Článek
Mozkové organoidy, i když se často označují jako „minimozky“, nejsou skutečné a ke skutečnému lidskému mozku mají opravdu daleko. Přesto existují obavy z těchto „v laboratoři vypěstovaných mozkových tkání“, zvláště z toho důvodu, že jsou vyvinuty z lidských fetálních tkání, a proto mohou být skutečně velmi lidské.
Mozkové organoidy jsou trojrozměrné lidské mozkové tkáně odvozené z kmenových buněk, které se mohou vyvinout do mnoha různých typů buněk. Replikují složitost lidského mozku v laboratorním prostředí a umožňují výzkumníkům studovat vývoj mozku a nemoci v naději, že získají zásadní poznatky a učiní inovativní medicínské pokroky.
Tradičně se mozkové organoidy pěstují z pluripotentních kmenových buněk, což znamená, že se dovedou specifikovat v jakoukoliv buňku lidského těla, ale nejsou schopny vytvořit nového jedince. Kmenové buňky je možné třídit podle toho, kdy a kde se vytvořily v průběhu vývoje organismu a jak jsou použitelné. Pluripotentní kmenové buňky mohou být zdrojem všech typů buněk, což je obzvláště silný podtyp typický pro raný embryonální vývoj, ale nové technologie nyní umožňují vytvářet tyto organoidy z lidských fetálních mozkových buněk.
Tato metoda však s sebou přináší ještě vášnivější právní a etické debaty o mozkových organoidech. Debaty, které jsou již nyní intenzivní v konvenčním výzkumu organoidů.
Studie zdůrazňuje naléhavou potřebu sofistikovaného a globálně harmonizovaného regulačního rámce přizpůsobeného pro orientaci ve složitém etickém a právním prostředí výzkumu organoidů mozku plodu (FeBO).
Výzkumníci z postgraduální školy humanitních a sociálních věd na univerzitě v Hirošimě nabízejí cenné poznatky o složitosti výzkumu mozkových organoidů, významně přispívají k probíhající diskusi o této inovativní biotechnologii a dláždí cestu pro informované rozhodování a právní a etické správcovství ve snaze o vědecký pokrok.
„Výzkum vedený ve snaze osvětlit dříve často opomíjená etická dilemata a právní složitosti, které vznikají na průsečíku pokročilého výzkumu organoidů a použití fetální tkáně, která je převážně získávána prostřednictvím volitelných potratů,“ řekl Tsutomu Sawai, docent z Hirošimské univerzity a hlavní autor studie.
„Spíše než se omezovat na otázky vědomí, je nyní více než kdy jindy nutné systematicky prosazovat etické a regulační diskuse, abychom zodpovědně a eticky pokročili ve vědeckém a lékařském výzkumu,“ řekl Sawai.
Článek je zpracován na základě tiskové zprávy zaslaný AAAS, původní článek byl publikován v EMBO Reports.
