Článek
Západní Čechy zasáhl mrznoucí déšť už během dnešního rána a na některých místech to proto klouzalo. Během dne sice teploty vystoupaly nad nulu a led začal roztál, ale to nejhorší nás teprve čeká. Nebezpečnější situace nastane v noci na zítřek a zítra ráno. Do Česka od západu totiž v brzkých ranních hodinách dorazí další srážkové pásmo, které přinese i mrznoucí déšť, a kvůli prochlazenému zemskému povrchu se začne Tvořit náledí a ledovka.
Meteorologové z ČHMÚ vydali varování s vysokým stupněm nebezpečí (oranžová barva) pro celý Karlovarský kraj, sever Plzeňského kraje a západ Ústeckého kraje, kde může být vrstva ledu silná. Mírnější žlutá výstraha s nízkým stupněm nebezpečí pak platí pro zbytek Plzeňského a Ústeckého kraje, části Středočeského, Jihočeského a Jihomoravského kraje a také pro Vysočinu. Ve zbytku republiky by měla být situace o něco klidnější. I přesto ale není na některých místech vyloučené také slabé náledí z mrznoucích mlh, riziko je ale menší, než v Čechách.
Výstraha ČHMÚ před ledovkou, která na západě může být i silná. Zdroj: https://vystrahy-cr.chmi.cz/
Jak a proč vlastně ledovka vzniká? Klíčem je teplota v 5 cm nad zemí
Abychom pochopili nebezpečí ledovky, musíme se podívat na to, jak vzniká. Tento jev je skoro vždy vázán na mrznoucí déšť, který většinou doprovází přechod teplé fronty. V praxi to vypadá tak, že ve vyšších vrstvách atmosféry proudí teplejší vzduch, kde sněhové vločky roztají a promění se v dešťové kapky. Když tyto kapky padají níže, proletí tenkou vrstvou mrazivého vzduchu těsně nad zemským povrchem. Vodu v kapkách to sice podchladí pod bod mrazu, ale ve vzduchu už nestihne zmrznout zpátky na sníh. Zmrzne až vteřinu po dopadu na prochlazený podklad.
Zajímavé je, že samotné měření teploty ve dvou metrech nad zemí nemusí situaci vždy přesně vystihovat. Může nastat situace, kdy jsou ve dvou metrech například dva stupně pod nulou, ale mrznoucí déšť na silnici přesto nenamrzá. Rozhodující je totiž teplota v takzvané přízemní vrstvě – tedy v pěti centimetrech nad zemí. Pokud je zemský povrch prohřátý z předchozích dnů, led se nevytvoří. Naopak to funguje i obráceně - ve dvou metrech může být slabě nad nulou, ale pokud v pěti centimetrech nad zemí mrzne, tekoucí voda se okamžitě mění v ledovou krustu.
Tato ledová vrstva může mít tloušťku od pár milimetrů až po několik centimetrů. Vážný problém nastává ve chvíli, kdy led začne svou obrovskou vahou obalovat větve stromů, konstrukce nebo dráty elektrického vedení. Pod tíhou ledu se pak dráty trhají a stromy lámou, což vede k výpadkům proudu a dopravním kolapsům. Pro chodce a řidiče představuje i tenká vrstva ledovky vysoké riziko, kdy sebemenší neopatrnost může skončit zraněním nebo nehodou. Proto je vždy důležité si dávat obrovský pozor.
Náledí.. Když povrchy velmi rychle promění v led
Zatímco ledovka padá z nebe v podobě deště, náledí má zcela jiný původ – vzniká zmrznutím vody, která už na zemském povrchu leží. Tento jev je typickým průvodním znakem přechodu studené fronty. Scénář bývá většinou stejný - přes den jsou teploty nad bodem mrazu, prší nebo taje sníh a povrchy jsou plné vody. Jakmile se však v noci vyjasní a teploty klesnou pod bod mrazu, veškerá vlhkost na površích okamžitě ztuhne. Výsledkem je souvislá, zrcadlově lesklá a extrémně kluzká vrstva ledu. Náledí se může tvořit také ze sněhu, který během dne roztál a večer opět zmrznul, nebo při namrzání mlh na podchlazený asfalt.
Nejzákeřnější formou tohoto jevu je takzvaný černý led. Svůj název dostal podle toho, že je dokonale průhledný, takže řidič pod ním vidí tmavý asfalt a vozovka se mu zdá být pouze mokrá. Tento typ ledu se tvoří rychle a nejčastěji na místech, která nejsnadněji promrzají – typicky na mostech, nadjezdech, nebo v údolích, kam se nedostane sluneční svit.
Pro řidiče i chodce představuje náledí velké nebezpečí právě kvůli své nepředvídatelnosti. Zatímco na běžné silnici auto ještě drží stopu, na mostě s černým ledem může vozidlo při sebemenším pohybu volantem ztratit ovladatelnost. Chodci by měli na namrzajících chodnících chodit velmi opatrně a řidiči výrazně snížit rychlost a zvýšit rozestupy mezi auty. Jedině tak se lze vyhnout zbytečným nehodám a případným zraněním.
Zdroje:
https://www.meteoinfo.cz/clanky/hrozi-az-silna-ledovka-10-listopadu-2026/ (můj původní text)
