Článek
Jsem chlápek od rodiny, žádný specialista, odborník ani znalec. Jen prostě soused od vedle. Proto věřím, že mi budete rozumět, když řeknu, co si myslím ohledně dění na Ukrajině. Teď situace dospěla tak daleko, že Ukrajinci mají údajně za mír odevzdat až 30 % svého území, bohatého na drahé suroviny a s fungujícím průmyslem. Dobře tedy.
Abych sám sobě nastínil, o co jde, musím použít přirovnání.
Agresivní soused neustále provokoval souseda
Agresivní soused, říkejme mu agresor, zpočátku začínal řekněme běžnými provokacemi. Uřvaná hudba do pozdních nočních hodin. Schválně zaparkované auto tak, aby blokovalo výjezd z garáže. Odpadky „omylem“ zanechané u popelnice. Posbírané ovoce za hranicí pozemku a naházené zpátky za plot. Štiplavý kouř z ohně do sousedových oken, hnojivo rozházené hned u sousedova plotu – a mnoho dalších vyzývavostí. Agresor těmito drobnými akcemi sledoval jasný cíl: iritovat, ale zároveň nenápadně, aby všechny ty provokace působily jako nezaviněné omyly nebo nechtěná nepozornost, pokud by si soused stěžoval.
Jenže stížnosti nepřicházely. Soused si totiž vystavěl na straně pozemku, který sousedil se zahradou agresora, třímetrový plechový plot. Agresor ihned podal stížnost, jak je možné, že mu soused plotem stíní na pěstovanou zeleninu a omezuje tak jeho právo na svobodné pěstování.
Brzy však agresorovo chování nabralo akčnější obrátky, zvláště poté, co jeho stížnost úředníci smetli ze stolu. Jednou v noci tajně prorazil díru do plotu a nechal své psy volně běhat po sousedově zahradě. Na podzim úmyslně shazoval větve na sousedův pozemek. Před Vánoci mu naházel staré pneumatiky před garáž. V noci z jednatřicátého prosince na prvního ledna bušil na sousedovy vrata a vykřikoval výhrůžky: „Ty už nikdy nebudeš mít klid!“
Prvního února rozbil několik oken sněhovými koulemi – jak tvrdil, prý nechtěně během koulování s vnoučaty na zahradě. Dokonce několikrát souseda bezdůvodně nahlásil na úřadech kvůli údajné černé stavbě pergoly, udírny nebo nepovolenému chovu domácích zvířat, čímž jej nutil ztrácet čas i peníze na vysvětlování a obranu. Cílem vyzývavých provokací bylo jediné: zcela narušit klid a pohodu svého souseda.
Koncem února zašel ještě dál. V noci vstoupil na sousedův pozemek a vnikl do jeho domu, následně do pokojů sousedových dětí. Čtrnáctiletou dceru a jedenáctiletého syna, zbil do krve. Poté vběhl do manželské ložnice, kde zvlášť brutálním způsobem napadl souseda s manželkou a oba je málem ubil k smrti, nebýt dcery, která, i se zlomenýma rukama, než bolestí omdlela, ještě stačila zavolat policii.
Když došlo na soud, agresor se obhajoval tím, že jej soused provokoval – například stavbou třímetrového plotu. Po soudu agresor žádal, aby mu bylo za způsobenou újmu ze sousedova majetku jako odškodnění předána třetina zahrady, k tomu garáž včetně automobilu a příjezdová cesta.
Pomocí tohoto příběhu se snažím porozumět současnému dění ohledně Ukrajiny. Byla napadena. Je obětí. A ještě musí agresorovi, který unáší, vraždí, krade a ničí, zaplatit svým územím. No, nevím, co na tohle říct.
Svět se asi opravdu zbláznil
Porovnávat tuto situaci s korejskou válkou, a nabízet podobná řešení, to mi přijde ale opravdu nepřístojné. Ukrajina byla brutálně napadena Ruskem. Je zavádějící navrhovat podobné řešení, jelikož Ukrajina a Rusko jsou dva zcela odlišné státy a národy. Proto Ukrajina musí zůstat v celku a Krym musí být vrácen, protože byl cizím státem (Ruskem) ukraden.
Porovnávat situaci na Ukrajině s korejskou válkou a nabízet podobná řešení, jako je rozdělení území na základě mocenských dohod, je nejen historicky nepřesné, ale také morálně zcela mimo mísu. Jde jen o potměšilý pokus ze strany agresora. Ukrajina byla brutálně napadena Ruskem, což nelze srovnávat s geopolitickými intrikami studené války, které vedly k rozdělení Korejského poloostrova. V tomto případě nejde o mocenskou rivalitu dvou bloků (Západ versus Východ, NATO versus Varšavská smlouva) na neutrální půdě, ale o jasný akt agrese proti suverénnímu státu.
Navíc rozdíly mezi Ukrajinou a Ruskem podle mého názoru zcela vylučují podobná řešení. Zatímco Ukrajina, stejně jako například my nebo Polsko, Slovensko atd., je národem s jasně definovanou kulturou, historií a identitou, kterou opakovaně potvrzuje současným bojem o nezávislost, Rusko právo sebeurčení Ukrajincům dlouhodobě popírá a snaží se je kolonizovat, a to i za cenu bestiálního násilí. Ukrajinci bojují za nezávislost, protože si nepřejí být Ruskou kolonií. Navrhovat kompromis ve stylu korejské války, tedy rozdělení země na základě zájmů agresora, by bylo legitimizací násilí a popřením práva Ukrajiny na vlastní územní celistvost.
Krym je dalším klíčovým bodem, proč je tento přístup chybný. Krym byl Rusy anektován v roce 2014 v rozporu s mezinárodním právem. Šlo o jasný akt krádeže, o rozhodnutí kolonizátora, nikoli o výsledek přirozeného vývoje nebo svobodného referenda. Krym byl a je mezinárodně uznávanou součástí Ukrajiny, a jeho navrácení není otázkou kompromisu, ale spravedlnosti. Argumentovat, že by Ukrajina měla přenechat část svého území za účelem dosažení míru, to může chtít jen ten, podle mého názoru, kdo se obdivuje tyranovi Putinovi anebo si přeje udržovat popel žhavý.
Navíc řešení korejské války je ukázkou, že podobná dohody nevedou k mírovému řešení, ale k zamrzlým konfliktům a dlouhodobé nestabilitě. Uplatnění tohoto vzoru by znamenalo ustavení další „zamrzlé zóny“ tentokrát ale už v Evropě, což by jen toxický vztah Ukrajiny a Ruska činilo ještě víc toxický, navíc by zřejmě posilovalo sebevědomí agresora v jeho koloniálních choutkách, a v důsledku by tato jedovatá zóna nezdravě ohrožovala celou Evropu.
Použitá literatura:
BOREK, David; ČERNOHORSKÝ, Václav; JONÁŠ, Martin; KUBAL, Michal; MIŘEJOVSKÝ, David et al. Putinova válka: ukrajinská kronika zpravodajů ČT. Edice ČT. Praha: Argo, 2023. ISBN 978-80-257-4046-0.
KOUBSKÝ, Petr. Stručné dejiny Ukrajiny od Kyjevskej Rusi až k Zelenskému: čo všetko Putin zamlčal a mali by sme vedieť, ak chceme pochopiť, čo sa dnes na Ukrajine deje. Vydanie prvé. Bratislava: N Press, [2022]. ISBN 978-80-8230-107-9.
PROCHÁZKOVÁ, Petra. Cesta Rusů k válce. Edice N. V Prazek: N media, 2024. ISBN 9788088433514.
RYCHLÍK, Jan; ZILYNSKYJ, Bohdan a MAGOCSI, Paul R. Dějiny Ukrajiny. Dějiny států. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2015. ISBN 9788071064091.
ŠÍR, Jan. Ruská agrese proti Ukrajině. Druhé vydání. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2023. ISBN 978-80-246-5701-1.
