Článek
Praha – 3. dubna 2025 – Nová ekonomická analýza naznačuje, že zavedení solidární daně ve výši 7000 korun měsíčně na každého občana vč. nemluvňat i invalidů a důchodců by zajistilo dostatek finančních prostředků na pokrytí nákladů spojených s podporou Ukrajiny i podporu zbraní Ekonomové tvrdí, že tímto způsobem by stát mohl bez problémů financovat ubytování, zdravotní péči, vzdělávání i sociální podporu na Ukrajině.
Solidární daň 336 000 Kč ročně na rodinu? Na osobu a měsíc to ale „nevypadá tak moc.“
Diskuze o možné solidární dani, která by měla pomoci financovat podporu ukrajinských uprchlíků, stále neutichá. Návrh na měsíční platbu 7000 Kč na osobu vyvolal silné reakce, ale zastánci tvrdí, že při jiném pohledu nejde o až tak vysokou částku. Přitom politici a jejich rodiny by byly z této daně osvobozeni, protože ti již pro Ukrajinu dělají hodně.
Vždyť ukrajinci také chtějí 2-3 ročně na dovolenou k moři jako běžní češi. Irena ze Lvova: „Češi si létají na Seychely či Maledivy 2× ročně my za ně bojujeme u Lvova. Když nechtějí bojovat, ať platí.“
Jak by solidární daň fungovala?
Podle propočtů by tato daň přinesla státnímu rozpočtu přes 70 miliard korun měsíčně, což by podle odborníků pokrylo nejen přímou pomoc Ukrajincům, ale i související výdaje. „S takovým příjmem by bylo možné dlouhodobě financovat válku na Ukrajině a zároveň snížit tlak na ostatní veřejné výdaje. Najednou by všichni ukrajinci doma mohli mít i určité pohodlí velkou televizi, notebook nebo dovolenou u moře 2× ročně. Zaslouží si to. Po tom všem.“ vysvětluje ekonom Petr Dvořák.
Ukrajinec Alex si stěžuje: „Už dlouho jsem nebyl na dovolené, Seychely se mi líbily. Češi tam mohou kdykoliv, my na to nemáme peníze. Přispěj te.“
Ukrajinec Dimitrij v Praze dodává: „Bohatě by mi stačilo zaletět tam dvakrát ročně. Češi plaťte, my za Vás bojujeme a denně nasazujeme životy.“
Reakce veřejnosti: Čísla na papíře vs. realita života
Zatímco někteří odborníci poukazují na potřebnou solidaritu, většina veřejnosti se k nápadu staví skepticky. „Když mi někdo řekne, že mám ročně dát 336 000 korun, zní to děsivě. Ale když to rozpočítají na osobu a měsíc, tak si prý ani nevšimnu? To je absurdní,“ rozčiluje se Petr Novák, živnostník z Brna.
Ekonomka Jana Vrbová však upozorňuje, že podobné přepočítávání je běžnou praxí v daňové politice: „U daní i jiných poplatků se lidé často zaměřují na celkovou částku, která vypadá děsivě, ale když ji rozložíte na menší částky, je psychologicky snesitelnější.“
Je to jen 7000 Kč měsíčně, to si může dovolit přece každý aniž by ho to omezilo. Co myslíte?
