Neziskový sektor mění svět k lepšímu. Podívejte se na úspěchy organizací v roce 2023

V roce 2023 byla schválena novela energetického zákona, která mimo jiné zavádí komunitní energetiku. Díky ní budou moci vyrobenou elektřinu sdílet s ostatními například i domácnosti, obce, malé a střední firmy či organizace. Mohou také vznikat energetická společenství, která budou vyrábět a sdílet elektřinu se svými členy.

Podle Hnutí DUHA se jedná o zásadní zlom v energetice. „Trh se nyní otevírá deseti milionům lidí, kteří budou moct sdílet čistou lokální a cenově stabilní elektřinu mezi sebou, s obcemi či místními firmami. Obnovitelné zdroje energie se tak stanou dostupné každému, i když nemá vlastní pozemek, střechu či peníze na vlastní zdroj,“ uvedl v tiskové zprávě Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí DUHA.

Experti Hnutí DUHA komunikovali s politiky i úřady. Organizace také pracovala s médii a zapojovala veřejnost, aby vznikal tlak na potřebné změny. „Pracovali jsme hlavně jako součást Unie komunitní energetiky, kterou jsme spoluzaložili a která má sílu v tom, že ji tvoří obce, místní akční skupiny, firmy a další subjekty, které mají o komunitní energetiku zájem. Nejzásadnější bylo, že jsme jako Unie dokázali předkládat opravdu funkční řešení a zároveň pro ně získávat podporu,“ vysvětluje Koželouh, jak Hnutí DUHA přispělo ke změnám zákona. Zdůrazňuje, že šlo o společnou práci například s expertní skupinou Frank Bold, ale i se zástupci obcí, firem či církví, kteří plánují projekty komunitní energetiky.

Součástí novely, která by mohla platit již od poloviny roku 2024, jsou také další zásadní změny, o kterých si můžete přečíst v tiskové zprávě Hnutí DUHA.

Kampaň Pátý stupeň organizace Asistence dlouhodobě usiluje o změny v systémů poskytování příspěvků na péči, a to především pro ty, kteří potřebují více hodin osobní asistence, než dokáže pokrýt příspěvek čtvrtého stupně.

„Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka plní slib, který nám dal minulý týden na tiskové konferenci, a vyhlašuje mimořádné dotační řízení pro sociální služby pro rok 2023 na osobní asistenci pro lidi, kteří využívají více než 80 hodin této služby měsíčně,“ představili tvůrci kampaně úspěch svého úsilí za zlepšení dostupnosti péče.

Lidem, kteří potřebují více hodin osobní asistence, bude stát nově proplácet péči prostřednictvím těchto dotací. O prostředky budou pro své klienty a klientky žádat poskytovatelé služeb. Maximální množství hodin osobní asistence tak bude nově limitováno 372 hodinami za měsíc na člověka. Záležet však bude na možnostech poskytovatelů. Asistence ale s ministerstvem jedná i o řešení nedostatečných kapacit.

Dotační titul zároveň není finálním řešením pro osoby s potřebami většího rozsahu péče. Ministr Jurečka se také zavázal intenzivně se věnovat výši příspěvků na péči a v roce 2025 spustit nový systém, ve kterém bude již obsažena individualizovaná míra asistence pro tyto osoby.

Kampaň Pátý stupeň běží již třetím rokem, v rámci ní se její tvůrci pravidelně scházeli s politiky, ministrovi také předali petici za zavedení individualizovaného systému příspěvku na péči, pro kterou sesbírali 12 645 podpisů. Součástí kampaně je také film Pátý stupeň, který ukazuje na potřeby lidí s postižením, již vyžadují více hodin osobní asistence.

Znásilnění je v zákoníku definováno pouze jako čin, při kterém je použito násilí, pohrůžka násilím nebo zneužití bezbrannosti. To má však změnit trestněprávní úprava definice znásilnění, na jejíž prosazení dlouho tlačily především organizace Konsent a Amnesty International. Organizace společně pracovaly na tom, aby znásilnění bylo definováno souhlasem a zahrnovalo tak případy, v nichž nedošlo k fyzickému násilí.

Johanna Nejedlová z Konsentu uvádí, že v rámci kampaně sbírali argumenty prostřednictvím výzkumů veřejného mínění o vnímání souhlasu při sexu, scházeli se s desítkami politiků a političek, dokázali najít podporovatele v řadách téměř všech politických stran a téma se jim podařilo dostat i do předvolebních kampaní některých z nich, pořádali v Senátu i Sněmovně kulaté stoly s experty a expertkami ze zahraničí či se podíleli na tvorbě a úpravě konkrétních legislativních návrhů. Pod petici Amnesty International a Konsent za redefinici znásilnění se podepsalo bezmála 24 tisíc osob.

Nová definice, která prošla první čtením ve Sněmovně, staví na principu „ne znamená ne“. Znásilnění označuje jako situaci, kdy člověk jedná proti seznatelné vůli druhého člověka, hovoří více také o bezbrannosti, takže lépe reflektuje situace, kdy oběť není schopna projevit nesouhlas z důvodu spánku, ovlivnění návykovými látkami, zdravotním postižením nebo třeba, když na danou situaci zareaguje takzvaným zamrznutím, v definici nazvaným jako „silný ochromující stres“. Jednoznačně je v nové definici uvedeno, že za bezbranné se vždy považuje dítě mladší 12 let. Touto částí se zabýval především spolek Bez trestu.

V roce 2023 se až k podpisu prezidenta dostala novela o pedagogických pracovnících, do které se promítla práce koalice organizací pracujících na zlepšování systému vzdělávání Učitel naživo, Začni učit, Otevřeno a Učitelská platforma. Novela zlepší profesní přípravu začínajících učitelů, a to prostřednictvím zakotvení pozice provázejícího a uvádějícího učitele či zavedením adaptačního období pro nováčky. Zásadní je také navázání platů na průměrnou mzdu.

V Česku chybí asi šest tisíc učitelů a současná podoba studia zájemce o učitelství odrazuje. Mnoho začínajících učitelů tak u profese nezůstane. Organizace, které se na změnách podílely, věří, že mohou pomoci řešit některé z příčin nedostatku učitelů a malého zájmu o profesi. Novela podle nich zvyšuje atraktivitu studia, opatření v ní obsažené pomáhají snižovat riziko odchodů ze školství u začínajících učitelů a dávají jistotu důstojného platu.

„Nejprve jsme si stanovili advokační strategii a vytvořili mapu klíčových hráčů. Komunikovali jsme s politiky a ministerskými úředníky a scházeli se s nimi. Zároveň jsme prováděli analýzy, vytvářeli informační materiály k prosazované problematice, vydávali odborná stanoviska a připomínkovali novelu. Byli jsme v kontaktu s novináři a naši činnost jsme vysvětlovali i na sociálních sítích. Pořádali jsme odborné akce, kde jsme představili naše klíčová témata,“ uvedla Anna Francová z Učitele naživo v rozhovoru pro Advokační fórum Nadace OSF, s nímž organizace spolupracovali.

Jednotlivé organizace si velmi pochvalují vzájemnou spolupráci. „Nejprve jsme podnikali vlastní advokační kroky, které se víc a víc synchronizovaly. Od chvíle, kdy jsme navázali spolupráci, byl náš hlas mnohem silnější a byli jsme relevantnější i pro klíčové hráče a politiky,“ říká Jana Fryzelkové ze Začni učit! ve stejném rozhovoru, v němž také blíže popisuje fungování konkrétních změn.

Vláda i Sněmovna v loňském roce také schválily novelu insolvenčního zákona, na jejíž tvorbě se aktivně podílel například Institut prevence a řešení předlužení. Doba oddlužení by se díky ní měla zkrátit z pěti na tři roky, dlužníci se tak rychleji mohou dostat z pasti exekucí. Novela také nastavuje nová pravidla pro vstup do procesu oddlužení.

Jak uvádí tisková zpráva, kterou společně vydal Institut prevence a řešení předlužení, Člověk v tísni a RUBIKON Centrum, je v Česku na 672 tisíc lidí či rodin v exekuci, 450 tisíc z nich má dokonce tři i více exekucí. Bezvýchodná situace je častou příčinou odchodu dlužníků do šedé zóny či neformální ekonomiky.

„Nová pravidla oddlužení sice přinášejí zkrácení z pěti na tři roky, zároveň však také nastavují přísnější podmínky pro vstup do oddlužení v podobě adekvátního příjmu,“ uvedl v tiskové zprávě Daniel Hůle z Člověka v tísni. „To ve výsledku povede k nárůstu průměrné měsíční splátky, protože v současné době do oddlužení lidé často vstupují s podhodnocenými příjmy. Tak by věřitelé mohli získat výrazně více peněz za tři roky, než by dnes získali za pět let. Vyšší příjem dlužníka zvýší i příjem státu. Ve výsledku tak na změně mohou profitovat jak dlužníci, tak věřitelé i stát,“ dodává.

Iniciativa Jak se kde rodí upozorňuje na význam dat v porodnictví a v porodní asistenci. Po deseti letech soudů, které iniciativa vedla, musí nově porodnice zveřejňovat všechny statistiky. Na základě soudních sporů členek a zakladatelek iniciativy Jarmily Hnilicové a Anny Škvorové o tom rozhodl Ústavní soud. Ke snahám přispěla mimo jiné i organizace APODAC, která také tlačila na zveřejňování dat.

„Myslíme si, že by tyto údaje měly být dostupné pro každou ženu, rodiče, které čeká porod v ČR,“ uvádí iniciativa. Podle ní data ukazují, že mezi jednotlivými porodnicemi jsou velké rozdíly, které mohou ovlivnit, jak porod dopadne. „V každé porodnici se používají trochu jiné postupy. A tak někde dělají nástřih hráze téměř všem prvorodičkám bez rozdílu, zatímco jinde nástřih provedou jedné prvorodičce z pěti, někde se rodí skoro každé druhé dítě císařským řezem, zatímco jinde je to jedno dítě z deseti,“ vysvětluje iniciativa, proč je důležité, aby budoucí rodiče tyto informace měli a mohli se tak lépe rozhodnout, kde absolvovat porod. Odlišnosti jsou podle ní dané zvyklostmi

Asociace organizací v oblasti vězeňství (AOOV) připomínkovala novelu zákona o výkonu trestu odnětí svobody, kterou v létě 2023 schválila vláda. Novinkou v ní zahrnutou je mimo jiné zvýšení částky pro sociální kapesné, další změny se také týkají hospodaření s finančními prostředky odsouzených.

Sociální kapesné dostávají především starobní a invalidní důchodci, kteří nemají nárok na výplatu důchodu a nemohou pracovat či další osoby bez příjmu. Sociální kapesné dosud činilo 100 korun za měsíc, což je částka, která se nezměnila za posledních 28 let. Novela by ji měla zvýšit na 150 korun.

AOOV změnu vítá, přesto by podle ní bylo potřeba sociální kapesné zvýšit více. Ceny potravin, hygienických potřeb či léků za poslední tři desetiletí několikanásobně vzrostly. Ve vězeňských prodejnách základní potřeby stojí navíc ještě více než v běžných obchodech.

„Z našeho loňského zjišťování víme, že hygienické vložky tam stojí okolo 90 korun, zubní kartáček 50 korun, cukr 50 korun, navíc vynaloží odsouzení peníze i na telefonické hovory či dopisní známky pro udržení kontaktu se svými blízkými,“ uvedla Jana Smiggels Kavková, předsedkyně výboru AOOV, v tiskové zprávě.

Lidem s exekucí bude díky novele z jejich prostředků nově zůstávat minimální částka pro osobní potřebu. U zadlužených lidí ve výkonu trestu býval zabavován veškerý příjem. Více o změnách si můžete přečíst na stránkách AOOV.

Spolek pacientských organizací Hlas onkologických pacientů se věnoval lobbingu, prostřednictvím kterého dosáhl změny u přístupu vyléčených onkologických pacientů k finančním službám, konkrétně k životnímu pojištění.

Dialog s Českou asociací pojišťoven začaly pacientské organizace na konci roku 2022. Výsledkem vyjednávání je, že vyléčení onkologičtí pacienti budou mít rovný přístup k finančním službám. Na „právu být zapomenut“ se shodli se zástupci Ministerstva zdravotnictví i finančního sektoru. Po sedmi letech od vyléčení by pojišťovny neměly přihlížet k předchozímu onemocnění u většiny onkologických diagnóz.

Český helsinský výbor a jeho vedoucí poradenského centra Ágnes Bučinská Němečková, která je také členkou vládního Výboru pro práva dítěte a pracovní skupiny pro práva hospitalizovaných dětí, přispěly k tomu, že ministerstvo zdravotnictví představilo metodiku ohledně přítomnosti rodičů nezletilých pacientů v nemocnicích. Ta sjednocuje pohled na to, jaká práva děti a rodiče mají.

Dítě má podle metodiky právo na nepřetržitou přítomnost zákonného zástupce při poskytování zdravotních služeb a poskytovatelé péče mají povinnost umožnit pobyt zákonného zástupce společně s hospitalizovaným dítětem, pokud to umožňuje vybavení zařízení.

Mezi další důležité změny, kterým se organizace věnovaly a které se snad brzy dostanou k vládě a dalším orgánům ke schválení patří například zákon o podpoře v bydlení, který by měl přispět ke zlepšení situace lidí v bytové nouzi. Intenzivně se mu věnovala iniciativa Za bydlení, kterou podporuje řada neziskových organizací.

Koalice NeNa v loňském roce navrhla zákon o domácím násilí, jehož cílem je jasněji definovat, co je domácí násilí, zvýšit ochranu obětí a zlepšit prevenci násilného chování v domácnostech.

Nedávno připomínkovým řízením prošel také návrh zákona o sociálním podnikání, na jehož prosazení pracuje například Česká asociace streetwork.

V celosvětovém měřítku se například organizaci Greenpeace podařilo dosáhnout toho, že orgány Organizace spojených národů přijaly smlouvu o ochraně oceánů, kterou organizace iniciovala už v roce 2005. Výzvu za přijetí dohody o oceánech podepsalo téměř šest milionů lidí, jen z Česka jich bylo přes 70 tisíc. Do roku 2030 by na 30 procentech oceánů měly vzniknout rezervace.

Autorka: Barbora Báštěcká

Zajímají vás další články o nezisku a občanské společnosti? Působíte v neziskovém sektoru a hodily by se vám užitečné informace, jak zlepšit vaši práci? Navštivte náš web Svetneziskovek.cz.