Hlavní obsah
Názory a úvahy

Rusko nemá žádné přátele, jen zájmy

Foto: Suscitator/Microsoft Designer/DALL.E3

Několik vět o ruské „parazitaci“ a ruském „predátorství“.

Článek

Soudím jednání Rusů na základě jejich činů, nikoli na základě jejich domácí ideologie. Příliš mnoho generací Rusů se k sobě chová jako – a promiňte mi ten výraz – „hloupá zvířata“. A nejen k sobě ale i k sousedním národům. Rusové se nechávají často zneužít jako pěšáci pro choutky domácích tyranů. Proto si kladu otázku: „Komu bych měl zavolat, pokud bych chtěl hovořit s normálně smýšlející osobou v Rusku?“ Tato otázka vyplývá ze smutné zkušenosti, kterou všichni dobře známe: „Být nepřítelem Ruska může být nebezpečné, ale být jeho přítelem je fatální.“ [1]

Když sleduji Putinovy kroky, jeho koloniální ambice a bezohledné chování, nemusím se nořit hluboko do ruských domácích ideologií ani naslouchat rétorice, kterou šířili jeho předchůdci a šíří nyní i on. Stačí se podívat na jejich činy – zejména od temného roku 1917. Historie i současnost znovu a znovu dokazují, že ruská státní moc – a bohužel i velká část ruské společnosti – nezná žádné hranice, a to jak geograficky, tak morálně.

Historická zkušenost již mnohokrát přesvědčila, že jakákoliv důvěra v Rusko je nebezpečná past. Dějiny opakovaně ukazují, že přátelství s Rusy nepřináší nikomu nic dobrého. Jaké přátelství může nabídnout národ, který své spojence kdykoliv zradí, pokud to bude v jeho zájmu? Jaké partnerství můžete očekávat od národa, jehož hlavním exportním artiklem nejsou jen drahé suroviny, plyn a ropa, ale i strach, neokolonialismus a chaos?

Možná bych měl přestat hledat odpovědi na otázky, které v sobě nesou předpoklad lidskosti. Možná bych se měl přestat ptát: „Komu zavolat v Rusku, když chci mluvit s lidským člověkem?“Realita je totiž taková, že civilizovaní, svobodně smýšlející Rusové můj pokus o spojení nikdy nezaregistrují. Mezi nimi a mnou totiž stojí tupá masa pionů[2]– lidí bez lásky k světu, přírodě, zvířatům a k lidem.

Je zcela mimo mé chápání, a opravdu je to smutné a děsivé, že Rusové – namísto odporu vůči tyranům, dnes tedy proti Putinovi, který je využívá jako nástroj svých megalomanských choutek – často ochotně a jako bezduché loutky, ba dokonce vděčně přejímají roli pouhých pěšáků. Přijmout rétoriku nenávisti a šíření smrti jako normu je Rusům zřejmě bližší, než usilovat o laskavější a zdravější svět.

Každý odlišný hlas v Rusku je krutě umlčován. Tak to tam funguje už více než sto let. Každý, kdo se nepodřídí, je buď ubit k smrti, svržen z výškové budovy, zastřelen, otráven, nebo se stane obětí „dopravní či jiné nehody“. Ti šťastnější jsou donuceni z Ruska uprchnout. I těmito odpornými způsoby se projevuje obrana „ruských hodnot“ – zabíjením či vyháněním každého, kdo se odváží tyto tradiční duchovní a morální „hodnoty“ zpochybnit.

Mám pocit, že Rusové dávno přestali být tím, co bych nazval civilizovaným národem. Tedy nabízí se mi otázka: A byli vůbec kdy takovým národem? Civilizovaný národ buduje, přispívá k rozvoji lidstva a hledá harmonii mezi svými zájmy a respektem k druhým. Rusko se však ubírá opačným směrem. Obzvláště po útoku na Ukrajinu se vtírá otázka, zda Rusové v čele s Putinem vůbec vnímají, že brutální silou své zájmy prosazuje barbar a nikoli kulturně vyspělý národ, chovají se jako symbionti, co systematicky požírají nejen okolní národy, ale žerou se navzájem.

Rusko mi připomíná – promiňte ten výraz – parazitického predátora. Entitu, která se vyvinula za jediným účelem: přežít na úkor ostatních prostřednictvím agrese a dostat je zcela pod svou moc. Historie tuto analogii jen potvrzuje: od dob carského imperialismu přes sovětskou expanzi až po současný neokolonialismus Rusko opakovaně ukazuje, že jeho modus operandi je vykořisťování, nikoli spolupráce, zpomalování vývoje nikoli podpora tvůrčích lidí, zabraňování nikoli rozvoj. Tento symbiont se chce živit svými hostiteli – kolonizovanými národy – a ničit je, aby si zajistil vlastní existenci. Rusku nejde o to, abychom my tady v Evropě jásavě prožívali tvůrčí život a investovali do rozvoje technologií, abychom bohatli a žili důstojné kreativní životy, jen myšlenka na tohle mnoho Rusů přivádí k šílenství. Oni chtějí zbrojit[3]a válčit[4]. Nejraději by chtěli abychom my nežili v klidu, svobodně a bohatli. Jejich snem je kolonizovat celou Evropu a zničit ji v duchu „tradičních ruských hodnot“.

Ale na rozdíl od skutečného symbionta, který svému hostiteli alespoň umožňuje přežít, Rusko neváhá hostitele zcela zahubit. Jeho politický a hospodářský parazitismus z dlouhodobého hlediska ničí nejen ty, které podmanilo, ale symbiont požírá i sebe sama. Ruská společnost opravdu stagnuje, vzdaluje se moderním hodnotám a propadá se stále hlouběji do izolace. Kladu si otázku, zda tento paraziticko-predátorský model vůbec patří do 21. století anebo je to zcela vědomý postoj a chování Rusů jako národa a Ruska jako státu.

Například válka s genocidními prvky proti Ukrajině je jen dalším dějstvím v nekonečném příběhu ruské parazitace. Nejde o konflikt o hranice, ale o samotné přežití Ukrajinců jako národa. Ukrajina bojuje nejen za svobodu, ale za právo existovat – za právo nebýt kolonií Ruska, bezmocným hostitelem agresivního symbionta, jehož jediným cílem je z Ukrajiny učinit závislý nemoderní prostor, vysát ho a vymazat z mapy světa. [5] Putinova ambice zde ale nekončí – jeho pohled směřuje k další konfrontaci s Evropou. [6] Jak výstižně řekl generální tajemník NATO Mark Rutte: „Putin is trying to crush our freedom and way of life.“[7]

Nepodléhám iluzím o změně přicházející zevnitř Ruska. Já, na rozdíl od pana Róberta Fica, Andreje Danka a dalších slovenských poslanců a činitelů nebo podnikatelů nepěstuji falešné představy o možnosti „přátelské spolupráce“ se symbiontem. Každé přátelství či kompromis s ním je jako šlapat bosý po smrtonoších[8].

Čtěte blog Suscitatora na Médium.cz

Jako název článku jsem použil parafrázi výroku bývalého britského premiéra Lorda Palmerstona, který v projevu v Dolní sněmovně v roce 1848 řekl: „Our interests are eternal and perpetual, and those interests it is our duty to follow.“ [9]

Pasáže týkající se parazitismu jsou inspirovány textem od Edwarda Wilsona, The meaning of human existence, který vyšel v New Yorském nakladatelství Liveright Publishing Corporation, v roce 2014.[10]

Poznámky pod čarou

[1] Zde parafrázuji výrok „… it may be dangerous to be America's enemy, but to be America's friend is fatal.“ Zdroj: William F. Buckley in United Nations Journal: A delegate’s odyssey. New York: Putnam, 1974. Pages 56–7.

[2] Pion je nejnižší kámen na šachovnici, pěšec. Zdroj: https://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/pion

[3]V roce 2025 má Rusko vydat na zbrojení 3 bilióny Kč, což dělá 32,5 % z celkového rozpočtu. Zdroj: https://www.welt.de/politik/ausland/article253786916/Russland-Weit-ueber-30-Prozent-des-Haushalts-Moskaus-Militaerausgaben-noch-hoeher-als-erwartet.html?utm_source=chatgpt.com

[3] V roce 2025 má Rusko vydat na zbrojení 3 bilióny Kč, což dělá 32,5 % z celkového rozpočtu. Zdroj: https://www.welt.de/politik/ausland/article253786916/Russland-Weit-ueber-30-Prozent-des-Haushalts-Moskaus-Militaerausgaben-noch-hoeher-als-erwartet.html?utm_source=chatgpt.com

[5] Na akci pořádané think-tankem Carnegie Europe to uvedl generální tajemník NATO Mark Rutte.
Zdroj: https://www.theguardian.com/world/2024/dec/13/ukraine-war-briefing-nato-warns-that-putin-wants-to-wipe-ukraine-off-the-map

[6] Zdroj: https://www.latimes.com/world-nation/story/2024-12-12/nato-chief-warns-that-putin-wants-long-term-confrontation-with-europe-after-ukraine

[7] Putin se snaží zničit naši svobodu a způsob života. Zdroj: https://www.theguardian.com/world/2024/dec/13/europe-must-adopt-wartime-mindset-to-stop-putin-says-nato-chief

[8] Smrtonoš lidový název pro štíra nejjedovatějšího (Leiurus quinquestriatus). Zdroj: KŮRKA, Antonín a KOVAŘÍK, František. České názvy živočichů. VI., Pavoukovci (Arachnida) I., pavouci (Araneae) a štíři (Scorpiones). Praha: Národní muzeum, 2003. ISBN 80-7036-154-9.

[9] Zdroj: https://api.parliament.uk/historic-hansard/commons/1848/mar/01/treaty-of-adrianople-charges-against. Naše zájmy jsou věčné a trvalé a je naší povinností tyto zájmy sledovat.

[10] České vydání WILSON, Edward O. Smysl lidské existence: evoluce a náš vnitřní konflikt. Aliter. Praha: Dokořán, 2016. Zdroj: https://www.dokoran.cz/index.php?Smysl_lidske_existence_Ebook&p=book&id=995

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz