Hlavní obsah

Veverky mohou poskytnou vzorec k budoucímu přežití a odolnosti lidstva

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: Svet2000 / Pixabay

VEVERKY Z YUKONU, KTERÉ PŘEŽIJÍ SVŮJ PRVNÍ ROK ŽIVOTA, MOHOU OČEKÁVAT, ŽE SE DOŽIJÍ V PRŮMĚRU TŘI A PŮL ROKU.

Petrullová a její kolegové touží odhalit mechanismy, které spojují rané vývojové podmínky veverek s přežitím v pozdějším věku. To, co se naučí, by také mohlo vést k vědeckému pochopení lidské odolnosti.

Článek

Co nás mohou veverky naučit o lidech?

Brzké trauma zkracuje veverkám z Yukonu život a změna klimatu by mohla situaci ještě zhoršit. Vědci tuto situaci přirovnávají k možné podobě přežití u člověka.

Život může být pro mladé veverky těžký. A ty, které obecné žijí na kanadském území Yukon, kde jsou mrazivé zimy, nedostatek potravy a predátoři, kteří ohrožují jejich dlouhodobé přežití. Vědci chtějí vědět, jaké faktory, pokud vůbec nějaké, mohou mladé veverky chránit před těmito hrozbami.

Život v Yukonu může být pro mladé červené veverky těžký. Mrazivé zimy, nedostatek potravy, intenzivní konkurence a boj o území, hrozba, že se stanou kořistí velkých predátorů, jako je rys kanadský, to jsou jen některé ze zkoušek, kterým čelí.

Boje a traumata v raném věku se jim mohou doslova dostat pod kůži a ovlivnit dlouhodobé přežití, řekla  Lauren Petrullová, odborná asistentka z Arizonské univerzity katedry ekologie a evoluční biologie.

Petrullová je součástí projektu víceuniverzitního dlouhodobého terénního projektu zahrnujícího univerzity z Alberty, Michiganu, Colorado Boulderu a univerzitu v Saskatchewanu. Projekt zaměřený na veverky červené v Kluane, sledoval a studoval tisíce divokých severoamerických veverek obecných, žijících v jihozápadní části kanadského území Yukon již více než 30 let.

Nová studie, kterou vedla Petrullová s Davidem Delaneym, postdoktorandem na univerzitě v Colorado Boulderu, zjistila, že čím více problémů, kterým čelí mladé veverky v prvním roce svého života, tím kratší je jejich život v dospělosti.

Veverky, které se dožijí prvního roku života, se v průměru dožívají asi 3,5 roku, ale nepříznivé životní podmínky v raném věku mohou zkrátit délku jejich života nejméně o 14 %.

Je tu však velká výhrada

„Ekosystém, který veverky červené v této oblasti obývají, je jedinečný,“ řekla Petrullová. „Každé tři až sedm let se jejich oblíbená potrava, semena ze šišek bílých smrků, v době, které říkáme potravní boom, vyprodukuje v nadbytku. Zjistili jsme, že tyto boomy, i když jsou vzácné, mohou přerušit biologické zakotvení nepřízně osudu v raném věku. Pokud veverka prožila první rok života v těžkých podmínkách, měla-li to štěstí, že ve druhém roce života zažila potravní boom, žila stejně dlouho - ne-li déle - navzdory nepříznivým podmínkám v raném věku.“

Tým napodobil potravní boom tím, že divokým veverkám v Yukonu nabídl jako doplňkový zdroj potravy arašídové máslo. Arašídové máslo nemělo stejný účinek jako přirozeně se vyskytující potravní boom.

„To naznačuje, že nárazový efekt, který pozorujeme, není ve skutečnosti jen o zvýšení dostupných kalorií,“ řekla Petrullová. „Pravděpodobně jde o posuny v dynamice na větší populační úrovni, jako je například konkurence.“

Jak to souvisí s lidmi

„Naše zjištění u veverek obecných odrážejí to, co víme o tom, jak nepřízeň v raném věku může zkrátit délku života v dospělosti u lidí a jiných primátů,“ řekla Petrullvá. „Lidé se velmi liší v tom, jak jsou zranitelní nebo odolní vůči výzvám, kterým čelí během raného vývoje. Naše studie ukazuje, že budoucí kvalita životního prostředí může být důležitým faktorem, který může vysvětlit, proč se někteří jedinci zdají být více či méně náchylní k následkům raného vývoje.“

I když by mohlo být překvapivé, že vědci mohou získat poznatky o lidské odolnosti od divokých veverek červených, Petrullová poukázala na to, že veverky jsou hlodavci a hlodavci se běžně používají jako modely pro lidi v laboratorních podmínkách.

„Mnoho laboratorních experimentů má omezený význam pro širší dynamiku mezi ekologií a evolucí, protože může být skutečně těžké replikovat ekologické výzvy, které si zvířata vyvinula, aby se s nimi vyrovnala v laboratorním prostředí,“ řekla.

Divoké červené veverky na druhé straně umožňují taková vyšetřování a jsou zvláště užitečnou studijní skupinou pro otázky týkající se prostředí v raném věku, řekla Petrullová. I když vyrůstat jako mladá veverka v Yukonu může být obtížné a mnoho věcí ztěžuje raný vývoj, existují také věci, které mohou být prospěšné.

„Některé zrzavé veverky mají to štěstí, že se narodí do mírnějších raných prostředí, podobně jako se dítě narodí do stříbrné kolébky,“ řekla Petrullová. „Díky tomu máme opravdu pěknou individuální variaci kvality životního prostředí v raném věku napříč přírodním ekologickým prostředím.“

Očekává se však, že toto prostředí zažije velké změny, protože globální teploty stále rostou.

„Jak se vzorce potravinového boomu začnou měnit,“ řekla Petrullová, „cesty, které spojují zkušenosti z raného věku a délku života, se mohou také změnit, což potenciálně nabízí důležitý pohled na to, jak se zvířata mohou přizpůsobit stále náročnějším prostředím.“

Článek byl upraven z tiskové zprávy AAAS, vědecká studie byla publikovaná v Proceedings of the Royal Society B Biological Sciences s otevřeným přístupem.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz