Článek
Píseň „Včera jsem se sfetoval, dneska už jsem čistej“ z alba Červená je punk od formace Koblížc! je syrovým odrazem generační frustrace, hledání identity a křehkého balancování mezi extází a rezignací v moderním světě.
Tato slova z refrénu písně, kterou napsal frontman skupiny Koblížc![1], jsem si ne náhodou vybral jako nadpis textu, až bych si dovolil tvrdit, že snad i vystihuje tvorbu české kapely. Píseň je z desky Červená je punk (2023)[2]. Nechci se věnovat hodnocení celého alba to ani není možné na stánkách blogu, ale zvolil jsem píseň číslo dvě z této desky. Podle mého názoru přesně vystihuje utrpení mladého českého umělce v moderním (postmoderním) světě. V jednoduchosti a brutalitě textu se totiž skrývá mnohem víc, než by se na první pohled zdálo.
Koblížc! vždycky byli kapelou, která dokázala balancovat mezi humorem, ironií a hořkou pravdou. Tohle je jejich jedinečná devíza a věřím, že Josef, Robert, Václav… z této cesty nesejdou. V té své přímosti, upřímnosti a originalitě je považuji za jednu z nejlepších českých hudebních formací. A jsem rád, že opět našli cestu zpět k svému publiku.[3]Což se mi potvrdilo na jejich koncertě v paláci Akropolis v Praze.[4]
Text na první poslech působí jako výkřik do tmy, jako výkřik někoho, jenž padá do propasti a natahuje prosebně ruce, ale při bližším zkoumání v textu zesíleném skvělou rytmickou hudbou, na pomezí hard-rocku, rocku, ska a pop-punku slyším zrcadlení frustrace generace lidí od -nácti až do -sáti.
„Včera jsem se sfetoval,“ je více než jen přiznání k divoké jízdě do světa bez hranic a pravidel. Je to deklarace okamžitého úniku před prázdnotou, před tlakem odcizující se společnosti, před tím zvláštním pocitem, že všechno už bylo někdy někým řečeno, vytvořeno a zpoplatněno – že moderní (postmoderní) umělec je jen stínem těch, kdo tvořili už před ním a bolestně si uvědomuje marnost svého konání a aby přežil musí žít včerejškem, ve kterém se sfetoval, ale ne proto, že mohl nebo chtěl, anebo jen tak z nudy pro zábavu, ale kvůli existenci, aby mohl fungovat, tvořit a především žít. Musí se propadnout včera do prázdnoty, kde se zhulil, aby se pak dneska mohl vrátit do reality, zpátky mezi lidi.
A pak přijde ta druhá část věty: „dneska už jsem čistej.“ Není to oslava vítězství, je to spíš vědomí rezignace. Protože v závěru písně mě frontman kapely ujišťuje o tom, že „si není jistej.“ Přesvědčil mě, že nejen on, ale i já, tu jsme proto, abychom o té prázdnotě včera věděli, což nám poskytne mít naději pro dneska. Až si poslechnete tuhle píseň, dáte mi za pravdu. Návrat k realitě, která umělce znovu vtáhne do každodenního boje s očekáváními a vlastními pochybnostmi. Česká hudební scéna, navzdory svému pestrému záběru, je často nevybíravě krutě cynická. Prostor pro experimenty je omezený, publikum je nevyzpytatelné, a místo dlouhodobé podpory přichází nepříjemné a rychlé ztráty zájmu.
Koblížc! nejsou v tomto lítém drtiči sami. Podobný pocit vnímám i u dalších kapel a interpretů, ale u této formace ten pocit vnímám obzvláště silně. Je to generační záležitost, otázka identity v době, kdy se svět zdá být příliš rychlý, příliš povrchní a příliš zahlcený informacemi. Text i hudba písně „Včera jsem se sfetoval“ [5] jsou tak poetickým i brutálním shrnutím současného stavu přítomnosti, jak ji vnímá, podle mého názoru, jeden z nejnadanějších mladých tvůrců v hudební sféře. Ukazuje i mě na křehkost mezi extází a rezignací, na hledání autentického hlasu v době, kdy každý křičí, ale málokdo, nebo snad téměř nikdo (ne)poslouchá.
Koblížc! v jen na první poslech jednoduchém, ale po druhém poslechu krutě přímočarém textu odkrývají naděje. Pokud totiž dokážou tak otevřeně mluvit o pocitech a problémech, které my pociťujeme či snad jen vzdáleně vnímáme, ale nemáme ten dar je tak jasně a ostře sdělit, je to důkaz, že nikoli že mají, ale musí, co říct – a že hudba Koblížků, má stále sílu spojovat, provokovat i léčit. Děkuji, Josefe, Roberte a Václave, že jste, že se vždycky dokážete z toho včerejška vrátit do dnes. A hrajte, hrajte, hrajte – ještě jednu, dvě, tři, čtyři…
Čtěte blog Suscitatora na blogu Médium.cz
Poznámky pod čarou
[1]https://www.kblzci.com/o-kapele
[2]https://musicserver.cz/clanek/72525/koblizc-cervena-je-punk/
[3]https://www.novinky.cz/clanek/kultura-skupina-koblizc-se-po-vice-nez-peti-letech-vratila-40384546
[4]Formace Koblížc! nadělila svým fanouškům letošní jediný klubový koncert v srdci Prahy, a to konkrétně v Paláci Akropolis 20. prosince 2024. Bylo zde narváno a fantastická atmosféra. Spolu s nimi jako hosté se na pódiu objevili Kuba Ryba s Petrem Lebedou z Rybičky 48, Martina Pártlová a skupina Walda Gang
[5]Celý text uvedené písně je zde: https://www.karaoketexty.cz/texty-pisni/koblizc/vcera-jsem-se-sfetoval-1118159
