Článek
Kamarádka Alena prožívala nejkrásnější období svého života. Byla to taková ta klasika. Wellness víkend, svíčky, dobrá večeře. Jak sama říká, s žádostí o ruku tak trochu počítala. Proto ve chvíli, kdy před ni Martin poklekl s prstýnkem v ruce, nebyla sice moc překvapená, ale dojatá k slzám souhlasila.
To ještě netušila, že díky svědkovi nejspíš žádná svatba nebude.
Přípravy v plném proudu
„Okamžitě jsem se s tou radostnou novinou pochlubila širokému okolí, závistivé a zároveň přející pohledy kamarádek pro mě byly balzámem na duši,“ rozplývala se. Bylo před ní spoustu zařizování. Martin jí dal v plánování volnou ruku, to s radostí uvítala, protože svůj den chtěla mít především podle sebe.
Přeci jen přijede
Alena měla ve volbě svědka jasno, chtěla, aby jí ve velký den byla na blízku její sestra. Martin měl jako jedináček složitější rozhodování. Nevěděl komu říct, aby nikoho neurazil, ale třeba i nepřekvapil. Ale pak to přišlo. Ozval se mu dlouholetý kamarád, který žije v zahraničí, že přijede. Tím byl problém vyřešen, za svědka jim půjde Tomáš. I když ho Alena nikdy nepoznala, nenapadlo ji protestovat, věděla, co pro Martina znamená. Byli jako bratři a ani vzdálenost jejich přátelství nijak neohrozila.
Nápad to byl skvělý, ale už od začátku jsem pociťovala, že na sebe strhávám velkou pozornost.
„To by nebyly mé kamarádky, kdyby mě nečekala rozlučka se svobodou se vším všudy. Drinky, tanečky, večer byl v plném proudu. Potom jsme se posilněné alkoholem rozhodli, že navštívíme nový klub, co byl nově otevřený. Nápad to byl skvělý, ale už od začátku jsem pociťovala, že na sebe strhávám moc velkou pozornost.“, svěřuje se nám Alena.
Vlněním až k polibku
Pří tanci vůbec nevnímala okolí a užívala si ten okamžik, když v tom na sobě ucítila něčí ruce, cukla sebou, aby se otočila a zdvořile odmítla. Ale jeho úsměv jí bránil pokračovat. Podlomila se jí kolena, usmála se na něj na oplátku a začali spolu tancovat. Tolik po něm toužila, on očividně také, a v nestřežený okamžik ji chtěl i políbit, ale to ve vší počestnosti ustála.
Rozloučení! Nebo ne?
Kamarádky se postupně odebraly k domovu, zvlášť po ujištění, že je Alena v pořádku. Rozhodla se, že si objedná taxi. Cizinec, ač trochu zklamán, ji doprovodil, když v tom se jí z ničeho nic zeptal, zda s ním nechce jet na hotel.
Nejkrásnější noc jejího života.
Možná byste čekali, že se na sebe vrhli hned za zavřenými dveřmi, ale opak byl pravdou. Cizinec jí nalil víno a pozval ji na terasu. Při pohledu do nočního města mluvili o všech těžkostech a krásách života. Alena z něj cítila velký klid a po dlouhé době se cítila dobře a spokojeně. Začalo svítat a Alena cítila, že jej nechce opustit. Ale byl čas. Rozloučili se jen letmým polibkem a odjela domů.
Návrat do reality
Po příjezdu domů na sobě samozřejmě nenechala nic znát, měla se druhý den vdávat. Od Martina se dozvěděla, že Tomáš již přijel, ale nestihne se s nimi vidět, protože má ještě nějaké zařizování. Nevěnovala tomu velikou pozornost, protože v myšlenkách byla stále u cizího muže. Muže, u kterého našla tolik pochopení. Začala pochybovat, zda rozhodnutí vzít si Martina nebylo unáhlené. Smíšené pocity jí našeptávaly, že ji možná v životě čeká něco jiného, lepšího.
Den D
Přípravy na svatbu pokračovaly. Podle tradice měl ženich nevěstu vidět až u oltáře. Od rána byla nervózní a doufala, že vše proběhne v pořádku. Možná tajně doufala, že se stane nějaká katastrofa a svatba bude třeba odložit. Váhala, zda o svých pochybnostech říct Martinovi. Ale svatební shon, rodina a přátelé jí vzali veškerou odvahu. Obřad byl naplánovaný v právě poledne. Cesta dle jejích slov uběhla až nezvykle rychle. Byla krásná, v bílých šatech, sestra jí držela za ruku.
Začala hrát hudba, otevřely se dveře a Alena pomalu začala vcházet do uličky, v tom své kroky zastavila.
Cizinec z předešlé noci byl Tomáš.
