Článek
„Výchovné ocení naše babičky, maminky, které nás vychovaly a obětovaly se. Prosadili jsme ho proto, že mají nižší vyměřovací základ na důchodech. Zásluhovost není jenom o tom, kolik člověk vydělával, ale také o výchově dětí.“
(Chlubil se 19.12. 2022 Marian Jurečka na Novinky.cz)
Takováto slova (a mnoho jiných podobných) zaznívala na veřejnosti v roce 2022 ze všech stran.
Pod vším tím humbukem se však skrývala jedna „malá“ špatnost. A to, že výchovné neměly dostat důchodkyně, které sice děti vychovaly, ale kvůli péči o ně, případně, v důsledku své invalidity, či z jiných důvodů, na řádný starobní důchod nedosáhly. Požívaly tak pouze důchod tzv. „překlenutý“ z invalidního do starobního, neboli odborněji důchod „transformovaný“.
Na tuto nespravedlnost v chystaném zákoně jsem tehdy, před čtyřmi roky, pana ministra upozornila dopisem. Ve své odpovědi mi nejprve dlouze vysvětlil, že zákon, se kterým nejsem spokojená je podle něj zcela v pořádku a spravedlivý. Doslova napsal:
„Takto koncipovanou úpravu ( zákon č.323/2021 Sb.) nepovažuji za nespravedlivou. Smyslem je posílit důchodové nároky osob, které nejen že dlouhodobě zajišťovaly výchovu dítěte, ale šly mu též samy příkladem ve svém úsilí o získání dostatku potřebné doby pojištění pro nárok na starobní důchod. Toto úsilí rodiče zvyšuje pravděpodobnost, že se dítě stane samo přispěvatelem do důchodového systému, a skutečným přínosem pro tento systém.“
To jako já jsem, pane ministře, podle Vás ta matka, která řádně nevychovala své
4 děti, které nyní odvádějí každoročně státu kolem 1,3 milionu korun?
Nebýt toho že mi v závěru dopisu pan Jurečka sdělil, že se o chystaném zákonu bude ještě jednat, a že je pravděpodobné, že projde návrh, aby i u matek s transformovanými důchody byly od roku 2023 důchody o výchovné navýšeny, byla bych mu asi odpověděla ostřeji než jen stručným poděkováním. Návrh tedy na poslední chvíli, možná tak trochu i mým přičiněním, prošel!
Střih
Uplynuly tři roky, nastalo léto 2025, a na internetu i v televizi se začaly objevovat informace o chystaných převratných změnách v důchodech a největší humbuk nastal kolem nově připravovaného mohutného navýšení minimálních důchodů. Tož rozhodla jsem se dopátrat, jak moc mi vlastně stát na stará kolena přilepší.
Hurá! Minimální důchody vzrostou z dosavadních 5 430 Kč na 9 800 Kč. To je přece dobrá zpráva, ale co výchovné? Předpokládám sice, že se automaticky přičte k nově zvýšené procentní a základní výměře, ale chci mít jistotu a pátrám dál a docházím k překvapivému zjištění.
Výchovné se mi v roce 2026 propojí s procentní složkou důchodu. Procentní složka ho prostě „pohltí“. Takže výchovné zmizí a já budu pobírat stejný důchod, jako bezdětný důchodce. Zjišťuji dále, že důchodkyním, které mají důchody třeba i těsně nad hranicí minima a vychovaly stejný počet dětí, se výchovné nad základní a procentní složku normálně projeví. Co je to za pitomost?
Ale to není celé! V roce 2027 se totiž to pohlcené výchovné pro změnu zase nějak záhadně „zviditelní“, oddělí se od důchodu a přestane být valorizováno. Nabývám pocitu, že Stát (nebo Jurečka?) se mnou hraje skořápky.
Mám se tedy snad raději svého výchovného vzdát, abych na tom nebyla hůř, než důchodce, který měl původně i procentní složku nižší než já a ani žádné děti nevychoval?
Tak tenhle kotrmelec mi hlava nebere a zkouším napsat dotaz do internetové Důchodové poradny: „…Mohu tedy, pane Maříku, očekávat, že se mi dorovná důchod na 11 320 Kč., nebo se mi vůbec nedorovná? Co se výchovného týče, jsem se totiž dočetla, že od roku 2027 už nebude společně s důchodem valorizováno. Ve výsledku tedy, pokud jsem to pochopila správně, na tom budu hůř, než kdybych žádné výchovné nedostávala. Je to tak, prosím? Děkuji předem za odpověď!“
Pan Karel Mařík, který provozuje Důchodovou poradnu na svých webovkách velmi pečlivě a v podstatě zdarma (každý mu může poslat dobrovolný příspěvek v podobě jednoho až tří virtuálních piv v hodnotě 50 Kč), mi odpověděl obratem toto:
„Zvýšení podle § 34a je právě výchovné. Z tohoto vyplývá, že nové minimální výše procentní výměry je třeba dosáhnout včetně výchovného, tj. nebude docházet k tomu, že by se nejdříve navýšila procentní výměra na nové minimum a poté se připočítalo výchovné. V přechodných ustanoveních jsem ještě hledal, zda tato situace není nějak zvlášť ošetřena, ale nic jsem nenašel. Vaše dedukce je tedy správná!“
Bingo! Takže co to je? Je to snad další kix, který unikl pozornosti legislativců, stejně jako když jim v roce 2022 uniklo výchovné k transformovaným důchodům? No nic, zřejmě budu muset zase pány tam nahoře pošťouchnout správným směrem. Možná se jen vloudila chybička a až je na ni upozorním, tak se dá zase vše do pořádku.
Nelením tedy a píšu zase svému oblíbenci Mariánu Jurečkovi. Z jeho kanceláře (konkrétně od pana Ing.Tomáše Machance, MBA) obdržím 9.9. dopis ve kterém je mi sděleno, že ze strany MPSV je považováno současné nastavení konstrukce důchodů za systémově správné, a případná náprava je odmítnuta s odkazem na doporučení NERV.
Jako hlavní důvod této úpravy, kterou nazývá „absorpcí“, uvádí pan Machanec skutečnost, že kdyby se měly dorovnat minimální důchody všem stejně a výchovné pak matkám přičíst navíc, bylo by to prý pro Stát finančně neúnosné!
Zkouším tedy vyhledat data, jak moc by taková investice státní kasu zruinovala, a docházím k závěru, že by to bylo pro zhruba 7 000 žen s důchodem na hranici minima cca 80 milionů ročně (nebo spíše o něco méně). Jasně, 80 milonů není pro představu obyčejného smrtelníka nijak malá částka v celkovém státním rozpočtu je to však částka vcelku marginální. Pídím se za čísly dál, a zjišťuji, že kupříkladu v případě dorovnání platů soudců, kteří se loni hromadně vzbouřili proti protiústavně kráceným platům, se jednalo o 450 milionů! Chápu že nelze matky s nízkým důchodem srovnávat se soudci. Když ale u soudců s příjmem přesahujícím 100 000 Kč měsíčně představovalo omezení platů zásah do vysokého příjmového standardu.
U osob s důchodem na úrovni cca 10 000 Kč měsíčně představuje ztráta 2 000 Kč (za čtyři vychované děti) měsíčně zásah podstatně citelnější. A právě tento rozdíl má podle mého názoru přímý význam při posuzování proporcionality zásahu ve světle čl. 30 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Nastává u mne déjà vu ! No ovšem Podobně náročný boj jsem už přece jednou svedla. Jako předsedkyně Společné obrany jsem bojovala proti šmejdům z realitní kanceláře Prolux (později jsem o tomto svém nerovném boji napsala i svou prvotinu Kdopak by se šmejdů bál?). Tentokrát ovšem stojím před protivníkem nesrovnatelně silnějším. Jde ale v podstatě stále o to stejné - tedy o vypečený trik, tentokrát ovšem nikoli ze strany podvodníků, ale ze strany legislativců.
Stát s námi hraje skořápky!
obrázek vytvořen pomocí ChatGPT
Tu před námi výchovné schová do procentní výměry, aby nemusel matkám navýšit důchod v základní a procentní složce stejně, jako bezdětným. A vzápětí ho v dalším roce „vyčaruje“ jako samostatnou složku důchodu jen proto, aby ho nemusel valorizovat.
Ve výsledku pak nejenže jsou v tomto roce 2026 matky, které vychvaly děti (současné daňové poplatníky) postaveny naroveň s bezdětným důchodcům, ale od roku 2027 nám navíc porostou důchody pomaleji, než těm, kdo žádné děti nevychoval a to tak, že
čím více dětí - tím pomaleji rostoucí důchod!
A Babišova vláda v tomto trendu naprosto plynule navázala na šmejdské - diskriminační praktiky vlády Fialovy. Takže jeden za 18, druhej bez dvou za dvacet.
O tom jaké kroky proti této vypečené „hře“ našich legislativců podnikám, napíšu příště.
