž na své místo.“

„Ale já nechci být sama.“

Géme-Bau se na ni podívala. Dítě mělo bratrovy oči. Odvrátila hlavu. Děvčátko odneslo rohož ke stěně. Matka dlouho poslouchala jeho převalování, dokud neusnulo.

Následujícího večera se dcera natahovala po džbánu. Zachytila loktem bratrovu misku. Spadla na udusanou podlahu a rozlomila se. Matka ji udeřila přes ruku.

„Na co sáhneš, to zničíš!“

Děvčátko se rozplakalo, ale střepy sbíralo dál. O jeden se řízlo do prstu. Krev potřísnila hlínu.

„Já nechtěla, mami.“

Géme-Bau zvedla jeden ze střepů. Na jeho okraji zůstal otisk synova palce, který vtiskl do měkké hlíny, když jí pomáhal misku vyrábět.

„Jdi pryč.“

Děvčátko odešlo na střechu. Matka seděla na podlaze a pokoušela se složit rozbitou misku. Jeden střep nemohla najít. Hledala jej pod rohoží i v popelu ohniště. Když se dcera vrátila, matka pořád seděla mezi střepy.

„Mami, mám hlad.“

„Vezmi si chléb.“

Děvčátko si odlomilo a mlčky se najedlo. Potom si lehlo ke stěně.

Teprve v noci, když dítě usnulo, si Géme-Bau uvědomila, že dceři ránu neošetřila. Seděla u vyhaslého ohniště, poslouchala její přerývaný dech a styděla se. Na malém prstu mělo děvčátko uvázaný kus starého plátna. Nedokázalo si udělat pořádný uzel. Obvaz se mu během spánku rozvázal. Géme-Bau k němu přistoupila, ale neodvážila se ho probudit. Vrátila se k ohništi. Kdysi tu sedávaly obě děti. Syn hrál na píšťalku a dcera se kolem něho točila, až se jí zamotala hlava. Tehdy je okřikovala, protože nemohla v klidu mlít obilí. Dnes by dala všechno za to, aby je slyšela znovu. Podívala se na spící dceru. Zastyděla se ještě víc. Vybavila si, jak ji večer udeřila. Přesto v ní při pohledu na děvčátko znovu vzklíčil hněv. Její syn ležel pod zemí a ona měla dál vařit, zametat, mýt nádoby a odpovídat na otázky živého dítěte.

Ráno si připravila dvě datle, malý ječný chléb a starý vlněný šál. Chtěla dojít do chrámu bohyně Bau. Potom odejít z Girsu. Nevěděla, kam půjde, ani z čeho bude žít. Nedokázala si však představit další večer v domě, kde synova miska ležela rozbitá na podlaze. Dcera ji pozorovala ode dveří.

„Kam jdeš, mami? “

„Do chrámu.“

„Vrátíš se? “

Géme-Bau si přehodila šál přes rameno.

„V nádobě je voda a vedle ohniště máš chléb.“

„Mami, já tu misku nechtěla rozbít.“

Matka se k ní otočila. Děvčátko stálo bosé v prachu a tisklo si poraněnou ruku k hrudi. Géme-Bau chtěla něco říct, ale žádné slovo jí nepřipadalo snesitelné. Odešla.

*

Na chrámovém nádvoří bylo horko. U zdi spal starý muž, chrámový služebník zametal suché listí a z blízkého kanálu se ozývaly žáby. Géme-Bau se posadila do stínu. Připadala si směšná se svými dvěma datlemi a chlebem, když přišla prosit o něco tak velikého. Chtěla, aby jí někdo odpustil. Dlouho pozorovala chrámovou bránu. Lidé procházeli kolem ní a přinášeli své dary. Jedna žena vedla za ruku malého chlapce. Chlapec zakopl, rozplakal se a matka ho zvedla do náruče. Géme-Bau se odvrátila.

Únavou usnula. Zdálo se jí, že stojí před vysokou branou. Z jejího nitra vycházelo světlo, které ji bolelo do očí. U brány čekala žena v dlouhém rouchu. Na hlavě měla rohatou korunu a na tváři výraz tak laskavý, až se Géme-Bau rozplakala.

„Kdo jsi?“ zeptala se.

„Lamma sa₆-ga.“

Bohyně jí podala ruku. Géme-Bau ucukla.

„Mé ruce nejsou čisté.“

Lamma se podívala na její popraskané a mozolnaté dlaně. V rýhách kůže zůstala mouka a popel.

„Ukaž mi je.“

Žena váhavě natáhla dlaň. Lamma ji uchopila. Její ruka byla teplá a pevná. Vedla Géme-Bau branou k trůnu veliké Bau. Cestou žena šeptala o svém synovi. O horečce, kterou nedokázala srazit. O jeho poslední noci, kdy už nepoznával její hlas. Vyprávěla také o rozbité misce a o dceři, kterou udeřila. O tom, že chtěla odejít a nevrátit se, mlčela.

Před trůnem bohyně Bau klesla Géme-Bau na kolena.

„Zlobím se na tebe, Paní. Tolikrát jsem tě prosila. A on zemřel.“

Z hrdla se jí vydral pláč, který celé měsíce zadržovala před sousedy i před vlastní dcerou.

Bau mlčela.

„Co mám dělat s tou bolestí?“ Géme-Bau se pokusila zvednout hlavu, ale nedokázala to. „Už nechci domů.“

Lamma si k ní sklonila.

„A tvoje dcera?“

Géme-Bau zavřela oči. Znovu viděla děvčátko stát bosé u dveří, s poraněnou rukou přitisknutou k hrudi.

„Neodpověděla jsem jí,“ zašeptala.

„Na co?“

„Ptala se, jestli se vrátím.“

Lamma jí pomohla vstát. Géme-Bau hleděla na velikou Bau. Čekala, že uslyší její hlas, že jí Paní řekne, co má udělat. Bohyně však mlčela. Potom se Géme-Bau obrátila k bráně.

„Musím za ní.“

Lamma ji doprovodila.

„Budeš tam? “ zeptala se Géme-Bau.

Lamma jí stiskla ruku.

*

Géme-Bau se probudila na chrámovém nádvoří. Vedle ní ležely dvě datle a ječný chléb. Slunce už stálo nízko. Dlouho seděla a dívala se na svou dlaň. Potom vstala a vydala se domů. Přišla za soumraku. Dcera seděla na prahu. Když spatřila matku, nevstala.

„Vrátila ses.“

„Ano.“

„Myslela jsem, že už nepřijdeš.“

Géme-Bau si k ní klekla.

„Chtěla jsem odejít a nevrátit se. Odpusť mi.“

Děvčátko se na ni podívalo.

„Kvůli té misce?“

„Ne, kvůli misce ne.“

„Tak proč?“

„Stýská se mi po tvém bratrovi. A ublížila jsem ti, přestože ty za nic nemůžeš.“

Dcera sklopila oči a schovala poraněnou ruku do klína. Géme-Bau přinesla čistou vodu a plátno.

„Smím ti ošetřit prst?“

Děvčátko dlouho mlčelo. Potom jí ruku podalo. Omyla ránu a opatrně ji zavázala. Dcera seděla tiše a ani jednou se na matku nepodívala.

*

Později Géme-Bau otevřela truhlici a vyndala synovu rákosovou píšťalku. Chvíli ji obracela v rukou. Potom ji položila dceři na klín.

„Můžu na ni zahrát?“

„Můžeš.“

Děvčátko fouklo příliš prudce. Ozvalo se ohavné zapískání. Polekaně píšťalku odložilo.

„Já ji nerozbila.“

„Já vím. Zkus to znovu.“

Děvčátko vyloudilo dva čisté tóny. Při třetím píšťalka zakvílela. Géme-Bau se rozesmála. Poprvé od synovy smrti.

„Tvůj bratr hrál úplně stejně. Ten třetí tón mu nikdy nešel.“

„Takhle?“

Děvčátko znovu zapískalo.

„Přesně tak.“

Dcera se rozesmála také. Pak píšťalku položila matce do klína.

„Mně se po něm stýská.“

„Mně taky.“

Géme-Bau ji pohladila po vlasech. Děvčátko se k ní přitulilo.

*

Když se ukládaly ke spánku, dcera se zeptala:

„Mami, a až se ti zase bude stýskat po bráškovi, odejdeš?“

„Neodejdu.“

„Ani když něco rozbiju?“

„Ani tehdy.“

Děvčátko si přineslo rohož k matčině lůžku. Ještě dlouho neusínalo. Nakonec vzalo matku za ruku. Géme-Bau si vzpomněla na Lammu, na její teplou dlaň a na cestu před trůn veliké Bau. Teprve tehdy pochopila, proč ji dobrá bohyně vzala za ruku. Její srdce dovedla tam, odkud se dokázalo vrátit domů.

Prameny a odborná literatura

Electronic Text Corpus of Sumerian Literature, University of Oxford: [A Hymn to Bau's Beneficent Protective Goddess (Bau A)](https://etcsl.orinst.ox.ac.uk/cgi-bin/etcsl.cgi?text=t.4.02.1). Sumerský hymnus dochovaný v několika fragmentech.

Åke W. Sjöberg (1974): „A Hymn to dLama-sa₆-ga“, Journal of Cuneiform Studies, 26, s. 158–177.

Christopher Metcalf (2019): Sumerian Literary Texts in the Schøyen Collection, sv. 1, CUSAS 38. Odborný rozbor hymnu a vztahu Lammy k Bau.

Walters Art Museum: [Cylinder Seal with a Presentation Scene and an Inscription](https://art.thewalters.org/object/42.738/). Mezopotámská pečeť z 22.–21. století př. n. l., inventární číslo 42.738.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz