Školství je klíč pro vítězství ODS

Školství je základem vítězství ve volbách a ODS na to dlouhodobě kašle. Za 33 let existence republiky byla ODS součástí vlády 15 let a pouze jeden jediný rok měla MŠMT přímo pod palcem (když se započítají nestraníci s podporou ODS je to i tak jen 6 let a 5 měsíců).

Pravice odjakživa v dohadech se socialisty používá osvědčenou poučku o rybě:

„Dej člověku rybu a nasytíš ho na jeden den. Nauč ho ryby chytat a nasytíš ho na celý život.“

„Nauč ho“ ne „řeš, kolik bude stát prut a síť, a jestli si vybavení má koupit sám nebo se na něj složíme“.

Debata pravice o školství se totiž točí převážně okolo školného na VŠ nebo slučování malých škol - na peníze. Řeší právě cenu vybavení, ne to, jak člověka naučit. Výsledkem je, že člověk je stále hladový, a ve volbách to pak hází těm, kdo dnes rybu dají a na zítra ji aspoň slíbí. A tou volenou stranou samozřejmě není ODS.

Klasická mantra pravice je malý stát a velké svobody jednotlivce. Ať každý ukáže, co v něm je a jestli na to má. Odměnou ať mu je zisk.

To je super hra, ale neprosazují jí zejména ti, kteří mají skutečnou šanci v ní uspět? Nepřejí si nízké daně, málo dozoru a mnoho svobod hlavně lidi, kteří mají skutečné schopnosti na to v podnikání vyhrát?

Samozřejmě že člověk, který má vizi, plán a drive ji zrealizovat chce, aby se mu stát co nejméně pletl do cesty, a tím spíš chce, aby ze své vydřené odměny, kterou si vysloužil on sám, musel odvádět těm méně schopným co nejméně.

Jenže co lidé, kteří měli výchovu, vzdělání a komunitu, kde je nikdo neučil, jak formulovat vlastní přání, natož se chovat odpovědně nebo dokonce jít s kůží na trh a uspět v podnikání? Ti samozřejmě budou vždy hledat cesty, jak si přilepšit dílkem z cizího koláče.

V posledních letech se dokola omílá, že lidé mají nízkou finanční gramotnost, podléhají populistům a dezinformacím, příliš pijí alkohol a mají špatné stravovací návyky, vytváří nezdravé vztahy a pak všechny tyto vzorce přenášejí na své děti. Že se tyto fenomény koncentrují do příhraničních oblastí se opakuje každé volby na výsledkových mapách a v preferencích určitých stran.

Jak tito lidé mohou uspět v té pravicové super hře? Dovedou si navrhnout strategii pro svoje podnikání nebo život? Vědí vůbec, kde a čím začít? Jak si zajistit finance? Jak řešit právní, ekonomické, personální, marketingové otázky? Mají kde hledat radu a pomoc? Když si odpovíme upřímně nutně dojdeme k NE.

Proč by tedy měli volit pravici? Jak jim prospěje rozvoj kapitálového trhu, ochrana minoritářů ČEZu, digitalizace stavebního řízení, stavba dálnic a VRTek nebo zbrojení a možnost cestovat po Evropě? Co z toho budou mít za užitek? Proč by měli volit stranu, která by tohle prosazovala?

A jak se asi budou tvářit na ty negativní opatření jako jsou omezení penzijních důchodů, zpoplatnění zdravotnictví, progresi odvodů dle péče o vlastní zdraví apod.? Samozřejmě, že odmítnou politiku, která jim slíbí méně dávek a více práce s malou nadějí na výhru.

Tito lidé v té hře nemohou uspět, pravicové sny pro ně nemají zjevný užitek a „malý stát a škrty“ jsou pro ně vlastně ohrožující. A všichni, když se nad tím zamyslí, si toho jsou ve skutečnosti vědomi, dokonce i pravičáci.

Můžeme se bavit o tom, kde se lidé mají naučit schopnosti vedoucí k úspěchu. Něco z nich bezesporu padá na vzdělávací systém, ale co všechno? Skoro nikdo nezpochybňuje, že ve škole se mají učit věci jako matika, čeština, angličtina, biologie atd. Ale debaty o tom, jestli se má vyučovat o financích, intimních vztazích a rodině nebo o zdravotních návycích už tak jednostranné nejsou. Část pravice tvrdí, že to jsou oblasti, do kterých se stát prostřednictvím školství montovat nemá.

Jenže kde tedy úspěšní lidé berou svoje schopnosti? Z rodiny? I v lepších rodinách se kdekdo nepovede. Z okolního prostředí? I outsideři často zabodují. Náhodou? Někdo si někoho všimne a správně ho postrčí?

A co kdyby školství aktivně cílilo na výchovu podnikavých lidí, kteří by chtěli a hlavně mohli profitovat z „malého státu a velkých svobod“? Nestálo by to za těch 14,8% státního rozpočtu?

Kdyby vzdělávací systém generoval lidi toužící podnikat a realizovat své plány a i ty pasivnější vybavil dovednostmi, které by jim umožnily „se o sebe postarat i bez státu“, hned by ODS měla více voličů. Zvýšila se by se totiž poptávka po pravicovém programu.

Je rok 2029 a právě končí období II. Fialovy vlády, kde silná ODS vládla sama s jedním menším partnerem. Preference pro nadcházející vypadají dobře, je to zejména díky práci předchozích generací občanských demokratů. Koneckonců už Václav Klaus říkal:

„Zaměřte se na školství, naučte lidi podnikavosti a budete vyhrávat volby, protože budete mít komu nabízet svůj program.“

Skutečným zlomem byla Topolánkova Modrá šance, která kompletně změnila vyučovaný obsah i formu a změnila strukturu vzdělávacího systému. Dnes se do škol zavádí AI, studenti programují, střední školy spolupracují s firmami, doktorandi se podílejí na vývoji.

Dnešní padesátníci, kteří ve svých +20 letech v devadesátkách začali podnikat, vedou úspěšné firmy a do důchodu se nehrnou. Těší se, až je předají svým dětem, které se na rodinném podniku aktivně podílí už od střední školy. Anebo firmu prodají a kapitál zainvestují svým dětem do budoucna.

Česko je zemí startupů a inovací, protože jsme využili tradice automotivu a zbrojařského průmyslu, které dál rozvíjí nastupující generace vysokoškoláků. Daří se i běžným lidem, každý druhý se věnuje podnikání. Však se taky jeho zakládání, danění a financování učí už děti na základní škole.

Stát je malý, lidé jsou svobodymyslní, všichni profitují z malých daní a kvalitních, digitalizovaných státních služeb. ODS je na svém vrcholu, výhledy slibují 50% výsledek. Ještě aby ne, vždyť poslední dvě volební období prosadili s podporou našeho pravicového národa všechny své priority. Jsme skutečná křižovatka Evropy.