Článek
Úvod, který přitáhne pozornost (HOOK)
Existují legendy Divokého západu, které obstály v čase. Wyatt Earp, Billy the Kid, Doc Holliday.
Ale žádná z nich nezní tak syrově, bolestně a lidsky jako jméno jediné ženy, která se dokázala postavit světu mužů a přežít tam, kde ostatní padali:
Calamity Jane.
Držela pistoli jako muž, pila jako armáda a milovala jako zraněné dítě. Pro některé byla hrdinka. Pro jiné opilecká katastrofa.
Ale pravda je složitější, surovější a krásnější než legenda, kterou po sobě zanechala.
Tohle je její pravdivý příběh z Deadwoodu — takový, jaký vám hollywoodské filmy nikdy neukážou.
1. Dívka, kterou Západ odhodil — a která se odmítla vzdát
Martha Jane Cannary se narodila roku 1852 do rodiny, která neměla absolutně nic.
Chudoba, neustálé stěhování, nemoc, smrt — to byl každý krok jejího dětství.
Když jí bylo 11, rodina se vydala na cestu do Montany za lepším životem.
Matka umírá na úplavici.
Otec pár měsíců poté.
A Martha Jane — pouhých osmnáct let stará — se ocitá úplně sama.
Bez majetku.
Bez vzdělání.
Bez rodiny.
Bez šance.
Ale místo aby skončila v anonymním hrobě u cesty, rozhodla se udělat to, co ženy té doby nedělaly:
👉 vstoupila do mužského světa a přestala se omlouvat za svou existenci.
Obrázek poskytl Axecom s.r.o.
2. Mužské oblečení nebyla rebelie — byla to zbraň
Dnes se často říká, že se oblékala jako muž z touhy po nezávislosti.
Historická pravda je mnohem drsnější:
Nosila mužské oblečení, protože ženské bylo smrtící.
V 19. století bylo ženské oblečení:
- nepraktické,
- těžké,
- nebezpečné k jízdě,
- riskantní při práci se zvířaty,
- a především: přitahovalo nežádoucí pozornost.
V krajině, kde bylo v některých městech 40 mužů na jednu ženu, byla dívka sama snadnou kořistí.
Znásilnění, útok, únos — běžné, nikoli výjimečné.
A tak Martha Jane dělá rozhodnutí, které jí zachránilo život:
👉 Stala se Calamity Jane.
Získala mužské kalhoty, kabát, klobouk.
A v těchto šatech ji muži začali brát jako sobě rovnou.
3. Jak vznikla přezdívka „Calamity“? Legenda vs. realita
Existují dvě verze — a každá vypovídá o Jane něco jiného.
Romantická verze:
Při útoku domorodých kmenů zachránila důstojníka. Ten měl údajně prohlásit:
„Whenever you’re in a calamity, call on Jane.“
A přezdívka byla na světě.
Reálnější verze:
Kamkoli Jane přišla, tam se roztočil chaos.
Nebála se rvaček, alkoholu, nebezpečných prací ani slovních přestřelek s muži, kteří nosili revolvery.
Kalamita byla její stín.
Někdy ji způsobila, jindy ji řešila.
Tak či onak — Deadwood si ji zapamatoval.
4. Deadwood: město, které žilo rychleji, než umíralo
Rok 1876.
Do města, které vyrůstalo rychleji než šílenství zlatokopů, vjíždí velmi neobvyklá jezdkyně:
Calamity Jane.
Deadwood nebyl městem, ale živým organismem.
Pach koní, potu, močůvky, masa, whisky, prachu a nemocí se držel všude.
Saloon na každém rohu.
Prostituce na každé ulici.
Střelba každou noc.
Tuberkulóza.
Neštovice.
Úplavice.
Smrt na splátky.
V tomto pekelném prostředí se Jane cítila doma.
A Deadwood ji přijal.
Ne proto, že byla žena — ale proto, že byla jedna z nich.
5. Wild Bill Hickok: láska, která možná nikdy nebyla
Jane celý život tvrdila, že milovala Wild Billa Hickoka.
Tvrdila, že ji miloval zpět.
Tvrdila, že byli manželé.
Tvrdila, že měli dítě.
Historie říká:
- nebyli manželé
- pravděpodobně nebyli milenci
- znali se, cestovali spolu
- on ji bral jako zvláštní osobnost — nic víc
Ale pro ni byl Hickok symbolem něčeho, co nikdy neměla:
👉 člověka, kterému by mohla věřit.
A když byl Hickok zastřelen zezadu při pokeru, Jane se zhroutila.
Pila tři dny.
Křičela.
Plakala.
A Deadwood poprvé uviděl, že tato drsná žena má srdce, které krvácí.
6. Alkohol jako útěk: démon, kterého nikdy nedokázala porazit
Calamity Jane pila, protože nechtěla cítit.
Whisky byla levnější než voda.
Silnější než bolest.
Snadnější než vzpomínky.
Její opilecké příběhy jsou legendární:
- jednou kázala opilá v kostele
- jindy se pokusila zastavit déšť střelbou do nebe
- klidně usnula v sudu na vodu
- hádala se s kazatelem, že „Ježíš by pil se mnou, kdyby měl šanci“
Deadwood se nesmál.
Deadwood jen pokýval hlavou:
👉 „To je prostě Jane.“
7. Erotika Divokého západu: Pravda, kterou Amerika nemá ráda
Americké knihy o Západu se erotice vyhýbají.
Protože ruší romantiku, hrdinství, mýtus kovbojů.
Ale život v Deadwoodu byl všechno jen ne cudný.
A Calamity Jane žila přímo v jeho středu.
Sex na Západě nebyl láska. Byl to obchod.
V Deadwoodu bylo běžné, že na 20–40 mužů připadla jediná žena.
V takovém prostředí se sexualita stala:
- měnou
- úlevou
- agresí
- útěkem
- zbraní
- slabostí
Prostitutky pracovaly v místnostech menších než dnešní koupelny.
Hygiena byla téměř nulová.
Nemoci — syfilis, kapavka, měkký vřed — byly všudypřítomné.
A Jane?
Nebyla prostitutka.
Ale někdy, když hladověla, když neměla kde spát, když byla na dně…
vzala, co svět nabídl.
Ne pravidelně.
Ne s hrdostí.
Ale s vědomím, že přežít znamená někdy i padnout níž, než chceme.
Jane o tom nikdy nelhala.
To z ní dělá upřímnější postavu než většina romantizovaných pistolníků.
8. Život v těle ženy, kterou mužský svět chtěl vlastnit
Calamity Jane byla magnetická.
Ne krásou.
Ne ženskostí.
Ale syrovou energií, kterou v sobě nosila.
Muži ji fascinovali, protože byla:
- divoká
- silná
- nepolapitelná
- nepředvídatelná
- „jako chlap, ale hezčí“ — jak řekl jeden zlatokop
Jane se kvůli tomu musela bránit mnohem víc:
- obtěžování
- pokusy o násilí
- přetlačování v saloonu
- výhrůžky
- rvačky
Jednou omráčila muže, který jí sáhl na stehno, jediným úderem dřevěné židle.
Saloon pak tleskal.
Ale zítra to mohl být jiný muž, jiná situace, jiný konec.
Jane věděla, že její svoboda je tenčí než ostří skalpelu.
Proto nosila pistoli.
A hlavně:
proto pila.
9. Rvačky, krev a špína: Deadwood nebyl pro slabé
Nejsou filmy.
Nejsou romantické přestřelky v poledne.
Deadwood byl město, kde:
- muži padali pod noži
- ženy umíraly při porodu
- děti umíraly na nemoc
- zlatokopové umírali na hlad
- opilci umírali na ulici
- pistole řešily spory rychleji než slova
A Calamity Jane se rvala jako muž.
Jedna z nejtěžších bitek se stala před saloonem Bella Union.
Jane hájila prostitutku, kterou chtěli tři opilí horníci odvést silou.
Výsledek?
- prvního udeřila tak silně, že spadl bez vědomí
- druhého kopla do holení a vzala mu pistoli
- třetí utekl, než se ho dotkla
Když ji šerif se smíchem seřval, řekla mu:
„Jestli máš něco proti tomu, že chráním holky, tak si vezmi sukni a ukaž mi, jak se to dělá.“
A hotovo.
10. Epidemií se nebála — a právě tam ukázala své nejlepší já
Když Deadwood zasáhly neštovice, většina lidí utíkala.
Protože neštovice tehdy znamenaly téměř jistou smrt.
Calamity Jane však udělala opak.
Šla do nemocných chatrčí. Přinášela vodu. Prala přikrývky. Čistila rány.
Často byla opilá, ale to nikomu nevadilo.
Důležité bylo, že tam byla.
Jedna žena napsala:
„Smrděla whisky, ale byla statečnější než všichni muži v Deadwoodu dohromady.“
Někdy ji kritizovali za opilecké chování.
Ale nikdo jí neupřel srdce.
11. Proč ji Deadwood miloval? Protože byla opravdová
Calamity Jane neměla dvě tváře.
Nepředstírala.
Neskrývala.
Nepolykala slzy.
A Deadwood to miloval.
Někdy byla:
- opilecký vír
- chodící katastrofa
- špína a smích v jednom
- nekontrolovatelná bouře
Ale jindy byla:
- ta, která přinesla jídlo sirotkovi
- ta, která zaplatila prostitutce léky
- ta, která se zastala slabších
- ta, která seděla u postele nemocného chlapečka celou noc
Calamity Jane byla zrcadlem Deadwoodu:
tvrdá navenek, dobrá uvnitř.
12. Těžké mateřství: pravda plná bolesti
Jane měla pravděpodobně jednu dceru — Jessie.
Někdy tvrdila, že více.
Někdy tvrdila, že žádné.
Pravda je složitá:
- Jessie byla vychovávána převážně jinými ženami
- Jane ji milovala, ale neuměla být matkou
- její alkoholismus a putování byly překážkou
- snažila se, ale svět jí nedal prostor
Řekla to jednou prostě:
„Nemůžu dát dceři něco, co jsem sama nikdy nedostala.“
To je nejčistší, nejbolestivější pravda jejího života.
13. Když se legendy lámou: sestup do temnoty
Po Hickokově smrti se něco v Jane zlomilo.
A nikdy se to už neslepilo.
Její výbuchy byly horší.
Alkohol silnější.
Tělo slabší.
Přátelé trpělivější — ale ne nekonečně.
Buffalo Bill ji najal do své slavné show.
Byla hvězdou.
Večer plný potlesku…
…a pak ráno plné křiku, opileckých scén a chaosu.
Vyhodili ji.
A její sestup se zrychlil.
14. Konečná osamělost: když člověk umře, ale legendy žijí dál
Calamity Jane zemřela v roce 1903.
Sama.
Po letech alkoholu, nemocí a bolesti.
V pokoji, který připomínal spíše sklad než domov.
A Deadwood ji — paradoxně — pohřbil vedle Wild Billa Hickoka.
Ne jako milence.
Ne jako partnery.
Ale protože patřili k sobě tak, jak patří oheň k dýmu.
📚 Hlavní historické a biografické zdroje
- Larry McMurtry: Buffalo Girls (1990)
– Románově zpracovaný, ale velmi dobře historicky podložený příběh Calamity Jane.
– Používaný jako studijní základ při většině moderních interpretací jejího života. - James D. McLaird: Calamity Jane: The Woman and the Legend (2005)
– Jedna z nejuznávanějších moderních biografií Calamity Jane.
– Odděluje mýty od reality a pracuje s dochovanými dokumenty. - Gregory Michno: Deadwood: The Golden Years (2004)
– Detailní a faktografická kniha o životě v Deadwoodu, včetně epidemií, kriminality, prostituce a poměrů mezi muži a ženami. - Jeri Westerson: Calamity Jane: Frontier Woman & American Legend (2014)
– Přístupná, ale velmi dobře historicky vystavěná biografie.
📜 Primární a dobové prameny
- Calamity Jane: Life and Adventures of Calamity Jane, By Herself (1896)
– Autobiografický pamflet, který sama vydala.
– Nutno brát s rezervou, protože mnohé přikrášlovala, ale je to zásadní autentický pramen. - Deadwood Pioneer Newspaper Archives (1876–1900)
– Dobové noviny z Deadwoodu, které se o Jane pravidelně zmiňují.
– Např. nekrolog z roku 1903 a reportáže o neštovicích.
🏛️ Akademické a muzejní zdroje
- Smithsonian National Museum of American History
– Archivní materiály k ženám Divokého západu a ke kultuře pohraničí. - South Dakota State Historical Society
– Oficiální historické materiály k Deadwoodu a osobnostem Gold Rush éry. - Deadwood History, Inc. (Deadwood History Museum)
– Muzeum v Deadwoodu, které má permanentní expozici věnovanou Calamity Jane a Wild Billovi Hickokovi.
🧬 Zdroje k tématu sexuality, poměrů pohlaví a prostituce na Divokém západě
- Anne M. Butler: Daughters of Joy, Sisters of Misery (1985)
– Zásadní historická studie o prostituci, sexualitě a ženské roli v pohraničí USA. - Glenda Riley: The Female Frontier: A Comparative View of Women on the Prairie and Plains (1990)
– Vědecká práce o ženském přežívání v mužském světě Divokého západu. - Elliot West: The Contested Plains: Indians, Goldseekers, and the Rush to Colorado (1998)
– Kontext k násilí, napětí a životu v pohraničních městech.
🌐 Doporučené online zdroje (bez laciných bulvárních webů)
- National Park Service (NPS): Women of the American Frontier
- Library of Congress – Frontier Life Collections
- Western History Association – Historical Papers Archive
✅ Doporučená formulace zdrojů pod tvůj článek
Pokud chceš hotovou formulaci pro publikaci, můžeš použít toto:
Zdroje a inspirace:
McLaird, J. D.: Calamity Jane: The Woman and the Legend (University of Oklahoma Press, 2005)
McMurtry, L.: Buffalo Girls (Simon & Schuster, 1990)
Michno, G.: Deadwood: The Golden Years (Mountain Press, 2004)
Butler, A. M.: Daughters of Joy, Sisters of Misery (University of Illinois Press, 1985)
Calamity Jane: Life and Adventures of Calamity Jane, By Herself (1896)
Materials of the South Dakota State Historical Society & Deadwood History Museum
Obrázek poskytl AxeCom s.r.o.
