Článek
Každý rok začátkem listopadu to probíhá skoro stejně. S blížícím se jedenáctým listopadem lidé častěji otevírají předpovědi počasí, dívají se z okna a doufají v první nesmělé vločky. Představa, že přesně na svatého Martina začne chumelit a krajina se konečně zbaví podzimní šedi, je v nás zkrátka silně zakořeněná. Stačí se ale podívat do záznamů z českých meteorologických stanic za posledních pár desítek let a hned je jasné, že skutečné počasí v nížinách se lidovými moudry moc neřídí.
Proč bílý kůň a jak do všeho zasáhl kalendář
Lidové pranostiky nevznikly jako přesná předpověď pro jeden konkrétní den v kalendáři. Šlo spíše o shrnující zkušenost našich předků, kteří přírodu pozorovali mnohem pozorněji než my, protože na ní doslova závisela jejich úroda i přežití zimy. Svatý Martin byl navíc na venkově zásadním datem. Končila služba čeledínům, vyplácely se mzdy, uzavíraly smlouvy na další rok a pole už musela být připravená na odpočinek.
Hospodáři si během staletí všimli, že právě v průběhu listopadu se do střední Evropy poprvé výrazněji propadne studený arktický vzduch od severu. Bílý kůň tedy nebyl slibem sněhové kalamity přímo na jedenáctého listopadu, ale spíše symbolem prvních ranních mrazíků, jinovatky a definitivního konce podzimu.
Navíc je tu jeden historický detail, na který se často zapomíná. Řada těchto rčení vznikla ještě před rokem 1584, kdy se v českých zemích zavedl gregoriánský kalendář. Tehdejší jedenáctý listopad odpovídal dnešnímu konci měsíce, tedy době kolem dvacátého prvního listopadu. A v tomto pozdějším termínu už je šance na sníh přirozeně o dost vyšší.
Měření z Klementina mluví jasně
Když odložíme pohádky a podíváme se na konkrétní čísla, třeba z nejdelší české řady měření v pražském Klementinu, která běží nepřetržitě od roku 1775, vychází sníh přímo na svatého Martina jako velká vzácnost.
V českých nížinách do čtyř set metrů nad mořem leží souvislá sněhová pokrývka jedenáctého listopadu v průměru jen jednou za osm až deset let. Průměrná denní teplota se v Praze v tomto období pohybuje kolem pěti stupňů nad nulou, což jsou podmínky spíše pro studený déšť a sychravé mlhy. Úplně jiný svět ale panuje na horách. V polohách nad devět set metrů nad mořem, jako jsou Krkonoše, Šumava nebo Jeseníky, se první sníh kolem poloviny listopadu objevuje poměrně spolehlivě, zhruba v polovině všech let.
Svou roli navíc hraje dlouhodobé oteplování. Během posledních třiceti až čtyřiceti let průměrné listopadové teploty v Česku znatelně vzrostly. I když tedy v první polovině listopadu dorazí nad naše území vydatné srážky, vzduch u země bývá příliš teplý na to, aby se vločky udržely. Místo bílého koně tak mnohem častěji přijíždí Martin na koni blátivém.
Proč v listopadu vládne šedivá inverze
Dalším důvodem, proč se v listopadu jen málokdy dočkáme romantického sněžení, je typické rozložení tlaku vzduchu nad Evropou. V pozdním podzimu se nad naším územím velmi často usadí rozsáhlá tlaková výše. Ta přináší takzvanou teplotní inverzi, kdy těžký a studený vzduch zůstává uvězněný dole v údolích a nížinách, zatímco ve vyšších vrstvách atmosféry proudí vzduch o poznání teplejší.
Výsledkem je počasí, které v listopadu dobře zná každý z nás. Dole ve městech leží nízká oblačnost, husté mlhy a teploty se drží těsně nad nulou. Na horách přitom svítí ostré slunce a bývá tam klidně i o pět stupňů tepleji než v nížině. Z takové nízké inverzní deky může maximálně slabě mrholit nebo vypadávat jen nepatrné množství sněhových zrn, rozhodně ale nepřinese pořádnou sněhovou nadílku.
Blátivý Martin, Vánoce na blátě? Pověrám nevěřte
S prvním listopadovým sněhem se pojí ještě jedna velmi rozšířená obava. Mezi lidmi se často traduje, že když nepřijde sníh na Martina, nedočkáme se ho ani na Štědrý den. Z pohledu meteorologie ale mezi počasím v polovině listopadu a na konci prosince neexistuje vůbec žádná přímá souvislost.
Atmosféra má poměrně krátkou paměť a šest týdnů, které oba svátky dělí, je v počasí obrovská doba. Během ní se proudění nad Atlantikem a Evropou dokáže několikrát úplně přestavět. Klidně se může stát, že po velmi teplém a deštivém listopadu udeří v prosinci silné mrazy a sněhové kalamity. A funguje to i obráceně – i po zasněženém listopadu často přichází takzvaná vánoční obleva, která na konci prosince přinese oblevu a déšť.
Stará moudrost v době superpočítačů
Dnes už nejsme odkázáni jen na pozorování oblohy a lidové rýmovačky. Vývoj počasí počítají výkonné superpočítače a numerické modely, které dokážou s vysokou přesností odhadnout příchod sněžení na několik dní dopředu. Přesto si pranostika o svatém Martinovi své místo v kalendáři udržela.
Připomíná nám totiž přirozený koloběh roku a fakt, že období podzimních plískanic pomalu vrcholí. I když svatý Martin ve většině českých měst a vesnic dnes přijíždí spíše v dešti a mlze, zima si svou cestu do střední Evropy nakonec vždy najde. Ať už první sníh dorazí v listopadu, nebo až v prosinci, radost z něj zůstává pořád stejná.
Zdroje:





